OÁZA+CHODO-MIR=VELKÁ PARÁDA
20.Září 2007Začnu touto poměrně hrůzně vyhlížející matematikou, ale kdo 7.9.2007 byl na téhle akci v Chodovské Oáze, věděl, že co bylo slíbeno, bylo do puntíku splněno.
Akci přišlo aktivně podpořit přes stovku lidí, což je rozhodně úspěch. Všichni se bavili a prosákly zvěsti, že to byl fakt parádní mejdan...O TO NÁM ŠLO.
Původně měli tenhle koncert „odpálit“ hosté z Německého Oelsnitz, aby pak S.O.I. měli rozehřáté publikum, nicméně cestu měli dalekou a tak nedorazili..
Terezka, Petra, Ondřej a Zdenál, čili S.O.I. tak začali v půl osmé probouzet publikum k tanci.
Sál se zaplnil napřed stydlivě..odzadu, nicméně zcela neplánovaně druzí ROCKASS, kteří parádně rockově rozpálili Oázu, přitáhli i ty, co zatím popíjeli v hospodě. S „hostujícím“ kytaristou (Martinem Gembickým), který se na podium nevešel, velmi kvalitně rozjeli večer.
Číslo tři znamenalo odlehčení v podobě „něžných tónů“ čili Tender*Tone, rovněž z Mirošovic.Tím pádem byl naplněn MIR a zbývalo dokousnout CHODO, což se stalo po hodině bez Problému (No Problem), kteří mezi svoje kousky dávali pár převzatých a přes trochu křečovité vybízení publika odehráli též parádně (díky bubenickému srdci). Pro roztančené publikum pak byla radost hrát.
Půlnoční tečka Fallen Angels byla sladká jak pro lidičky pod podiem, tak zejména pro nás na podiu. Hrdinou naší čtyřky byl zaprvé Zdenál, který po „požití“ odehrál výbordelně. Zadruhé Libor s Bártem, neb si hráli se vším co mělo ruce a nohy. A třetím hrdinou bylo publikum, které tančilo jako o život.
Zvuk jsme si dělali sami, takže si za něj děkovat nebudeme. Nahrávka i fotky z téhle akce se též podařili, čiliž..na závěr. Díky všem našim spoluhráčům, kteří přijeli z Mirošovic a Chodova.
Nebýt mrzutosti s ukradenou kabelkou a ztraceným kytarovým efektem, koncert by neměl jedinou vadu!
OÁZA+CHODO-MIR=VELKÁ PARÁDA
10.Září 2007Začnu touto poměrně hrůzně vyhlížející matematikou, ale kdo 7.9.2007 byl na téhle akci v Chodovské Oáze, věděl, že co bylo slíbeno, bylo do puntíku splněno.
Akci přišlo aktivně podpořit přes stovku lidí, což je rozhodně úspěch. Všichni se bavili a prosákly zvěsti, že to byl fakt parádní mejdan...O TO NÁM ŠLO.
Původně měli tenhle koncert „odpálit“ hosté z Německého Oelsnitz, aby pak S.O.I. měli rozehřáté publikum, nicméně cestu měli dalekou a tak nedorazili..
Terezka, Petra, Ondřej a Zdenál, čili S.O.I. tak začali v půl osmé probouzet publikum k tanci.
Sál se zaplnil napřed stydlivě..odzadu, nicméně zcela neplánovaně druzí ROCKASS, kteří parádně rockově rozpálili Oázu, přitáhli i ty, co zatím popíjeli v hospodě. S „hostujícím“ kytaristou (Martinem Gembickým), který se na podium nevešel, velmi kvalitně rozjeli večer.
Číslo tři znamenalo odlehčení v podobě „něžných tónů“ čili Tender*Tone, rovněž z Mirošovic.Tím pádem byl naplněn MIR a zbývalo dokousnout CHODO, což se stalo po hodině bez Problému (No Problem), kteří mezi svoje kousky dávali pár převzatých a přes trochu křečovité vybízení publika odehráli též parádně (díky bubenickému srdci). Pro roztančené publikum pak byla radost hrát.
Půlnoční tečka Fallen Angels byla sladká jak pro lidičky pod podiem, tak zejména pro nás na podiu. Hrdinou naší čtyřky byl zaprvé Zdenál, který po „požití“ odehrál výbordelně. Zadruhé Libor s Bártem, neb si hráli se vším co mělo ruce a nohy. A třetím hrdinou bylo publikum, které tančilo jako o život.
