ptala sem se sama sebe, kdo na světě muže být opravdovým andělem.. proněkoho to jsou přátele, pro jiného je andělem ten, který zachrání životdruhému nebo ten, který dokáže pomoci... ale každý s těch andílku máchyby, to je jasné... říkáte si,  to je přeci normální.... každý člověkmá své klady a zápory.. však všichni to víme .. ale přesto.. pátralajsem tak dlouho, hodiny přemýšlela, dny utíkali a mě přece jen napadlo,kdo by na světě mohl být tím pravým andílkem.. byl jim každý z nás.. ateď i my je potkáváme každým dnem.. jdou vedle nás po ulici, drží semaminek za ruce a v hlavičce májí upnuté jejichzázračné slůvko "proč"... zastaví se u jámy, kde kopou kopáči, aby sena ně usmáli a mohli se zeptat mámi, proč to dělají...dětský smích od srdíčka, slzy neštěstí, když přichází o své sny... neviní andílci sduší vepsanou ve tvářích... jsou nenahraditelní.. jsou to přeciještě děti... vidí dvě strany světa tu zlou i dobrou.. zlou vidí vpohádkách, když večer usínají.. vidí ji ve skřítcích čistoty, kteří naně přijdou pokud si správně nevyčištějí zoubky.. mají zvláštní darrozesmívat a dávat štěstí druhým svým vlastním štěstím... dokáží seradovat z vyhraného bonbonku nebo z toho, když mohou jít večer pozdějispát... dokáží vyrobit kouzelné věci, které dávají od srdíčka a vždy supřímností..dokáží vám hodiny koukat do očí, vyprávět o svých zážitcícha vše tak dokonale, že i vy sámi jako byste byli v tu chvíli snima... co je faleš neznají, nijak neintrikaří..jen tiše můžemeobdivovat to, jakn umějí dát na jevo to, co cítí, co si myslí...neskrývají radost ani smutek..jejich oči zdobí zvláštní jiskřička,kterou jen oni sami chápou.... jsou prostě sami sebou.. a když vidísmutnou tvář.. prostě se seberou, obejmou vás a vy hned máte pocit, žeje na světě líp.. jsou nejčistčími andílky na zemi... jenže svět jde zdobou a doba se mění.. i s andílku se mužou stát dáblíci... kdo pak alezachrání ty nevinné tváře čistých andělských duší????