To si takhle jednoho dne prijdu domu a co nevidim.Ma pritelkkyne lezi v objeti nejakeho chudacka,ktery ji liba na krk.Vykrikl jsem to si snad delas pr...Rozlitilo me to do nekonecnych vysin vzteku a desu
Vydal jsem se tedy rozdejchati nenadalou situaci ven se svym psem.Ac mi v hlave srotovalo sebevic nechapal jsem co sem mohl udelat spatne...co me dostalo az do takovych hroznych myslenek a znicilo me idealy po 4 letem vztahu?
Neprisel jsem na nic.Byla to ode mne asi hloupost se omlouvat me ex pritelkyni a prosit ji ze na vse zapomeneme a zacneme od znovu.Chtel jsem vymazat ten hrozny obraz z me hlavy..chtel jsem zamest vzpominky uplynulych trech hodin
Nedarilo se vsak.Po case spolecneho souziti.Neustalym valesnym obvinovanim strachu z budouctnosti jsme se od sebe uplne distancovali.Co bylo dal uz je jen v mlznem pojeti slz a vzlyku smutku.Cas plynul a ja se zahrabaval sam do sebe
a prace me skoro uplne pohltila.A po peti letech jsem,se smutkem a osamnenim v dusi,zde a zkousim oslovit nekoho,kdo me vrati zpet a probudi me k zivotu.
Komentáře (0):
Přidej komentář
10:45 |
komentáře (0)
