Anděli, odpusť mi mé horké slzy,

vždyť je tu zima a ráno brzy!

Na věži budou dál hodiny znít,

Až děti v postelích budou sny snít...

Až usnu naposled v mrazivém sněhu,

příjmu Tvou lásku příjmu Tvou něhu...

plná te vášně pak vypukne sopka,

společným domovem bude nám hrobka.

Na štít pak napiš mi krvavou tuží,

namísto duhy proč černá my sluší...

proč se vše kolem rychleji točí...

namísto smíchu my déšť padá z očí...

Až zavřu oči, budeš mně líbat,

Anděli smrti,už nebudu dýchat...