Hudební preference a její souvislost s některými osobnostními rysy

Marek Franěk, Pavel Mužík

Úvod

Výzkum hudební preference a faktorů, které ji ovlivňují, patřil donedávna především do sféry zájmu hudební sociologie. Je známo, že hudební preference souvisí mimo jiné se vzděláním, věkem a příslušností k určitým společenským třídám nebo subkulturám (viz např. Russell, 1997). Méně je však známo o psychologickém pozadí hudební preference. Existuje souvislost mezi hudební preferencí a stálými rysy osobnosti? Je rozdíl mezi hudební preferencí extravertů a introvertů? Souvisí takové rysy osobnosti, jako jsou třeba autoritativnost, konservatismus, touha po nových zážitcích, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost či odpovědnost na tom, jaký hudební žánr má daný jedinec nejraději?

Schwartz a Fouts (2003) zkoumali souvislosti hudební preference, osobnostních rysů a vývojových otázek u adolescentů. Místo obvyklé preference určitého žánru autoři zjišťovali oblibu konkrétních vlastností hudby, jako např. “mírná a něžná”, “hlasitá”, “hudba s hodně kytarami”, “divoká a násilná” apod. Faktorová analýza rozlišila tři typy posluchačů, z nichž jedni preferovali tzv. “lehkou hudbu” (light; pop, taneční hudba), druzí preferovali tzv. “tvrdou hudbu” (heavy; rock, metal) a třetí skupinu představovali nevyhranění posluchači. Vyšlo najevo, že posluchači “tvrdé” hudby vykazovali vyšší míru extraverze, vzdoru vůči autoritám, toleranci asociálního chování atd. Posluchači “měkké” hudby měli tendenci být spíše konformní a kontrolovat své emoce, a konečně nevyhranění posluchači představovali relativně bezproblémovou skupinu, která si hudbu vybírala podle aktuální nálady.

Nedávno se na tuto otázku ve své obsáhlé studii rovněž pokusili odpovědět Rentfrow a Gosling (2003), dva američtí psychologové zabývající se systematicky výzkumem osobnosti. Testovali hudební preferenci a její souvislost se skórem získaným v následujících testech osobnosti: pětifaktorový osobnostní inventář, formulář na výzkum dominance, test hovornosti a interpersonální vnímavosti, škála sociálně dominantní orientace, Rosenbergova škála sebeúcty, Beckův inventář deprese, zjišťování sebehodnocení a test měřící IQ. Výzkum byl proveden na vzorku 1704 studentů University of Texas v Austinu.

Nutné předeslat, že by nemělo příliš velký význam hledat souvislost mezi preferencí jednotlivých konkrétních hudebních žánrů a osobnostními rysy. Spíše je nutné hledat vztah k jednotlivým obecnějším dimenzím hudební preference. Je známo, že lidé nepreferují pouze jediný hudební žánr, ale určitou skupinu žánrů. Je dosti možné, že tyto skupiny žánrů - přes určitou vnější odlišnost - mají nějakou společnou vlastnost, která je podkladem toho, proč lidé s určitými osobnostními rysy právě tuto skupinu hudebních žánrů preferují.

Rentfrow a Gosling proto nejprve na základě statistické metody faktorové analýzy hledali, jaké existují základní dimenze hudební preference. Cílem faktorové analýzy je snížit počet proměnných, které se ve výzkumu objevují, a na základě jejich podobnosti (stupně korelace) je spojit do obecnějších proměnných vyššího řádu - faktorů. Autoři za použití této metody zjistili, že hudební preference je založena na následujících čtyřech základních faktorových dimenzích, které nazvali (1) “reflexivní a komplexní hudba”, (2) “intenzivní a buřičská” (3) “optimistická a konvenční hudba” a (4) “energická a rytmická hudba”. V dalším kroku hledali, jakými osobnostními rysy se vyznačují jedinci preferující jednotlivé hudební žánry. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.

Faktor

Název faktoru

Charakteristika hudby

Hudební žánry

Výsledek v testech osobnosti

Charakteristika osobnosti

1

Reflexivní a komplexní hudba

Usnadňuje introspekci a je strukturálně složitá.

blues, jazz, klasická hudba a folk

Preference souvisí s otevřeností vůči zkušenosti, sebevnímanou inteligencí, verbální dovedností (ne však analytickou) a politickým liberalismem. Je negativně spojena s orientací na sociální dominanci a tělesnou zdatností.

Tito jedinci mají tendenci být vynalézaví, mají fantazii, váží si estetického prožitku, považují sami sebe za inteligentní, tolerantní a zamítají konzervativní postoje.

