Moc se za to stydím,
když tě takhle vidím,
smutně se na mě díváš,
ale já pořád nevím, co přede mnou skrýváš.
Neznáš smutek, ani zášť,
nezajímá tě ani můj každodenní pláč.

Myslíš, že jsi jedíný,
z naší malé dědiny,
šeredně se mýlíš,
protože jen sebe samého vidíš.
Proč si myslíš,
že mě ztácíš,
a pořád mě proto trápíš.

Já tě strašně miluji,
bohužel toho někdy lituji,
moc mi na tobě záleží,
mé srdce ti právem náleží.

Komentáře

« Domů | Přidej komentář