Zoufalství, beznaděj, bezmoc, zlost, šílenství... pocity, které jsou ve mě nahromaděny, charakterizují moji náladu... náladu, která se mnou padá propastí... právě tou propastí zoufalství, beznaděje, bezmoci, zlosti a šílenství. Na jejím úplném začátku je všechno krásné, smějete se, radujete se, milujete se a pak... jednou jedinkrát uklouznete a už nikdy nevstanete...vy tam pořád sedíte a čekáte, až vám někdo podá pomocnou ruku, ale nikdo nikde...stále čekáte a padáte tou propastí a vše, co se vám kdy v životě zdálo krásné, najednou tam v dáli mizí a vy můžete tak akorát přihlížet tomu všemu... a tehdy vás pohladí po tváři zoufalsví... zoufalství, jež se stává vašim blízkym přítelem... náhle se vás zmocňuje beznaděj a vy už nevíte, co máte dělat. Propast vás celého pohltila... a vy se cítíte tak bezmocný. Najednou však máte zlost... zlost, která ve vás dmuje a vy se jí snažíte potlačit, ale nejde to! Propast stále nemá konec a vy padáte a už jenom čekáte na ten tvrdý dopad... dopad na cíl, dřív byste se ho báli, ale v té propasti je pro vás vysvobozením a pocitem, že nevíte, kdy to všechno skončí. Stáváte se šíleným. Už je vám všechno jedno, protože v šílenství se všechno jeví jako dřív! A pak... už nic necítíte, nevidíte... jenom vnímáte, že vaše etapa života skončila...jste v cíli...!!!Teprve tehdy rázem poznáte význam těchto slov zoufalství, beznaděj, bezmoc, zlost a šílenství. Slov utrpení...