Zase jednou vás ušetřím dlašího přiblblýho hloubání. Sedím nebo spíš napůl ležím s notasem v posteli, koukám na kobru a nadávám na dělníky. Můj pokoj sousedí přímo s chodbou. Okna mýho pokoje jsou vedle oken z chodby.
Na chodbě vyměňují stará okna za plastová. Nejdřív do toho třískali jak o život a já měla strach, že mi vypadne okno, chápejte nějakej harant mi hodil do okna šutr a já v něm mám díru. Díkybohu jsem měla spuštěný žaluzie, že to nešlo skrz. A nějak se furt nemáme k tomu aby jsme to sklo nechali vyměnit. Potom jsem uslyšela jiný zvuk. Začla mi tu díky jejich bušení padat omítka. Grrr! A aby to nebylo málo, tak měli puštěný šíleně nahlas rádio a já to slyšela až sem (ještě tak přiblble zkreslený), yolanda be cool, měla jsem dojem, že jim to hraje pořád dokola. Vůbec jsem z toho neměla radost.
Ke všemu mám rýmu jak blbec, furt kejchám, jsem z toho děsně otrávená. Radši bych lítala někde venku, jenže když ráno mrzne? Achjooo kde je to pitomý léto??