01.Duben 2008,14:05
Ahojky,
tak jsem se rozhodla,že sem po dlouhý době zase něco napíšu....
Celej svůj život jsem měla tak nějak stereotypní,většinou až nudnej.....posledních pár měsíců mi ale pěkně zamotalo život....Pokud někdo čte tenhle blog,tak jistě ví,že jsem bydlela u svýho přítele....nicméně na Silvestra se vše změnilo.Pravděpodobně se k němu dostalo rčení,jak na Nový rok,tak po celý rok a došlo mu,že se mou nechce být celý rok,a tak mě hrdinně před svými známými vyhodil.....samozřejmě jako těžce zamilovaná jsem to obrečela a brečela bych snad dodneška nebýt mojí nejlepší kamarádky,která se mnou byla 14 dní v kuse skoro každou chvilku a já jsem neměla čas na toho blonďatýho blbečka myslet...díky ní jsem se z toho dostala tak rychle.Dál už jsem u ní ale bydlet nemohla, a tak jsem se přestěhovala ke svýmu dědovi,což je fakt borec.Jen jsem chtěla říct,že na to,že je mi sedmnáct let,mám docela dost špatnej názor na chlapi.......i když pořád ještě občas myslím na svýho přítele,moc dobře vím,že chlapi myslí jenom svými genitáliemi,takže je naprosto nemožné aby byli někomu věrní.Stačí,aby ho nějaká holka začala svádět a už s ní jde(a to s tou výmluvou,že za to může ta holka),při sexu myslí jen na sebe.......přijde mi,že našemu ženskému pokolení nezbývá nic jiného,než aby z nás všech byli lesbičky a za chlapů nic jiného než naši kamarádi.......Dříve jsem nechápala jednu svoji moc dobrou kamarádku,která měla jednoho kamaráda na sex,ale nechodili spolu.....po tom,co jsem od svýho bejvalýho dostala kopačky už si ani nedokážu představit,že bych to já vedla jinak........
Existuje ještě jedna věc,která se týká mého bývalého,spíš jeho mámy,která mi moc ublížila,ale co no,jsme jenom lidi a schopnost ubližovat máme už od narození.....
19.Prosinec 2007,23:35
Já vím,že lítostiví kecy nikdo číst nechce a to je výhodou tohohle webu,když něco číst nechcete,tak si to prostě nepřečtete.Já se ale prostě potřebuju nějak vykecat a nemám momentálně nikoho koho by to zajímalo a nechce se mi tím někoho otravovat,protože nikoho to nebaví poslouchat.......
Stačí se juknout na mý fotky a každej hned pozná,že nemám postavu modelky(nebojte,teď nepřijdou kecy o hubnutí apod.).A to je asi to,o co v dnešním světě jde.Prostě jsem poslední dobou tak nějak uvnitř sama......
Když jsem byla s kamarádkou na vánočním večírku od firmy,tak i přes to,že jsme byli hodně podobně oblečené,byla tam za hvězdu ona,ne já....je pravda,že jí to fakt seklo,ale přece nejsem tak ztracenej případ...
Můj přítel,ten si radši jde s nějakou hubeňoučkou krasotinkou na ples,než aby byl se mnou....
Zkrátka a dobře si přijdu naprosto bezcenná, neužitečná(spíš jak člověk,kterej na co sáhne,to zničí),nepřitažlivá a nezajímavá....a ze všeho nejvíc SAMA. A přitom si myslim,že povahově to se mnou zase taková katastrofa nebude,ale to už dnes nikoho nezajímá...
Kdybych byla malá a věřila ještě na Ježíška,přála bych si,abych byla pro lidi zajímavá, zábavná,pro svého přítele přítažlivá,milovaná a uznávaná(to,že nemám postavu modelky ještě přece nemusí hned znamenat,že jsem nula)....asi toho chci moc....a tak mi zbývá jen se přitulit ke svýmu plyšákovi a nechat téct tajné potoky slz......
06.Prosinec 2007,23:45
No,začíná mi to tu trošku připomína deník osmaělé manželky,ale tak co....
