Ležím na zemi a zamyšlená uvažuji, co to vlastně čekání je..
Co to je? Jaký to má význam? Proč vlastně lidé stále na někoho, nebo něco čekají? Vždyť jim utíká drahocený život..nebo snad né?
Jedno pitomé slovo a moje hlava má co dělat..
Čekat..stále a pořád dookola..
Proč ta holka venku, co právě sedí a pláče, řekla tomu klukovi, co právě odešel, že počká..A jak dlouho? Na co vlastně čeká?.........Na jeho příchod?Nebo je v tom něco víc? Proč tam vlastně tak nečině leží a pláče...proč pláče? Copak jí někdo ublížil..? Kluk odcházejíc do pryč byl v pohodě, usmíval se..Kam tedy šel?
Proč si připadám jako na konci světa, při vyslovení těch pěti slov...''čekat''
Není to ztráta času? Čekat..co to je?proč se cítím tak prázdná? Proč? Proč se mi to všechno honí hlavou?
Proč jen ten kluk jí řekl, že dneska nemá čas a rychle odešel? Proč ji dneska řekl včera! Včera jsem měl na Tebe čas..Dneska ne, Zlato..Ale co když to ''Zlato'', nebylo jeho pravé zlato..Co když teprve za tím pravým žlutým kovem šel?
Pročpak jí teda včera nikam nevzal...když měl ten čas? Kde byl, když né s ní? Ona také měla čas a nudila se.Čekala, že se ozve..neozval..kde je tedy problém? Proč tedy čeká dál, když se jí to včera nevyplatilo..Čeká snad na to, aby jí zas odbyl pár větami a odešel? Možná...ona však bude čekat stále dál...
Proč tady ta babička, sedíc na staré, ztrouchnivělé lavičce pod Lípou jen tak nečinně sedí a kouká do někam..(tzv.do blba)....
nic nedělajíc, jen nehnutě sedí..že by se nemohla hnout? že by nad něčím zapeklitě přemýšlela? že by pozorovala kobylky v trávě?
NE! ČEKÁ! Den ode dne čeká..Čeká na svou jedinou rodinu..kterou neviděla mnoho let.
Čeká, až se její dcera s dětmi objeví..Až ji políbí na tvář, až ji obejme, až ji dokláže, že na ni nezapomněla...
Proč ale jeden vždycky čeká a druhej honí čas a nic nestíhá..vůbec nic.Přitom si myslí, jak všechno skvěle zvládá...Kariéra- to je ale vše co nakonec stíhají..Aby měli ty zatracené barevné papírky, které mají velkou hodnotu...za které si mohou koupit co jen budou chtít, často jsou však zaslepení natolik, že nevidí, že to nejdůležitější si nakonec nekoupí, ani za ty nejbarevnější a nejcenější papírky...
Babička se už dočkala...ale zdaleka ne toho, čeho chtěla...
Čekala tak dlouho, až si pro ni přišla smrt...
..Lidé často na něco čekají, ale zdaleka ne všichni se dočkají právě toho, čeho chtěli..
Proč teda ta holka čeká dál, když ví, že se asi nikdy nedočká toho, čeho chce. Neni hloupá, jen taky zaslepená, ale ne kariérou a penězi, ale láskou .. a doufá, že si tohle jednou ten pravej přečte a nenechá jí dál čekat....

Co to teda vlastně čekání je?
Je to slovo o pěti písmenkách, které je na první pohled normální, všední, používáné slovo.
Je to také ale slovo o dlouhé budoucnosti, je to slovo, které nabízí stav úplné psychické nehybnosti, uvažování, neschopnosti, citového hroucení, myšlení na jeden okruh věcí..
Jde o psychický pocit samoty, který nikdo nechceme, přesto každý, každý z nás na něco čekáme.............
..........................Dočkáme se ??? Dočkáme se toho, na co čekáme ???

napsal/a: Denushinka 11:36 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář