Je noc černá

a má myšlenka se někde toulá.

Toulá se tam,

kde žal a smutek se jako řeka slévá

a nejedna slza mi teď po tváři stéká.

Jen jedna otázka mě napadá,

a to, nač tu ještě čekám.

Co život mi přinese netuším,

jen tiše doufám, o radost prosím.

Je ráno a nový den se budí,

snad má myšlenka se z temnot brzy vrátí.