Jen jsem možná přišla na to,proč se mi nedostává toho,po e touží asi každá žena-pohlazení....Napadlo mě to,když jsme spolu koukali na dvd,takže to možná bude kravina,ale přinejhorším se těch málo lidí,co tohleto čte,pobaví....no,prostě m nppaddl,že třeba když se díváme na to dvd,tak já svýho přítele pohladim nebo mu dám třeba pusu automaticky(málokdy,spíš nikdy,si o to musí říct),tudíž to považuje jako samozřejmost a necítí potřebu to předávat dál.....a když něco chci,tak to musím dát i tomu druhému,takže ode mně se mu toho dostává možná až moc,zatímco mě se to stává jen výjimečně....no,snad jste pochopili to "co tím chtěl básník říci",tak vás nebudu obtěžovat citovými výlevy a jdu si radši číst blogy jiných,dobrou noc.....
30.Listopad 2007,10:27
Ahojky,
tak zase jsou tady moudra jedné středoškolačky........Teda kromě toho,že jako osoba ženského pohlaví asi nikdy nepochopim chlapy,je tu jedna věc,která mě docela štve,no,spíš mrzí......
Když má nějaká žena svátek,narozeniny či si chce chlapec vyžehlit nějaký průšvih,není pro něj(většinou) těžký koupit kytku,někdy i bonbonieru a s úsměvem říkajícím(jsem ten největší borec,že jsem ti koupil kytku co????) vám to předá. s tím,že od vás budou mít aspoň celý večer pokoj(samozřejmě do té doby,než se jde do postele).....ale že by je někdy napadlo,že nám udělaj mnohem větší radost tim,že nás třeba pohladěj,daj pusu,zapálej svíčku,řeknou něco pěknýho apod. a přitom by je to vyšlo mnohem levněji a spousta žen by byla spokojenější.......nevim,proč je to tak těžký....oni radši budou dál utrácet pěníze za kytky,který za týden zvadnou a ženy budou dál zbytečně toužit po pohlazení......:(
16.Listopad 2007,10:00
Je to zajímavý,jak se člověku dokáže během chvíle změnit život.Ještě nedávno jsem jako slušná holčička bydlela s rodičema a poslušně jsem se každej den po práci nebo po škole vracela domů.A najednou bydlim s přítelem......proč,to je moc soukromý na to,abych to sem psala...ale je to mazec,bydlet v sedmnácti u svýho kluka,aspoň ostatním to tak přijde,mě to přijde celkem normální.
A jinak jedna velká pravda-člověk si uvědomí,koho má rád,až když toho člověka ztratí....
09.Listopad 2007,10:24
To nejhorší,co Vás může v životě potkat,je samota.Jo,fajn mám kolem sebe spoustu lidí a mám i kluka a nejlepší kamarádku,ale můj kluk si mě vůbec neváží a pochybuju,že mě bere vůbec vážně a my best friend-to je na dlouho.Pokaždý,když někdo něco potřebuje,tak ochotně pomůžu,ale když potřebuju pomoct já,tak hrozně dlouho přemýšlím nad tim,na koho se obrátit.Když jsem se dřív na někoho obrátila,tak ten dotyčný,neměl čas nebo něco podobnýho,takže většinou končim u toho,že si to holt jako vždycky budu muset vyřešit sama.....a třeba naše třída.Jakmile někdo potřebuje opsat písemku,nebo úkol,tak to se ke mě zmrdečkové maj,ale skoro pokaždý jezdim busem sama....pokaždý,když jsem s někym sama,tak mi vypráví jaká jsem jeho/její nejlepší kamarádka,ale jakmile přijde někdo jinej tak si mě ostatní nevšímaj.A nejhorší na tom všem je,že se jim vlastně ani nedivim.Vždyť já jsem vlastně nikdy nic nedokázala,v ničem nejsem nejlepší,moje postava se dá teda za sexy taky povaažovat jenom těžko.....nikdo mě vlastně nemá rád...vlastně někdo,no něco,jo...ta podělaná samota,která se mě drží zuby nehty.....
