Tady není Krakonošovo...tady je Německo
18.Prosinec 2006Po roční „pauze“ jsme opět vyrazili za hranice ČR a to v doprovodu funkových rockobijců T.S.M. a rockových harcovníků Rockass. Již předtuchy byly více než pozitivní, optimistické a celkově příjemné...skutečnost byla pak ještě lepší. 12. Německo-Český festival v Oelsnitz tentokrát rozšíril svou náruč i na další kapely z Čech, takže konkurence byla více než velká.
Díky tomu, že Mirošovičtí dorazili bez nehod a bez zpoždění jen dávalo tušit, že vše proběhne bez problémů. Naše kolona, naložená a sjednocená...zamířila na západ. Cestu netřeba popisovat..silnice, auta...déšť. Zatímco někteří v Oelsnitz našli cestu hned po paměti, někteří loňští účastníci rockového dýchánku to na „světlech“ místo doprava, vzali doleva..čímž si to trochu protáhli...
Vybalování, nošení a další aktivity kapely vzápětí přerušilo volání organizátorů a hlavně, předkoncertní příprava, spojená s ochutnávkou místního i improtovaného lahvového piva.
Letošní fotodokumentace byla skutečně důkladná a některé videomateriály by vydali na celovečerní film.
Rockass místo poslední, začínali na druhém pódiu jako první, což se zpočátku zdálo jako „černý Petr“, ale opak se ukázal pravdou, protože kapela na hlavním pódiu v tentýž čas moc nezaujala a zvuk klasického rocku přilákal do malého sálu plno lidí, kteří stáli i na schodech.
Prostě...klasický rock v Německu zaujal..bez debat.
Trochu těžší jsme to měli s kapelou, která hrála před námi...s názvem Wishmaster se dalo tušit nemalou podobnost s Nightwish. Když se po pódiu proháněla „upírka“, pár „zlých“ kytaristů a klávesák s basákem...byl obraz hotový.
Jakmile dozněl potlesk pro ně, již jsme se drali na pódium a na pozice, kde stály aparáty o velikosti 4x12 jsme stavěli svá malá kombíčka. To, že jsem si připadal, jako chudý příbuzný, nemusím zdůrazňovat. Nicméně zvukař odvedl výbornou práci..světla i zvuk...výborný. Díky.
Co se týče publika...to jsem skutečně nečekal, druhá písnička..a už byla u pódia skupina místních veselých hochů a hned za nimi už se začaly houfovat další posluchači, trochu „stydlivější“ ale s přátelským výrazem ve tvářích. Zdenála to namotivovalo k obrovskému akustickému výkonu, takže během druhé písně „odvibroval“ přívod elektrické energie do svého aparátu. S myšlenkou, že jsme odpálili půjčený cajk jsme se trápili asi tak minutu, než Libor-ek vyzkoumal, že jenom vypadla přívodní šňůra. (Klasický kalamiťácký syndrom.)
Zbytek vystoupení už probíhal jenom líp a ještě líp. Rychlé, pomalé, naše, „půjčené“...až do konce ve výborné atmosféře. Totálně spocení a šťastně unavení jsme pak přijímali přátelská poplácání po zádech a moje maličkost dostala lahváče od Pana Vědeckého :)
České finále obstarali loňští vítězové...Těžko...Soudit...Motýla. To už pod pódiem stáli všichni...a bylo se na co koukat a co poslouchat. Opět skvělí Motýli..včetně drobných improvizací a dvou nových písní.
Následná afterparty, která ještě neměla obdoby..se rozpoutala v naší šatně, kde se ukázala pravá Česko-Německá „družba“.... Ve finále, které bylo ve dvě hodiny započato výborným hereckým vystoupením na hlavním pódiu, jsme si v 17 lidech trochu zpestřili večer zpěvem lidových a ještě lidovějších písní. Pořadatelé, kteří náš folklór ještě neslyšeli, zůstali stát lehce vykulení ve dveřích. Ve 3:45 minut jsme zvolili přesun do místa uložení...cesta byla dalším vrcholem tohoto večera..neb cesta některých z nás byla velmi zajímavá..po všech stránkách.
Finální kalba se pak odehrála v místě shozu...kde nás přivítala dvojice německých „zachránců“, kteří nám měli připravit snídani a ten servis okolo. Kdyby Týta z Motýlů nevytáhl z auta láhev absinthu, jistě by tito pánové splnili, co měli. Výsledek byl trochu jiný...
Pozdní ráno bylo pak ve znamení vstávání, balení a nakládání.
Výsledek...pro Fallen Angels výborné 4. místo!!!
Cesta domů pak již proběhla bez nehod a prekérek.
napsal/a: Dr.Jensenius 19:26 Link
