Zrak je jedním z nejvytíženějších smyslů. Přes 80 % informací přijímáme právě jeho prostřednictvím a oči jsou tak nejvíce zatěžovaným smyslovým orgánem. Člověk je během celého dne vystaven mnoha zrakovým vjemům. Obrazovky na nás v dnešní době září doslova na každém rohu. Monitorům a displejům se nevyhneme v práci, na úřadech, ani při psaní SMS.

Když si pak večer v obývacím pokoji pustíme oblíbený televizní pořad, mnohdy si ani neuvědomujeme, jak unavené již naše oči jsou. Pro zmírnění únavy očí je třeba dodržovat tři základní pravidla – umístění a vzdálenosti obrazovky a osvětlení místnosti.
V dnešní době zrak nejvíce namáhá práce na počítači a následně sledování televize doma. Ergonomie sledování monitoru počítače a televize je v některých rysech podobná.  Vzhledem k tomu, že tyto dva faktory ovlivňující naše zrakové pohodlí, je vhodné dodržovat určité zásady. Jedině tak lze zmírnit zrakovou únavu a navíc předejít bolestem pohybového aparátu.

Monitory jsou konstruovány tak, aby optimální velikost písma byla dobře rozpoznatelná ze vzdálenosti 50 – 70 cm. Televize je v tomto ohledu na zrak méně náročná. U televize, kdy se předpokládá sledování z větší vzdálenosti, jsou proto detaily obrazu menší. Vhodná vzdálenost sledování televizoru o úhlopříčce 40 – 50 palců (100 – 130 cm) je podle odborníků přibližně 4 – 5 metrů.

Důležité je také umístění monitoru a televize. Na obrazovce by nemělo docházet k odleskům jiných světelných zdrojů (umělé osvětlení, světlo z okna), takže poloha monitoru by měla být této podmínce uzpůsobena. Světelné zdroje by neměly být za zády sledující osoby. Nevhodné je také přímé osvětlení za obrazovkou, které výrazně zvyšuje podráždění očí. Obrazovka by měla být umístěna tak, že při rovné (nezakloněné!) poloze hlavy - v sedě je střed obrazovky mírně pod úrovní zrakové osy pohledu očí.

Přirozené je mít hlavu i oči lehce sklopené, nikoliv zakloněnou hlavu a dívat se vzhůru. Tato poloha totiž zhoršuje namáhání krční páteře a okohybných svalů. Velmi důležitá je i role intenzity osvětlení v místnosti, ideální je tlumené a rozptýlené. Řešením je například umístění stojací lampy, jejíž světlo se odráží od stropu nebo stěny a vytváří tak optimální podmínky pro sledování televizoru.

Sledování monitoru nebo televize v temné místnosti nadměrně zatěžuje sval, který stále mění velikost zorničky. Těmito pohyby zornice se zvyšuje vnímání jak dioptrické vady, tak tzv. aberací vyšších řádů, což jsou nepravidelnosti tvaru oka, které se projevují tříštěním světla a nepravidelným dopadem světla na sítnici. To je vnímáno jako rozostřování obrazu a v takových podmínkách například sledování filmu vyžaduje významně vyšší zrakové úsilí. Dochází také k neustálému kolísání množství světla dopadajícího na sítnici. Ta se pak musí těmto změnám přizpůsobovat, což opět zvyšuje zrakové úsilí.

Oči se snaží stále více a více soustředit a tím snižují frekvenci mrkání, „zapomínají“ mrkat. Mrkání je důležité pro opakované svlažování povrchu oka, zajištění jeho vlhkosti a celistvosti. Pokud se oko příliš soustředí, tak méně mrká, osychá a způsobuje nepříjemný pocit pálení, řezání, rozmlžené vidění, zarudnutí očí, nutnost častějšího mrkání a pocit únavy zraku.

Oči jako hlavní smyslový orgán dodávají mozku množství informací, které ovlivňují myšlení, pozornost, bdělost, únavu, pocit vyčerpání, ale i pocit radosti a životního komfortu. Statická vizuální informace působí přes oči na mozek a navozuje potřebu určité strnulosti pohybového aparátu. Tím dochází k negativnímu vlivu na páteřní posturální svalstvo, ochabování některých svalových skupin a naopak k přepětí jiných svalů, blokádě páteře a k dysbalancím pohybového aparátu. To vede k blokování nervů, vzniku strnulosti krční páteře a významným bolestem hlavy.