Nic není jako dřív... Chodím po bytě sem tam, tam sem, jak zvířátko v ZOO v tom zoufale malým výběhu. Nic není jak bejvávalo... Bylo, nebylo? To se nám to mívávalo... Skutečnost je neuvěřitelná. Co bylo? Nic není jako dřív... Tohle už ani nejsem přece já! Čí je ta minulost? V hlavě mi bzučí: Nic není jak bejvávalo...  zároveň se všemi nesourodými vzpomínkami. Ačkoliv máš všechno co jsi vždycky chtěla... Ale když padala ta hvězda, představovala jsem si to jinak. Nic není jako dřív... Já už nejsem jako dřív, jsem jiná a už ne naivní. Ačkoliv drobná paralela by tu byla... Jen zase křičím: TAKHLE TO BÝT NEMÁ!