28.Říjen 2007,17:36
Bylo nebylo za sedmero horami,za sedmero řekami atd. jedno království,ve kterém žil velmi oblíbený a pěkný princ.A tenhle princ se rozhodl zjistit,jaký je život prostého člověka,pravděpodobně z nudy.Zamířil do jedné vesnici, kde hned získal práci.Často tam k němu chodila jedna prostá dívka a jelikož byl princ neznalý tohoto řemesla,myslel si,že se té dívce líbí.Ta však kvůli práci neměla na žádného chlapce ani pomyšlení.Princ tedy pozval dívku na teplý čaj do nejbližší jídelničky a dívka ze zvědovosti pozvání přijala.Pár dní poté se jen míjeli a nemluvili spolu-bylo mnoho práce.Potom přišel princ za tou dívkou a ptal se jí na její nejlepší kamarádku,která byla mnohem hezčí a hlavně společenštější než prostinká dívka.A tak dívenka,která přála své nejlepší kamarádce jen to nejlepší se upřímně snažila,aby to její kamarádce s tím pěkným klukem vyšlo.....její kamarádka ale o pěkného kluka neměla zájem, ale princ se nevzdával a pořád na dívence vyzvídal,co má její kamarádka ráda apod. Ani vám nevím jak,ale najednou se princ přestal vyptávat na to,co má ráda dívenčina kamarádka,ale na to,co se líbí dívence.Ta,ač velmi nerada,se začala do prince pomalu zamilovávat....A nakonec se dali dohromady.Jenže se vesničané dozvěděli,že se nejedná o obyčejného kluka,ale o prince,začali si mezi sebou říkat,že je prostá dívka s princem jen pro peníze a to ji velmi mrzelo a strašně se bála,aby si princ nemyslel totéž.Princ se nakonec musel vrátit domů kvůli povinnostem, a tak se drby aspoň trošku utišily.A i přesto,že se několik čarodějnic snažilo prince a prostou dívku od sebe oddělit,zůstali spolu....
A tak jim tedy přejme,ať se tento příběh stane opravdovou pohádkou a ať můžeme říct,že byla svatba a žili spolu šťastně až do smrti.......
19.Říjen 2007,10:19
Ahojky,
vždycky jsem si myslela,že až se mi stane něco,co mi nebude zrovna milý,tak ze mě bude jenom troska.....a zjistila jsem,že to mám naopak.Kluk,kterýho miluju,se na mně naprosto vysral a chodí s holkou,co má sice menší zadek a větší prsa,ale pravděpodobně v mozku toho mít moc nebude.Nějak mi dochází finance a nevím,jak to zvládnu,když rodiče se nemůžou dočkat,až udělám maturu a řeknou mi,že jsem dospělá a ahooooooooj.btw já se na to teda těšim taky,ale to je fuk.A moje nejlepší kamarádka se poslední dobou chová trošku jinak a já nevim,proč.A ve škole jsem byla vždycky ta všemi oblíbená šprtka a nyní propadám asi ze 3 předmětů.No,prostě momentálně nevim,co se mi za poslední měsíc povedlo a místo toho,aby se splnillo mý očekávání,že budu smutnit,tak jsem věčně vysmátá a chodim kalit na diskotéky,což jsem dřív praktikovala tak 1x za měsíc-asi jsem se z toho všeho zbláznila:(
Omlouvám se,je to taková pitomost,ale tak aspoň tu bude něco novýho....
24.Srpen 2007,08:06
Ahojky,
poslední dobou často slýchám, že moji kamarádi,kteří mají problémy, by zase chtěli být mimino-jeho starosti jsou jen to,jestli mu máma dá najíst,jestli se dobře vyspalo popř. jestli mu rodiče koupí tu či onu hračku. Chvíli jsem nad tím přemýšlela a já bych nechtěla být zase zpátky mimino,protože pak bych to všechno,co už mám za sebou musela prožívat znovu......Já bych chtěla být stará,tak aspoň 60 let.To už má člověk většinu věcí za sebou,těší se z vnoučat anebo,pokud byl jako mladej rozumnej,tak cestuje z ušetřených peněz.Tím nechci říct,že naši starší spoluobčané mají život bez starostí,ale takové ty životní otázky typu celoživotní láska, už mají dávno vyřešené.........
02.Srpen 2007,19:30
Ahojky,
dnes bych se vám chtěla svěřit s něčím,co se mi stalo.
Kamarádky mi chtěli představit jednoho "kluka",kterýho poznali přes seznamku.Ze začátku jsem ho sice brala jako nafoukanýho (asi) prachatýho kluka,ale jedna věc mě na něm strašně naštvala.On je totiž původem Japonec a i když nejsem nějakej vlastenec,tak mě naštvalo,když mi tenhle kluk řekl,že umí víc česky,jak já(a to i přes to,že neumí ani říct "ř")......No,chápete to?
AVRISOZZY (1x)