Zvuk jsme si dělali sami, takže si za něj děkovat nebudeme. Nahrávka i fotky z téhle akce se též podařili, čiliž..na závěr. Díky všem našim spoluhráčům, kteří přijeli z Mirošovic a Chodova.
Nebýt mrzutosti s ukradenou kabelkou a ztraceným kytarovým efektem, koncert by neměl jedinou vadu!
Poděkování patří i ZUŠ Chodov, paní ředitelce, která nad touto akcí držela spoluorganizační ruku a taky těm, co přišli a dobře se bavili.
Snad příště na koncertě v podobném obsazení...NAVIDĚNOU, NASLYŠENOU, NATANČENOU.
Jensen von F.A.
napsal/a: Dr.Jensenius 17:53 Link komentáře (0)Jsme na youtubu.com hustý... :-)
03.Leden 2007http://www.youtube.com/watch?v=0QsaKk6ZV7s napsal/a: Dr.Jensenius 00:02 Link komentáře (0)
Nejdek a Psí Vojáci
18.Prosinec 2006Koncert na Festivalu Bez Hvězd byl celkem náročný už vzhledem k tomu, že jsme se Zdenálem dělali předskupinu a stěhovali ve dvou veškerej náš cajk, těch pár beden, naštěstí menších jak v Nejdku (EV 4x18´´ nedoporučuji nikomu nosit ani ve 4 lidech), nepočítám.
Od jedné hodiny jsme tak pozorovali a občas přidali ruce k dílu, které v šest hodin přijela dotvořit skupina B, která se skládala ze Stáníka, Bárta, Liborka a stále se rozšiřujícího kruhu děvčat (aby se o nás nešířili nějaké zvěsti, že hrajem jenom pro kluky). V pozici první kapely na podiu, jsme zjistili, že radost z prostoru není vše a hned po zvukovce jsem se těšil na nadcházející sezónu hraní po hospodách...protože ohromný sál, relativně málo lidí a úděsná akustika = chaoz. Některé zvěsti o koncertu se již rozšířili v médiích i v diskuzích, takže nebudu rozmazávat již rozmazané. Po koncertě v Německu, o kterém se ještě zmíním...to byla docela nepříjemná zkušenost. Zezačátku rozpačité publikum, tonoucí ve tmách sálu, si v půlce naší produkce zvyklo a přišlo blíž, že jsem měl možnost i z pódia sledovat jejich tváře.
V závěru jsme rychle vyšvihli Barbie a nastoupila Řetězová reakce. Soubor velmi členitý a zajímavý...marně jsem tápal v paměti, kde jsme se střetli...MC Kobra fest v létě. :)
Kluci a holky na jednom podiu, radost pohledět...housle a elektrická kytara..velmi úspěšná kombinace.
No a finále, které strhlo celý sál byli Psí Vojáci. To, že půlka sálu stála s otevřenou pusou jsem čekal, ale že tak stál i náš charakterní basák Zdenál, bylo překvapením..rozhodně pozitivním. Balící akce a afterparty pak již dopadly bez nehod, což je vždy vítaný konec.
napsal/a: Dr.Jensenius 19:27 Link komentáře (0)
Po roční „pauze“ jsme opět vyrazili za hranice ČR a to v doprovodu funkových rockobijců T.S.M. a rockových harcovníků Rockass. Již předtuchy byly více než pozitivní, optimistické a celkově příjemné...skutečnost byla pak ještě lepší. 12. Německo-Český festival v Oelsnitz tentokrát rozšíril svou náruč i na další kapely z Čech, takže konkurence byla více než velká.
Díky tomu, že Mirošovičtí dorazili bez nehod a bez zpoždění jen dávalo tušit, že vše proběhne bez problémů. Naše kolona, naložená a sjednocená...zamířila na západ. Cestu netřeba popisovat..silnice, auta...déšť. Zatímco někteří v Oelsnitz našli cestu hned po paměti, někteří loňští účastníci rockového dýchánku to na „světlech“ místo doprava, vzali doleva..čímž si to trochu protáhli...
Vybalování, nošení a další aktivity kapely vzápětí přerušilo volání organizátorů a hlavně, předkoncertní příprava, spojená s ochutnávkou místního i improtovaného lahvového piva.
Letošní fotodokumentace byla skutečně důkladná a některé videomateriály by vydali na celovečerní film.
