CHCE MĚ? 24.Listopad 2007
Jsem velmi zamilovaná! Mám vztah přes rok a vše nám dokonale klape. Vím, že mě Martin také miluje. Chodím na střední školu, na kterou dojíždím. Můj přítel je na internátě, vidíme se pouze o víkendy a o prázdniny. Nedávno jsem byla ve školním kiosku si koupit pití. Zahlídla jsem ve frontě nádherného kluka, kterého potkávám každý den ve škole na chodbách. Vím jen to, že se jmenuje Tomáš a chodí do vyššího ročníku než já. Od toho dne co jsem byla v kiosku jsem ho potkávala častěji, měl krásné oči a nádherný úsměv, byl prostě sladký. Nevěděla jsem co se semnou stalo, pořád jsem o něm básnila, zdály se mi o něm sny, mé myšlenky směřovaly pouze na jeho osobu. Jedno bylo jasné, miluji Martina. Každou přestávku jsem musela chodit na chodbu, abych ho alespoň viděla. O hodinu jsem neustále koukala na mobil, počítala jsem minuty, kdy bude zvonit, abych mohla na chodbu. Bylo mi jasný, že jsem pro něj jenom vzduch, jsem jen jedna další holka z této školy. Nejhorší bylo, když jsem byla se svým miláčkem tak jsem neustále myslela na TOMÁŠE… Asi po měsíci a půl škola pořádala školní akci. Nemohla jsem si to nechat ujít, dozvěděla jsem se, že tam bude i Tomáš. Šla jsem se spolužačkou kolem něho a najednou na nás zavolal:,, Hej holky pojďte sem, prosím na okamžik!“, bylo mi jasný, že na nás zavolal z důvodu, že se mu líbila moje spolužačka. Přišly jsme k němu, prohlédl si nás a jen řekl :,, Ahoj já jsem Tomáš, koukám, že tu chodíte samy, dovolte, abych dělal doprovod. Byla jsem v sedmým nebi,v duchu jsem skákala radostí, že nás konečně oslovil. Kamarádka řekla:,, Fajn, proč ne!“, chytly jsme se každá z jedné strany a šly jsme. Bylo vidět,že Tomáš má o mě větší zájem, všímal si více mě, kamarádka byla až ta třetí! Asi po dvou hodinách jsme se rozloučily a šly jsme každý svým směrem. Byl pátek, přijel můj přítel z internátu, ale neměla jsem na něj vůbec náladu, měla jsem plnou hlavu vzpomínek ze školní akce, kterou jsem prožila s Tomášem. Martin to na mě poznal, že se něco děje, ale jen jsem ho odbila odpovědí, NIC.. V pondělí ve škole za mnou Tomáš přišel a bavil se semnou jako největší kamarád. Dohodly jsme se spolu, že ve středu po škole půjdeme pokecat někam do kavárny, moc jsem se těšila. V kavárně mi objednal velkou čokoládu se šlehačkou, nevím jak ví, že jí miluji.. V té kavárně jsem úplně zapomněla, že jsem přes rok zadaná s klukem, kterého miluji a nechci ho ztratit! Tomáš se mi svěřil o své minulé lásce, která ho zklamala. Nechtěl takové zklamání zažít znova, ale řekl mi, že mě miluje a potom mě políbil. Líbali jsme se asi celou věčnost. Podíval se mi do očí,omluvil se mi a chtěl odejít, ale já jsem ho včas chytla za ruku a jen řekla, neodcházej nezlobím se!Také tě chci,ale nemůžu miluji Martina! Ve škole jsme chodili kolem sebe obloukem a dělali jsme,že se neznáme. Bylo mu to velice trapný! Mě to bylo zase moc líto, že jsem podvedla kluka, kterého miluji a moc mi na něm záleží. Rozhodla jsem se, že to před ním utajím. Ale nešlo to, spolužačka,kterou nemám v lásce byla rychlejší a ještě ten den žhavila mobil a psala mému příteli na internát. V SMS stálo:Ahoj Martine, hlídej si Karolínu,když jsi na intru užívá si s Tomášem ze školy! Nic nevíš. Ahoj Gábina… V pátek ráno jsem se strašně těšila na Martina, až ho uvidím,skočím kolem krku a řeknu jak ho moc miluji. Škola utíkala strašně pomalu,o přestávky jsem byla ve třídě a přemýšlela jsem jak se Tomáše v nejbližších dnech vyhýbat,ale nešlo to.. Doma jsem čekala na svého miláčka až přijede,asi po půl hodině zvoní zvonek, běžím ke dveřím. Otevřu dveře a nevidím toho krásného,usměvavého Martina,ale spatřím cizího kluka, který je od pohledu smutný a oči má plný slz.. Najednou mi hlavou proběhlo milion otázek, co se stalo? Ví to? Hned na mě udeřil:,, Proč jsi to udělala? Ty už mě nemáš ráda, já tě miluji a ty mi to takhle oplácíš?!“, sakra kdo mu to mohl říct, jasně Gábina. Ta jediná slyšela jak se bavím s kamarádkou o matiku, že ve středu jdu s Tomášem na kafe, musela nás šmírovat. To jí nikdy nezapomenu! Teď to už nezakecám, jen jsem mu odpověděla: ,,Miluji Tě, nechci se o tom dneska bavit, ale pojď dále.“ Martin vešel a neustále mi koukal do očí,nehorázně mě to znervózňovalo, řekla jsem mu pravdu.. Řekla jsem mu, že se mi líbí,byla s ním v kavárně tam mě políbil a že toho nelituji! Jen jsem viděla jak slzy stékají po jeho krásné tváři a uvědomila jsem si, že ho nemůžu opustit kvůli klukovi,který se mi pouze líbí! Ted jsem nevěděla, jestli mi Martin dá ještě jednu šanci,zvedl se a odešel bez pozdravu. Za celý víkend jsem ho už neviděla,neozval se.. V pondělí, když jsem vstoupila do školy čekal u skříněk na mě Tomáš!Zpozorovala jsem, že moc dobrou náladu nemá. Chtěla jsem se mu vyhnout, ale už to nešlo, spatřil mě. Pozdravila jsem a šla dál, ale on mě chytl za ruku jako já tenkrát v kavárně, aby neodcházel. Zastavila jsem se vedle něho a pohlédla jsem mu do očí, koukal smutně a utrápeně. Nevěděla jsem co se děje,ani jsem to snad vědět nechtěla. Koukl na mě a jen řekl:,, Mám Tě moc rád, zamiloval jsem se do Tebe, ale nechci abys byla smutná,nechceš rozchod s Martinem, já to vím,klidně na tebe počkám,budeme kamarádi!Souhlasíš?“ jen jsem v slzách odpověděla:,,DOBŘE!“ a šla ke své skřínce. V tu chvíli jsem byla šťastná, že neztratím Martina, ale smutná, že nebudu s Tomášem, ale vlastně budu, jsme kamarádi. Na večer mi psal i Martin sms:,,Miluji Tě a nechci tě ztratit,dám ti ještě jednu šanci,prosím, ať je to jako dříve! Martin“ On mi odpustil, miluji ho! Tento večer jsem si uvědomila, že mám nejlepšího kluka (Martina) a kamaráda (Tomáše) na světě.. napsal/a: DENDY_VON 17:54 | Link
