Ráno se Jessica probudila a pomalu se protáhla. Zjistila, že jí nikdo nic neukradl, přesně jak říkal Set. Rozhodla se, že se Setem promluví, jestli už může odejít z osady a vydala se ho hledat. Nejdříve se šla podívat do jeho kanceláře, párkrát zaklepala, ale nikdo neodpovídal. Pomalu otevřela dveře a nahlédla dovnitř. Set tam nebyl, tak pomalu zavřela a vrátila se ke vstupu do osady. Potkala ho tam a hned se ho zeptala, jak to s ní vypadá. Set se na ni podíval a řekl, že je volná, předešlého večera se o tom pobavil s Larrym a několika dalšími ghůly v osadě a rozhodli se čtyři ku jedné v jejím prospěchu a průzkumník si bude muset zopakovat pár lekcí přežití v divočině. Pak se jí Set zeptal, co má v plánu do odchodu a ona mu popravdě odpověděla, že půjde zpátky do Tenpennyho věže zjistit co vlastně vyváděla, že ji vykopli před bránu uprostřed noci.
   Set Jessicu vyprovodil skrz minové pole, které musel každý ghůl znát nazpaměť. Venku se s ním rozloučila a on jí vrátil její pistoli. Poté se vydala na cestu k Tenpennyho věži nejkratší cestou. Nejkratší cesta spočívala v dlouhém plazení se do strmého kopce a následného slaňování ze skály na druhé straně. Celá cesta by zabrala asi den. Když byla v polovině skály a zatloukala pojistnou skobu do tvrdého kamene, tak se z pod ní začaly ozývat zvuky. Chvíli si toho nevšímala, ale když se jí povedlo zatlouct skobu, tak se podívala dolů a málem se leknutím pustila. Dole čekali dva párači a sledovali ji. Vypadalo to, že už delší dobu sledovali každý její pohyb. Rozhodla se, že se slaní ještě o pár metrů níž, kde byl malý převis a ona si mohla stoupnout a odpočinout. Když se na něj konečně dostala, což bylo poněkud obtížnější, vzhledem k tomu, že pořád sledovala párače, kteří začali rýt do kamene mohutnými pařáty až v něm dělali hluboké rýhy. Jessica si opatrně sedla na převis a vytáhla pistoli z pouzdra. Odjistila ji a zamířila na jednoho z páračů. Trefila ho do jednoho z mohutných rohů, které mu čněly z hlavy. Kulka se jenom odrazila a párač se ohnal jako by kolem proletěla moucha. Jessica Vypálila další ránu a trefila ho do kůže na hlavě. Ta už tak odolná nebyla a z hlavy mu začala pomalu crčet krev. Kulka sice prorazila kůži, ale proti kosti neměla malá ráže šanci. Jessicu to trochu vyděsilo, ale pak začala pálit jednu kulku za druhou až jí došel celý zásobník. Párač se mírně naklonil a pomalu se sesul k zemi. Kdyby to sledoval někdo náhodně procházející, tak by se rozhodně nedokázal rozhodnout, kdo se tvářil více překvapeně. Jessica vytáhla z brašny visící jí kolem pasu malý dalekohled a přiblížila si párače. Díky naprostému štěstí ho jednou z kulek trefila do oka, místo nějž měl teď párač v hlavě krvavou díru. Ulevilo se jí, ale pak si uvědomila, že je tam ještě jeden párač. Zkontrolovala náboje a zjistila, že má už jen jeden poloprázdný zásobník. Odhodlala se to risknout a vypálila ty čtyři náboje do druhého párače. Ani to s ním nehnulo. Jessica to tak trochu čekala. Nezbývalo jí nic jiného, než čekat. Za nějakou chvíli párače přestane bavit čekání a odtáhne mrtvolu druhého z nich do brlohu. 
   Čekala až do noci. Dlouhou chvíli si krátila posloucháním rádia. Galaxy News Radio sídlilo v centru Washingtonu D.C. a bylo to jediné rádio vysílající ve velké pustině. Když už se setmělo, tak zaslechla šoupavé zvuky a když rozsvítila baterku stačila ještě zahlédnout jak mršina mrtvého párače mizí v jeskyni. Ještě asi hodinu počkala a pak se odhodlala k sestupu po skále. Bez nábojů, s docházející baterií ve svítilně a unavená.
   Když se konečně dotkla země, tak se poklusem vydala k Tenpennyho věži. Dostala se ke vchodu asi hodinu po svítání. Byla unavená, zpocená a celá špinavá. Opřela se o intercom a nejdříve se pořádně vydýchala a potom stiskla tlačítko. V bráně se otevřel malý průzor a strážný se zatvářil překvapeně, že ji vidí. Potom na ni prostě zavrčel ať se kouká odebrat zpátky do pustiny a chcípne tam. Jessica se na něj obořila, že má pronajmutý pokoj ve věži ještě na dva dny, tak ať ji kouká pustit. Načež na ni namířil útočnou puškou a poslal ji pryč. Jessica si sedla na zem a pády se opřela o hradby okolo věže. Chvíli přemýšlela a pak se zvedla. Už se chystala odejít, když na ni někdo zavolal a ona se otočila. Brána se otevřela a vyběhl z ní mladík jen o málo starší než byla ona. Doběhl k ní a vstrčil jí do náručí tornu, kterou nesl se slovy „To je tvoje, krásko. Pojď dovnitř na panáka.“ Jessica se krátce podívala na strážného, který k jejímu překvapení kývnul na znamení souhlasu a ona vešla do prostoru věže.