Při vůni jehličí,

kde sní jen tajemní,

je jedno místo,

nesoucí znamení.

Jak výňatek z bible,

kde svatí nesmějí.

Leží anděl od krve.

Na lesních peřejí.

Nad ním dívka schoulená

nese v očích šílenství.

Hladí ho po tváři.

Žádá milosrdenství.

V jedné ruce anděla

a v druhé kříž.

Modlí se k troskám hvězd,

které již nespatříš.

Křídla už nehybná

a v očích krev.

Venku křičí děti

vlčí mají zpěv.

Jak povstal z popela,

tak v popel upadl.

S ním štěstí se ztratilo

a smích v slzy povadl.

Jestli půjdeš tím lesem,

když obloha je ztemnělá.

Tak uvidíš kráčet.

Stín dívky a anděla.