Rockass místo poslední, začínali na druhém pódiu jako první, což se zpočátku zdálo jako „černý Petr“, ale opak se ukázal pravdou, protože kapela na hlavním pódiu v tentýž čas moc nezaujala a zvuk klasického rocku přilákal do malého sálu plno lidí, kteří stáli i na schodech.
Prostě...klasický rock v Německu zaujal..bez debat.
Trochu těžší jsme to měli s kapelou, která hrála před námi...s názvem Wishmaster se dalo tušit nemalou podobnost s Nightwish. Když se po pódiu proháněla „upírka“, pár „zlých“ kytaristů a klávesák s basákem...byl obraz hotový.
Jakmile dozněl potlesk pro ně, již jsme se drali na pódium a na pozice, kde stály aparáty o velikosti 4x12 jsme stavěli svá malá kombíčka. To, že jsem si připadal, jako chudý příbuzný, nemusím zdůrazňovat. Nicméně zvukař odvedl výbornou práci..světla i zvuk...výborný. Díky.
Co se týče publika...to jsem skutečně nečekal, druhá písnička..a už byla u pódia skupina místních veselých hochů a hned za nimi už se začaly houfovat další posluchači, trochu „stydlivější“ ale s přátelským výrazem ve tvářích. Zdenála to namotivovalo k obrovskému akustickému výkonu, takže během druhé písně „odvibroval“ přívod elektrické energie do svého aparátu. S myšlenkou, že jsme odpálili půjčený cajk jsme se trápili asi tak minutu, než Libor-ek vyzkoumal, že jenom vypadla přívodní šňůra. (Klasický kalamiťácký syndrom.)
Zbytek vystoupení už probíhal jenom líp a ještě líp. Rychlé, pomalé, naše, „půjčené“...až do konce ve výborné atmosféře. Totálně spocení a šťastně unavení jsme pak přijímali přátelská poplácání po zádech a moje maličkost dostala lahváče od Pana Vědeckého :)
České finále obstarali loňští vítězové...Těžko...Soudit...Motýla. To už pod pódiem stáli všichni...a bylo se na co koukat a co poslouchat. Opět skvělí Motýli..včetně drobných improvizací a dvou nových písní.
Následná afterparty, která ještě neměla obdoby..se rozpoutala v naší šatně, kde se ukázala pravá Česko-Německá „družba“.... Ve finále, které bylo ve dvě hodiny započato výborným hereckým vystoupením na hlavním pódiu, jsme si v 17 lidech trochu zpestřili večer zpěvem lidových a ještě lidovějších písní. Pořadatelé, kteří náš folklór ještě neslyšeli, zůstali stát lehce vykulení ve dveřích. Ve 3:45 minut jsme zvolili přesun do místa uložení...cesta byla dalším vrcholem tohoto večera..neb cesta některých z nás byla velmi zajímavá..po všech stránkách.
Finální kalba se pak odehrála v místě shozu...kde nás přivítala dvojice německých „zachránců“, kteří nám měli připravit snídani a ten servis okolo. Kdyby Týta z Motýlů nevytáhl z auta láhev absinthu, jistě by tito pánové splnili, co měli. Výsledek byl trochu jiný...
Pozdní ráno bylo pak ve znamení vstávání, balení a nakládání.
Výsledek...pro Fallen Angels výborné 4. místo!!!
Cesta domů pak již proběhla bez nehod a prekérek.
napsal/a: Dr.Jensenius 19:26 Link komentáře (0)
Fallen Angels ve třech
22.Červen 2006Ve třech na Oáze
Nestává se to každý den, ale povinnosti jednou přijdou na každého a až příležitost zaťuká na rameno, nebude čas lámat si hlavu, kdo je kdo...takže příslovečné dvě dávky, rozšířené o jednu nás čekaly 20.6. na Chodovské Oáze. Po našem Vánočním střetnutí druhé vystoupení v celkem příjemném podniku, jsme se vrátili na místo činu, bohužel ochuzeni o páně Honzíkovo-Bártovo kytarové maggi a smělý vokálový KRÁK (fakt jsi nám tam chyběl, Hansi). V nejmenší možné sestavě, s patřičně „rozchorusovanou“ kytarou jsme dali poměrně rozjuchanému publiku, co jsme mohli, to jest šest písní bez bázně a hany. Zleva Zdeňďas, vprostřed Libor a na druhém křídle má maličkost. Nepopsatelné vedro dělalo s nástroji své, leč ani umdlévající bubenické eso nezradilo a vše se dohrálo, jak by mělo. Tím jsme si otestovali výdrž a novou basu na sobotní luxusní vystoupení na Chodovském náměstí u příležitosti Evropského svátku hudby. Se spoustou spřízněných kapel, muzikantů a bavících se lidí se těšíme na viděnou a slyšenou.
