Máme u nás základní školu. Když jsem do ní před 10 lety chodil, tak na konci 9. třídy z naší třídy kouřili 2 dívky. Když jdu kolem školy dnes, všude nápisy "Kouření zakázáno". Netušim, jak je možný, že 12 letá děcka bez problémů dostanou krabičku cigaret a u vůbec nepochopim, proč začnou kouřit. Je to in? Nový styl? Možná by mohli mit rozum. Přecijen před 5 lety, když jsem opouštěl 9. třídu, tak byly lákadla stejný. Zkusil jsem si jednu cigaretu, neviděl jsem důvod pokračovat. Proč se ale dnes houfně rekrutují kuřačky i z 1. stupně ZŠ? Co z toho mohou mít? Neni přece možný, aby jsme byli v jejich věku taky tak blbý.
Dalším problémem tu jsou drogy. Uživatele tvrdých drog jsem zatim nepotkal, ale rád bych potkal. Alespoň zjistit, co ho k tomu vedlo, jestli nikdy nechtěl přestat, ale nemůže. Zpátky k mládeži - marihuanu (aneb lidově trávu) kouřila už snad většina lidí ve věku 15 let. Narazil jsem i na mladší, třeba 13 leté. To samé, co paltí u cigaret, platí i zde. Co z toho mají? Nejde přece o to se zhulit do takového stavu, že by chtěli uniknout z tíživé reality. Utíkají tam jen srabové a slabí jedinci, kteří se nedokáží vyrovnat s realitou. Navíc to jsou drogy. Odněkud se berou, neobjeví se jen tak. Policie vehementně tento problém přehlíží. Proč? Protože nechtějí trestat děti? Ale vždyť právě ty porušují zákon nejvíce, protože si myslí, že jsou nedostižitelní. Ano, dal jsem si taky. Jeden čas vždy, když bylo a kolik toho bylo. Dodnes toho lituji a budu litovat asi až do konce života. Obvińuji sám sebe, že jsem to tehdy zkusil, ale nesu si svoje následky. Pak tu je alkohol, oblíbený nápoj. Je rozdíl dostat "cucnout" na oslavě s rodiči a ožrat se do bezvědomí v 13 letech. Některé rodiče asi nezajímá, co jejich ratolesti dělají po večerech. Jasně, taky jsem byl takový. Pár stavů naprosté ožralosti jsem si zažil, jindy jen trošku napil. Přestal jsem ale relativně brzo, jeden čas jsem se dokonce vyhýbal asi na půl roku alkoholu úplně, od té doby občas pivo, když se slaví něco velkého, tak i tvrdej. Všeho jsem se ale vzdal. Dobrovolně, bez nátlaku. Stačilo si položit jednu lehkou otázku, kterou si od té doby pokládám vždy, když pochybuji o správnosti svého jednání.
"Co mi to vlastně dává a co bere?" Pokud převáží klady, pokračuji. Pokud zápory, přestávám. Jednoduché, efektivní.
Dále se nám tu vyrojilo spousta podivných stylů. Z lidí se stávají "označkovaná" stáda, kde si každý jede to samé, jako jejich "vzor". U vojska bych se nedivil, tam je jednotná ústroj, ale když vidim nějaké "modely" - barbie, apod., je mi spíše než do smíchu k pláči. Nová generace a takhle strašná. O správnosti pravopisu některých náctiletých by se dalo polemizovat.
Jak by řekl klasik: Jde to celý do hajzlu.
Dalším problémem tu jsou drogy. Uživatele tvrdých drog jsem zatim nepotkal, ale rád bych potkal. Alespoň zjistit, co ho k tomu vedlo, jestli nikdy nechtěl přestat, ale nemůže. Zpátky k mládeži - marihuanu (aneb lidově trávu) kouřila už snad většina lidí ve věku 15 let. Narazil jsem i na mladší, třeba 13 leté. To samé, co paltí u cigaret, platí i zde. Co z toho mají? Nejde přece o to se zhulit do takového stavu, že by chtěli uniknout z tíživé reality. Utíkají tam jen srabové a slabí jedinci, kteří se nedokáží vyrovnat s realitou. Navíc to jsou drogy. Odněkud se berou, neobjeví se jen tak. Policie vehementně tento problém přehlíží. Proč? Protože nechtějí trestat děti? Ale vždyť právě ty porušují zákon nejvíce, protože si myslí, že jsou nedostižitelní. Ano, dal jsem si taky. Jeden čas vždy, když bylo a kolik toho bylo. Dodnes toho lituji a budu litovat asi až do konce života. Obvińuji sám sebe, že jsem to tehdy zkusil, ale nesu si svoje následky. Pak tu je alkohol, oblíbený nápoj. Je rozdíl dostat "cucnout" na oslavě s rodiči a ožrat se do bezvědomí v 13 letech. Některé rodiče asi nezajímá, co jejich ratolesti dělají po večerech. Jasně, taky jsem byl takový. Pár stavů naprosté ožralosti jsem si zažil, jindy jen trošku napil. Přestal jsem ale relativně brzo, jeden čas jsem se dokonce vyhýbal asi na půl roku alkoholu úplně, od té doby občas pivo, když se slaví něco velkého, tak i tvrdej. Všeho jsem se ale vzdal. Dobrovolně, bez nátlaku. Stačilo si položit jednu lehkou otázku, kterou si od té doby pokládám vždy, když pochybuji o správnosti svého jednání.
"Co mi to vlastně dává a co bere?" Pokud převáží klady, pokračuji. Pokud zápory, přestávám. Jednoduché, efektivní.
Dále se nám tu vyrojilo spousta podivných stylů. Z lidí se stávají "označkovaná" stáda, kde si každý jede to samé, jako jejich "vzor". U vojska bych se nedivil, tam je jednotná ústroj, ale když vidim nějaké "modely" - barbie, apod., je mi spíše než do smíchu k pláči. Nová generace a takhle strašná. O správnosti pravopisu některých náctiletých by se dalo polemizovat.
Jak by řekl klasik: Jde to celý do hajzlu.
Komentáře:
Nikdoho už nebaví starat se o svoje okolí, je to uspěchaná doba.
Inu to vis..ja je demokracie tak si dela kazdej co che...nikoho to skoro nezajima hlavni ze "on"sam ma prachy a tomu staci.Penize nici charakter....a podobny voloviny.
Přidej komentář
<< Domů