2

Intenzivní a buřičská hudba

Je plná energie a často má ”buřičský” obsah.

alternativní hudba, heavy metal

Preference souvisí s otevřeností vůči zkušenosti, tělesnou zdatností, sebevnímanou inteligencí a verbálními dovednostmi. Přestože tato hudba zdůrazňuje negativní emoce, tito jedinci nevykazují známky neuroticismu či nepřívětivosti.

Tito jedinci mají tendenci se zajímat o různé věci, mají rádi risk, jsou fyzicky aktivní a považují sami sebe za inteligentní.

3

Optimistická a konvenční hudba

Zdůrazňuje pozitivní emoce a je strukturálně jednoduchá.

country, soundtrack, “religious” a pop

Preference pozitivně koreluje s extraverzí, přívětivostí, svědomitostí, konservatismem. Negativně koreluje s otevřeností vůči zkušenosti, tělesnou zdatností, orientací na sociální dominanci, liberalismem a verbálními dovednostmi.

Tito jedinci jsou veselí, společenští, spolehliví, rádi pomáhají ostatním, sami sebe vidí jako fyzicky atraktivní a mají tendenci být relativně konvenční.

4

Energická a rytmická hudba

Je velmi živá a často obsahuje zdůrazněný rytmus.

rap/hip-hop, soul/funk, elektronická, taneční

Je pozitivně spjata s extraverzí, přívětivostí, liberalismem, sebevnímanou osobní atraktivností, fyzickou zdatností a negativně koreluje s orientací na sociální dominanci a konservatismem.

Tito jedinci mají tendenci být výřeční, plní energie, smířliví, vidí sami sebe jako fyzicky atraktivní a vyhýbají se konservativním ideálům.

Tab. 1. Jednotlivé dimenze hudební preference a jejich souvislost s osobnostními rysy. Podle Rentfrow a Gosling (2003).

Cíle výzkumu

Citovaná studie byla v podstatě první prací, která se systematicky zabývala vztahem osobnosti a hudební preference. Vzhledem k tomu, že výzkum byl proveden v USA, se nabízí otázka, zda zjištěné poznatky jsou univerzálně platné pro různé kultury. Psychologové si totiž již dnes uvědomují, že velká část poznatků experimentální a empirické psychologie pochází z výzkumů provedených na vysokoškolských studentech severoamerických univerzit, a proto se začínají v současné době systematicky zabývat transkulturálním srovnávacím výzkumem.

Naše studie chce proto být příspěvkem do oblasti transkulturálního psychologického výzkumu a testovat strukturu hudební preference a její souvislost s některými rysy osobnosti v podmínkách České republiky. Z praktických důvodů jsme však museli provést - ve srovnání s výzkumem amerických autorů - určitá zjednodušení. Na místo obsáhlé baterie testů, které byly použity v americké studii, testujeme osobnostní rysy pouze Eysenckovým osobnostním dotazníkem, který měří osobnost pomocí dvou dimenzí - extraverze/introverze a neuroticismu (emocionální stability/nestability). Přesnému opakování americké studie brání to, že většina z výše uvedených psychologických testů nebyla přeložena do češtiny a standardizována pro českou populaci. Dalším důvodem je to, že američtí autoři prováděli výzkum na vysoké škole během úvodního kursu psychologie, kdy studenti v rámci získání kreditů museli absolvovat dlouhé výzkumné sezení, kde postupně vyplňovali všechny uvedené testy. Náš výzkum oproti tomu pracoval s běžnými lidmi, u kterých nelze přirozeně předpokládat, že by byli ochotni věnovat několik hodin času vyplňování obsáhlé baterie psychologických testů.

Rentfrow a Gosling (2003) testovali souvislost rysů osobnosti s hudební preferencí pouze u vysokoškoláků. Náš soubor byl tvořen jako vícegenerační. Vzhledem k tomu, že naše práce nebyla svým zaměřením sociologická, nebylo naším cílem provést výzkum hudební preference na reprezentativním vzorku populace České republiky. Testovaný soubor se skládal z příslušníků mladé a střední generace. Pro toto řešení jsme se rozhodli z toho důvodu, že v dotazníku hudební preference zjišťujeme z větší části oblibu současné populární hudby. Případná neznalost těchto hudebních žánrů, kterou můžeme předpokládat u starší generace, by mohla podstatně ovlivnit a zkreslit výsledky.