Janek von F.A.
napsal/a: Dr.Jensenius 11:47 Link komentáře (0)
Na Čarodějnickém výjezdu u hasičů
01.Květen 2006První neoficiálně oficiální open air „festival“ jsme si v poslední dubnový den střihly s Moment of Freedom. No, střihli, střihli...Ono to vlastně bylo takhle...
Se vším přišel vrchní bicman naší gruppy, to jest Libor-ek. Koncert na čarodějnice byl o to zajímavější, že jsme hráli v hasičské zbrojnici. K výjezdu se tak dostavili tito borci: Libor-ek, Bárt, Zdenál a Jensen. Po příjezdu na místo zásahu jsme se zúčastnili zajímavé vztyčovací akce, to jest stavění májky. Co to taková májka je, jistě ví snad každý, ale kdo ví, kolik ten velkej klacek s větvema nahoře váží? No, vzápětí jsme to zjistili, protože skupina A, to jest Libor a Bárt s teamem Vintířovských hasičů stepovali na slečně Máńě (mimochodem slušivý bílý pruh v červené barvě je letos v módě) a skupina B, to jest ten zbytek - moje maličkost a Zdenál jsme uchopili ten kratší konec provazu a byli jsme „vyhnáni“ za betonový plot k zajišťování stability onoho ozeleněného klacíku. To, že úkol nebyl z nejjednodušších svědčilo i to, že jinak klidný Zdenál poznamenal, že ten provaz je opravdu krátký. Nicméně po bezpečném postavení prvomájového stromu jsme se jali stavět cajky. Ve znamení minimálního prostoru jsme se celkem luxusně utábořili v garáži před Máňou. To, že bubny v garáži zněly jako výbuch ručního granátu není asi nutno komentovat. S očekáváním místních čarodějnic, minimálně spřátelených a nezchvácených CzaroTekkem jsme přivítaly kluky z Moment of Freedom i s jejich doprovodem. Naše oblíbené čarodějky se snad v obavě z ohně nedostavili, takže koncert byl určen hlavně mužům povolaným do boje s živly. Moment-kluci začali zápasit se svým živlem v půl deváté, kdy již bylo vidět, že déšť nebude, ale kosa ano. Vokálně-instrumentální trio potěšilo příchozí příznivce a zejména místní omladinu, která si následně, během drobného incidentu s prasklou strunou, vyskandovala Mašinku. Drobným foklovým výstupem jsme si tak zpestřili večer. Děkujeme našemu zachránci, který znal slova i akordy. Jako doprovodná dvojka, Libor a já, jsme zdárně nasytili rozmašinkovanou mládež a koncert mohl v klidu pokračovat.
Mezitím se některé naše tajná očekávání měnila v realitu. Hrát v trikách není už dnes v módě a tak za nemalého přispění hasičů, jsme na podium nastoupili v charakterním ohozu. V modrém světle hasičských majáků jsme nastoupili do boje s naším post-punkovým živlem, rozpoutaným střemhlav, to jest v hasičských kabátech a helmách. To, že to vypadalo super i hřálo, rovněž není třeba se hluboce rozepisovat. Náš prověřený Mirošovický playlist opět slavil úspěch nehledě k tomu, že modré světlo udělalo své...Dle usmívajících a pohupujících se postav a následného potlesku usuzuji, že koncert byl i pro posluchače příjemný, protože nás hřála nejen teplá hasičská výstroj, ale i to, že vše šlapalo jak namazaný stroj.
V půl dvanácté jsme konečně prodali i naší Barbie a prorazili Zeď. Po zjištění, že už nemáme hlasového fondu, sil ani času, jsme začali balit a mizet postupně do prvomájové noci.
Afterparty na dvou scénách byla rovněž výjmečná, nehledě na to, že návrat v 5:00 byl skutečně prvomájový.
Nakonec bych chtěl poděkovat Vintířovským hasičům, že nás pozvali, klukům z Moment of Freedom, že přijeli a zvládli to, těm co přišli za to, že nezrmzli, no a zbytku kapely, za teamovou spolupráci.
Na příští akci naviděnou a natančenou. JENsen.
napsal/a: Dr.Jensenius 19:20 Link komentáře (0)
