Plakal, byl nemocen

Plakal, byl zdráv

Byl šťastný, plakal

Byl smutný, tak spal

Byl tu a byl tak sám

jít nemněl kam, tak sám

vězněn svím smutkem

vězněm zdí samoty

zapomněl na radost

Něvěděl kudy kam,

věděl jak žít,

Ale žít bez štěstí

Nežít a mít!!

Zapomněl na sebe,

zapomněl žít

Vzpomněl se na nebe

tam teď chce jít

Došel až na cestu

Zvládnu jí?? zašeptal

Je to však cesta má??

To se už neptal

Šel cestou pořád dál

On přestal se bát

Cesta mu pomohla

zas pevně stát.

Nemá strach

může jít

teť už žít.

Šel cestou jiného

i ta mu pomohla

víc, než by pomohla

cesta ho samého

Mněl tam jít??

Zůstat žít??

Stalo se!!

Když má svoji smrt

Každý však v jiný čas

Čekéj dál!! řekla mu .....

řekla mu, když už spal.