Další dosti důležitou metodologickou otázkou je, jaké hudební žánry uvést jako položky dotazníku hudební preference. Příliš obsáhlý seznam žánrů může mít tu nevýhodu, že dotazovaní nebudou řadu z nich znát, což pak může značně zkreslit výsledky. Na druhou stranu příliš úzký seznam žánrů může vést k tomu, že ztratíme některé důležité informace. Rentfrow a Gosling (2003) proto při výběru položek dotazníku postupovali v několika krocích. Nejprve na základě informací z internetových hudebních obchodů a názoru skupiny odborníků sestavili seznam všech reálně existujících hudebních žánrů a podžánrů. Dalším krokem bylo, že zjišťovali, které tyto žánry a podžánry jsou známy většině ze skupiny testovaných osob. Na základě této procedury pak sestavili následující seznam čtrnácti hudebních žánrů (název žánru ponecháváme bez překladu): alternative, blues, classical, country, eletronica/dance, folk, heavy metal, rap/hip-hop, jazz, pop, religious, rock, soul/funk a sound tracks.

V našem výzkumu jsme vyšli z klasifikace Rentfrowa a Goslinga, provedli jsme však určité změny a doplnění odpovídající naší hudební kultuře. Především bylo do seznamu hlavních známých žánrů nutné přidat lidovou píseň a dechovku, dále se ukázalo rovněž vhodné připojit jako samostatnou kategorii muzikál. Výsledkem byla tato klasifikaci hudebních žánrů: (1) blues, (2) jazz, (3) vážná hudba (4) folk, (5) rock, (6) alternativní hudba/world music/new age, (7) heavy metal, (8) country, (9) soundtrack, (10) gospel/spirituál, (11) pop, (12) rap/hip-hop, (13) soul/funk/rhytm’n’blues, (14) elektronická hudba/dance (house, techno, jungle ad.), (15) muzikál, (16) lidová hudba, (17) dechovka. V naší předchozí studii, zaměřené především na výzkum poslechu hudby v každodenním životě (Franěk, 2005), jsme použili tuto metodu k výzkumu menšího vzorku respondentů. Předkládaná studie je již systematicky zaměřena na otázky hudební preference a pracuje s širším souborem.

Metodologie výzkumu

Výzkumný soubor

Výzkum byl proveden se souborem 440 respondentů pocházejících z různých oblastí Čech (převážně východní, severní a střední Čechy). V souboru bylo 223 žen a 214 mužů (zbývající neudali své pohlaví). Průměrný věk v našem souboru byl 30,1 let (směrodatná odchylka 11,2), věkové rozhraní bylo 14 až 59 let. V kategorii do 20 let bylo 102 osob, v kategorii od 20 do 29 let 168 osob, v kategorii od 30 do 39 let 61 osob, v kategorii od 40 do 49 let 85 osob a v kategorii od 50 do 59 let 21 osob (zbývající neudali svůj věk). Z obcí do 5 tis. obyvatel se výzkumu účastnilo 110 respondentů, z obcí do 10 tis. obyvatel 65 respondentů, z obcí do 50 tis. obyvatel 91 respondentů, z obcí do 100 tis. obyvatel 92 respondentů a z obcí nad 100 tis. obyvatel 75 respondentů (u zbývajících respondentů nebyla udána velikost obce, kde bydlí). Základní vzdělání mělo 36 respondentů, vyučeno bez maturity bylo 37 respondentů, vyučeno s maturitou bylo 22 respondentů, středoškolské vzdělání s maturitou mělo 259 respondentů a 82 respondentů mělo vysokoškolské vzdělání (zbývající neudali svoje vzdělání).

Dotazník

Distribuovali jsme dotazník, který zjišťoval oblibu uvedených sedmnácti hudebních žánrů. U každého hudebního žánru bylo uvedeno několik příkladů jeho interpretů nebo jeho skladatelů. Respondenti měli odpovídat na sedmistupňové Likertovské škále, jejíž krajní hodnoty (1 a 7) a prostřední hodnota (4) byly slovně zachyceny - (1) vůbec se mi nelíbí – (4) nemám vyhraněný názor a velice se mi líbí (7). V závěru dotazníku byla zjišťována základní demografická data. Respondenti měli rovněž vyplnit Eysenckův osobnostní dotazník formy B ve verzi restandardizované pro česko-slovenskou populaci (Vonkomer a Miglierini,1979).

