Ahojky,
tak jsem se rozhodla,že sem po dlouhý době zase něco napíšu....
Celej svůj život jsem měla tak nějak stereotypní,většinou až nudnej.....posledních pár měsíců mi ale pěkně zamotalo život....Pokud někdo čte tenhle blog,tak jistě ví,že jsem bydlela u svýho přítele....nicméně na Silvestra se vše změnilo.Pravděpodobně se k němu dostalo rčení,jak na Nový rok,tak po celý rok a došlo mu,že se mou nechce být celý rok,a tak mě hrdinně před svými známými vyhodil.....samozřejmě jako těžce zamilovaná jsem to obrečela a brečela bych snad dodneška nebýt mojí nejlepší kamarádky,která se mnou byla 14 dní v kuse skoro každou chvilku a já jsem neměla čas na toho blonďatýho blbečka myslet...díky ní jsem se z toho dostala tak rychle.Dál už jsem u ní ale bydlet nemohla, a tak jsem se přestěhovala ke svýmu dědovi,což je fakt borec.Jen jsem chtěla říct,že na to,že je mi sedmnáct let,mám docela dost špatnej názor na chlapi.......i když pořád ještě občas myslím na svýho přítele,moc dobře vím,že chlapi myslí jenom svými genitáliemi,takže je naprosto nemožné aby byli někomu věrní.Stačí,aby ho nějaká holka začala svádět a už s ní jde(a to s tou výmluvou,že za to může ta holka),při sexu myslí jen na sebe.......přijde mi,že našemu ženskému pokolení nezbývá nic jiného,než aby z nás všech byli lesbičky a za chlapů nic jiného než naši kamarádi.......Dříve jsem nechápala jednu svoji moc dobrou kamarádku,která měla jednoho kamaráda na sex,ale nechodili spolu.....po tom,co jsem od svýho bejvalýho dostala kopačky už si ani nedokážu představit,že bych to já vedla jinak........

Existuje ještě jedna věc,která se týká mého bývalého,spíš jeho mámy,která mi moc ublížila,ale co no,jsme jenom lidi a schopnost ubližovat máme už od narození.....