Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu,nikdy se už nevrátím zpátky,jsem pryč,u sebe cítím změnu..

Nechci být už nikdy Tvou,nebudeme spolu,půjdeme cestou svou,tou velkou štěrbinou..

Štěrbinou dále po Dunaji,své jizvy zašiju,bolí to stále jako v Máji,ale ničeho litovat nikdy nebudu.....

Píšu jeden vzkaz,který je nejspíš zkrat.....Milovala jsem Tě moc,už jsi temná jako noc.....

Změnily jsme se obě dvě,Ty svou cestu znáš..hodně štěstí přeju Tobě,upřímně..Víš to....Snad?

Píšu tyto řádky,plné bolesti a hněvu........Dávám Ti poslední sbohem,opatruj se a nezapomeň.......Láska je jak zvuk u klavíru......