Výsledky

Pořadí oblíbenosti jednotlivých žánrů

Nejprve jsme seřadili hudební žánry podle stupně oblíbenosti. Zjištěné pořadí je uvedeno v tabulce 2. Pokud srovnáme pořadí oblíbenosti zjištěné v naší studii s pořadím, které uvádí Bekova (2005) práce provedená na reprezentativním vzorku populace ČR, vidíme, že začátek obou řad je - s jedinou výjimkou - přibližně stejný. Touto výjimkou je hudba country, která stojí v Bekově vzorku na prvním místě obliby. Rozdíly se pak dále objevují v umístění vážné hudby, lidové hudby a dechovky. Vážná hudba má v našem zkoumaném souboru poněkud větší oblibu oproti pořadí zjištěném v Bekově vzorku, zatímco lidová hudba a dechovka stojí na konci řady, které v Bekově studii obsazuje heavy metal. Rozdíly jsou dány nepochybně věkovým složením obou vzorků - zatímco Bek pracoval s reprezentativním zastoupením všech věkových kategorií, v našem vzorku byli poněkud mladší respondenti s vyšším vzděláním.

Pořadí

Hudební žánr

Skóre

1.

Rock

5,44

2.

Soundtrack

5,02

3.

Pop

4,80

4.

Muzikál

4,69

5.

Folk

4,68

6.

Jazz

4,45

7.

Vážná hudba

4,40

8.

Soul/funk/rhytm’n’blues

4,35

9.

Blues

4,17

10.

Country

4,05

11.

Alternativní hudba hudba/world music/new age

3,90

12.

Gospel/spirituál

3.91

13.

Rap/hip-hop

3,85

14.

Heavy metal

3,46

15.

Elektronická hudba/dance

3,38

16.

Lidová hudba

3,18

17.

Dechovka

2,24

Tab.2. Pořadí oblíbenosti hudebních žánrů. V tabulce jsou uvedena průměrná skóre oblíbenosti (vyšší skóre znamená větší oblibu).

Když se podíváme na konkrétní rozložení postojů k jednotlivým žánrům, uvidíme určité rozdíly. Jsou žánry, které jsou spíše obecně přijímány kladně, jako třeba rock (obr.1), nebo na druhé straně takové, které jsou jednoznačně odmítány. Jednoznačně odmítaným žánrem je dechovka (obr.2).

Obr. 1. Stupeň obliby hudebního žánru rock. Na ose x je vyneseno hodnocení žánru (1-vůbec se mi nelíbí, 4-nemám vyhraněný názor, 7-velice se mi líbí), na ose y počet osob, které zvolily určitý stupeň hodnocení.

 

Obr. 2. Stupeň obliby hudebního žánru dechovka. Detaily viz legenda u obr.1.

Oproti tomu u country (obr.3) vidíme, že všechny postoje jsou přibližně vyrovnané. U vážné hudby (obr.4) pak můžeme pozorovat, že se dosti často objevuje postoj ”Nemám vyhraněný názor.” Kladné hodnocení však spíše převažuje. Žánr soul/funk/rhytm’n’blues je v širší populaci zřejmě poměrně neznámý (obr.5), protože převažuje postoj ”Nemám vyhraněný názor”.

 

Obr. 3. Stupeň obliby hudebního žánru country. Detaily viz legenda u obr.1.

 

Obr. 4. Stupeň obliby hudebního žánru vážná hudba. Detaily viz legenda u obr.1.

 

 

Obr. 5. Stupeň obliby hudebního žánru soul. Detaily viz legenda u obr.1.

Dimenze hudební preference

Cílem následující analýzy bylo zjistit hlavní dimenze hudební preference. Provedli jsme proto statistickou analýzu hlavních komponent, abychom zjistili faktorovou strukturu hudební preference. Při analýze hlavních komponent s normalizovanou rotací varimax jsme na základě použití Kaiserova kritéria zvolili pětifaktorový model. Těmto pěti faktorům odpovídá 62,9 % celkového rozptylu. Výsledky explorační faktorové analýzy jsou obsaženy v tabulce 3. Položky sytící faktor více než 0,25 jsou uvedeny tučně.

Hudební žánr

Faktor 1

Faktor 2

Faktor 3

Faktor 4

Faktor 5

Blues

,168

,019

,831

,004

-,055

Jazz

,041

-,035

,853

-,069

-,070

Vážná hudba

,505

-,206

,263

,050

-,152

Folk

,531

-.292

,328

,274

,157

Rock

-,113

-,096

,067

,838

,196

Alternativní hudba/world music/new age

,066

,422

,180

,527

-,049

Heavy metal

-,067

,097

-,263

,748

-,128

Country

,585

-,306

,070

-,057

,414

Sound tracks

-,057

,163

-,105

,190

,762

Gospel/spirituál

,503

-,164

,376

,053

,278

Pop

,118

,213

-,076

-,072

,754

Rap/hip-hop

-,171

,782

-,036

,058

,242

Soul/funk/rhytm’n’blues

-,087

,573

,511

-,024

,027

Elektronická hudba/dance

napsal/a: DawsonX 17:17 | Moudra Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář