Máme krásných 15:30 a já pořád trčím ve škole...je den otevřených dveří a kolem nás procházejí žáci devátych tříd, někteří jsou malí caparti a jiné bych tipoval do třetího ročníku:D Známí ze třeťáku, kteří neví co by jim na škole ukázali je vodí k nám. Deváťákům pomalu tečou lejna z nohavic a očividně jsou ve velkém stresu:D V jejich letech se moje největší stresy pomalu ještě týkaly toho, že jsem namohl najít kačera... Dneska mám sakra jiné starosti. Matura mi klepe na dveře a láká mě na pivo, když nechci otevřít. To jí ku**ě nedaruju! Já ji prostě dám! Vraťme se k deváté třídě. V patnácti letech (bůh jim žehnej) jsme snad všichni měli oproti dnešním dnům pohodu... pominu- li to, že jsme neměli řidičáky a nemohli jsme na pivo (což ovšem jako pravidlo nemělo valný význam, jelikož 80% puberťáků je stejně ožralých), tak jediné písemky na které jsme se museli učit byly pololetní a na ty se člověk zlehka podíval. Neučím se dodnes(4 roky a učil jsem se třikrát), ale známky jsou neúměrně horší:D Tímto bych ukončil toto malé zamyšlení, jelikož se mi krátí čas... hodina se chýlí ke konci a já se přesunu dolů do haly a unesů pár lidí ze spárů učitelů na kuřpauzu a pak počkám do pěti hodin, kdy mi konečně pojedu bus domů...