Na Čarodějnickém výjezdu u hasičů
01.Květen 2006První neoficiálně oficiální open air „festival“ jsme si v poslední dubnový den střihly s Moment of Freedom. No, střihli, střihli...Ono to vlastně bylo takhle...
Se vším přišel vrchní bicman naší gruppy, to jest Libor-ek. Koncert na čarodějnice byl o to zajímavější, že jsme hráli v hasičské zbrojnici. K výjezdu se tak dostavili tito borci: Libor-ek, Bárt, Zdenál a Jensen. Po příjezdu na místo zásahu jsme se zúčastnili zajímavé vztyčovací akce, to jest stavění májky. Co to taková májka je, jistě ví snad každý, ale kdo ví, kolik ten velkej klacek s větvema nahoře váží? No, vzápětí jsme to zjistili, protože skupina A, to jest Libor a Bárt s teamem Vintířovských hasičů stepovali na slečně Máńě (mimochodem slušivý bílý pruh v červené barvě je letos v módě) a skupina B, to jest ten zbytek - moje maličkost a Zdenál jsme uchopili ten kratší konec provazu a byli jsme „vyhnáni“ za betonový plot k zajišťování stability onoho ozeleněného klacíku. To, že úkol nebyl z nejjednodušších svědčilo i to, že jinak klidný Zdenál poznamenal, že ten provaz je opravdu krátký. Nicméně po bezpečném postavení prvomájového stromu jsme se jali stavět cajky. Ve znamení minimálního prostoru jsme se celkem luxusně utábořili v garáži před Máňou. To, že bubny v garáži zněly jako výbuch ručního granátu není asi nutno komentovat. S očekáváním místních čarodějnic, minimálně spřátelených a nezchvácených CzaroTekkem jsme přivítaly kluky z Moment of Freedom i s jejich doprovodem. Naše oblíbené čarodějky se snad v obavě z ohně nedostavili, takže koncert byl určen hlavně mužům povolaným do boje s živly. Moment-kluci začali zápasit se svým živlem v půl deváté, kdy již bylo vidět, že déšť nebude, ale kosa ano. Vokálně-instrumentální trio potěšilo příchozí příznivce a zejména místní omladinu, která si následně, během drobného incidentu s prasklou strunou, vyskandovala Mašinku. Drobným foklovým výstupem jsme si tak zpestřili večer. Děkujeme našemu zachránci, který znal slova i akordy. Jako doprovodná dvojka, Libor a já, jsme zdárně nasytili rozmašinkovanou mládež a koncert mohl v klidu pokračovat.
Mezitím se některé naše tajná očekávání měnila v realitu. Hrát v trikách není už dnes v módě a tak za nemalého přispění hasičů, jsme na podium nastoupili v charakterním ohozu. V modrém světle hasičských majáků jsme nastoupili do boje s naším post-punkovým živlem, rozpoutaným střemhlav, to jest v hasičských kabátech a helmách. To, že to vypadalo super i hřálo, rovněž není třeba se hluboce rozepisovat. Náš prověřený Mirošovický playlist opět slavil úspěch nehledě k tomu, že modré světlo udělalo své...Dle usmívajících a pohupujících se postav a následného potlesku usuzuji, že koncert byl i pro posluchače příjemný, protože nás hřála nejen teplá hasičská výstroj, ale i to, že vše šlapalo jak namazaný stroj.
V půl dvanácté jsme konečně prodali i naší Barbie a prorazili Zeď. Po zjištění, že už nemáme hlasového fondu, sil ani času, jsme začali balit a mizet postupně do prvomájové noci.
Afterparty na dvou scénách byla rovněž výjmečná, nehledě na to, že návrat v 5:00 byl skutečně prvomájový.
Nakonec bych chtěl poděkovat Vintířovským hasičům, že nás pozvali, klukům z Moment of Freedom, že přijeli a zvládli to, těm co přišli za to, že nezrmzli, no a zbytku kapely, za teamovou spolupráci.
Na příští akci naviděnou a natančenou. JENsen.
napsal/a: Dr.Jensenius 19:20 Link
