naše paní profesorka Strišová 15.Prosinec 2006
Naše paní profesorka Strišová
Někdy v hodině češtiny se upě zamýšlím, jak se asi ta učitelka cítí.
Je to taková menší paní s brylkama, s krásnými modrými očkama , blondýnka, mladá, zřejmě už má nějaké děti, jelikož se strašně dětsky směje a vypravuje, často nosí uplé černé zvonové kalhoty se zeleným rolákovým svetrem s růžovými očními stíny.
Vždycky příjde zapíše do třídní knihy a začne si něco žvatlat u tabule a píše si většinou to co už řekla. Ani si nevšimnete, že už domluvila, nebo odešla.
Strašně špatně se ji přes hluk třídy vnímá, musíte se opravdu hodně snažit, aby jste ji něco rozuměli.
Každý ve třídě si děla co se mu zrovna hodí, učitelka si taky dělá to své a tak je každý spokojený, učitelka za to, že má další hodinu za sebou a žáci za to že udělali v pohodě taháky do dalších hodin, úkoly, posvačili, proesemeskovali, či volali, doházeli vlaštovkami, mandarinkami a prodebatili včerejší akci na stodolní..
Denně od nás odchází s vychraptěným hlasem a třída se jen pořád tak dětinsky směje..v jejích očích vidím častokrát slzy a jak si dál něco hustí pro sebe.
Sedím uprostřed lavice v prostřední řadě (jelikož byla jako jediná prázdná) a pozoruju každý její pohyb a přitom píšu tuhle podělanou věc…
Proč se vlastně nad tím tak zamýšlím, proč nejsem jak zbytek třídy a nesvačím či nepíšu dopis kamarádce? Soucitím s ní, je mi ji líto, ale jako kolektiv držím s třídou a tak dělám že mne to strašně zajímá co vykládá a pořád se na mne kouká a myslí si že píšu co říká…
Co říct, chudák učitelka, nemá to lehké ale s tím tady šla….a zase si tu někdo hvízdá, skáká, řve, pouští poslední hit od 50 centa na mobilu a učitelka odchází hodně před zvoněním ze třídy…
napsal/a: Denushinka 22:19 | Link
