Historie nehtové modeláže

Historie kosmetiky nehtů spadá již do 3. tisíciletí před Kristem.Když v Babyloně pohřbívali kněží královny, dávali jim sebou do hrobuzlaté manikúrní sety. V době egyptských faraonů patřily k péčipozlacené nehty nasazované na přírodní nehty, manikúra či barveníhenou. Tato péče byla vyhrazena pouze šlechtě. Barvení rukou, nohou anehtů henou se dodnes udrželo např. na Blízkém východě, v severníAfrice a v Turecku.
 
V 5. století před Kristem používaly indické ženy k barvení nehtůsmolných výměšků hmyzu. Nehty byly bolestivě zkracovány různýminástroji nebo se třely o drsnou zeď.
 
V 17. století našeho letopočtu jsou zprávy o bolestivých proceduráchzkrášlování. Barvicí látky byly vstřikovány speciální jehlou přímo dokořene nehtu. Dámám z vyšší indické společnosti rostly po tomto zákrokubarevné nehty.
 
Renesance umělých nehtů započala v 50. letech v Hollywoodu, kde siherečky lepily přirozené nehty, které byly odebrány černochům nebonemocným lidem. Ani tyto nehty neměly velkou trvanlivost a musely seuchovávat ve speciálním roztoku, aby se nekroutily. Zkušené kosmetičkyse jej pokoušely stabilizovat pomocí papírových čajových sáčků, což bylvlastně počátek textilní a nalepovací techniky, ze které se postupněvyvinula technika zpevňování nehtů pomocí hedvábného nebo skelnéhovlákna. Dále pak akryl a gel.

 Zdroj:nehtiky.estranky

Legenda manikúry

Legenda moderní manikúry se zrodila ve Francii 18. století díkydnes prostému odstranění záděry, které si „objednal“ francouzský králLudvík XV. Doktor Sitts, jemuž se pocty králi vyhovět dostalo, vytvořilnásledně péči o ruce s použitím pomerančového dřívka přejatého zdentálních nástrojů. Sitts své zkušenosti poskytl neteři, která novouslužbu rozšířila dál po královském dvoře. Komercializace péče o ruce serozmohla na přelomu 19ř a 20ř století, kdy firmy (jako newyorský salonRiker’s Manicure Parlour) zásobovaly Ženy jednoduchými i luxusnímisadami k péči o nehty prodávanými v drogeriích. Sady obsahovaly leštícípudr, leštěnku, kelímek s krémem na ruce a pomerančové dřívko. Jakzájem o péči o ruce vzkvétal, produkty byly vylepšovány přidáním leskuna nehty, čímž se celkový vzhled rukou zkrášlil. První laky na trhubyly ve formě pasty, ta se nanášela na nehty a poté leštila.

 Zdroj:nehtiky.estranky

Předchůdce modeláže

Od 50. let minulého století se péče o nehty stala běžnou součástíŽenského zkrášlování. Úprava nehtů rozšířila obzory Ženské módy. Každýtoužil mít skvostné nehty a všem, kterým nehty přirozeně nechtělypovyrůst, nezbývalo než zkoušet alternativní způsoby. Ženy vytvářelynehtové tipy povětšinou z jakýchkoli tuhých materiálů. Řadaprofesionálních manikérek té doby používala části skutečných nehtů naprodloužení konců nehtů svých klientek. „Nástavce“ se přilepovaly apotahovaly papírem. Nehty na prodloužení byly odkupovány přímo odjedinců nebo z takzvané nehtové banky, kde byly uloženy ve zvláštnímroztoku zabrańujícím jejich kroucení. Legenda praví, že jeden dentistadocela náhodně odstartoval nehtový průmysl tak, že zamaskoval akrylovýmdentálním přípravkem okousané nehty své ženy. Psal se rok 1960, kdyžchemici začali prodávat akryl manikérkám a nehtový průmysl vstoupil dodnes už vyjetých kolejí.

 Zdroj:nehtiky.estranky

Rozvoj modeláže

Akryly rozjely nehtový průmysl 60. a 70. let 20. století nabídkoudlouhých a silných nehtů všem milovníkům módy. Od 80. let nastalprůmyslový boom: objevila se první obchodní publikace, na veletrzích sesetkávaly manikérky všech zemí a vývoj nových přípravků urychlovalvznik nail designu jako profese. Nové akrylové nehty měly i své stinnéstránky, za nimiž stála klíčová ingredience, tzv. methyl metakrylát -nehty byly příliš tvrdé, což je skvělá kvalita pro zuby, ale nebezpečnýmoment pro umělé nehty. Navíc aplikační proces nevábně voněl amanikérské salony tak byly místem k nepřežití pro zákazníky i naildesignérky. Na konci 70. let tento materiál nahradil ethyl metakrylát,flexibilnější materiál, jenž při práci tolik nezatěžoval vzduch. Nazačátku 80. let stále panovala nespokojenost se zápachem akrylovýchmateriálů, hledaly se proto nové alternativy. A výsledek? Gely. Kdeziluzi všech měly ovšem tvrdý start, bylo těžké s nimi pracovat acelkově vykazovaly nízkou kvalitu. Proto příliš nezaujaly a následně jevýrobci stáhli z kosmetického trhu. Až počátkem 90. let vylepšenátechnologie vrátila sofistikovaný UV gelový systém zpět do hry. Klasikav podobě tmavých laků na nehtech. Pastelové, perleťové a jiné nenápadnéodstíny se do historie nezapsaly tolik jako uhrančivě temné laky. Od50. let minulého století se dostaly do módy akryly a nabídly možnostvšem, kteří toužili po dlouhých nehtech, aby je skutečně takové mohlinosit, doba 90. let přinesla revoluci i pro akryly. Nové technologieumožnily výrobcům splnit nejrůznější potřeby nehtových designérek. Spřípravky se příjemněji pracovalo, i výsledky byly neporovnatelnělepší. Inovované systémy bez zápachu představené v tomto desetiletí anové produkty (jako rychletvrdnoucí systémy a barevné akryly) poskytlynehtovým designérkám ideální prostor pro uspokojení přání každéhoklienta.

 Zdroj:nehtiky.estranky

Jak to všechno začalo

Již patnáct tisíc let před Kristem používal pračlověk kameny amušle nejen na stavbu obydlí nebo na přípravu jídla. Archeologickénálezy pocházející ze severního Turecka totiž ukazují, že lidé dobykamenné servírovali čerstvě zabitou zvěř pouze se zvláštně upravenýmarukama i zvelebenými nehty. Jakkoli se nám jejich životní styl zdánesofistikovaný, marnivost se stala matkou vynalézavosti: malé hrubémušle posloužily k tvarování nehtů a lávové kameny (známé pod pojmempemza) k vyhlazení tvrdé kůže na rukou i nohou. Záliba v upravenýchnehtech souvisí nejen s dobou, ale i s kulturou – manikúra vytvořenápomocí ozdob z plátků zlata objevená v královských hrobkách jižníBabylónie pochází z doby 3 200 let př.n.l. I v hrobkách egyptskéhokrálovského dvora odpočívají ostatky manikérek žijících dva a půltisíce let před naším letopočtem, což dokládá, že se ve své době těšilyprivilegovanému postavení. Alexandr Veliký píše o Ženách ze StředníhoVýchodu barvících si nehty hennou a o indických ženách používajícíchměděně červenou pryskyřičnou látku získávanou z výměšků hmyzu jenproto, aby s její pomocí bylo možné kolorovat špičky prstů a chodidla.Dochovaly se dokonce zmínky o svatebním zvyku z biblických dob, kdy sedlaně nevěsty zdobily přikládáním hennou napuštěné kůže vytvářejícíjemně tónovaný desén. MANIKÚRA - JEN PRO VYVOLENÉ. V dobách, kdy muživládli světu, nehrálo barvení nehtů roli v odlišení pohlaví. Pomiňmefakt, Že dnes je znakem Ženskosti - barevné nehty tvořily součástuniformy římských i babylónských válečníků. Ti se česali, dělali simanikúru a tónovali rty, než sjednotili své šiky před bitvou. Manikúraobjevená v jižní Babylónii 3 200 let před Kristem měla i svou sociálnífunkci. Skládala se totiž ze dvou černidel a použití jednoho či druhéhosignalizovalo společenské postavení jedince: černá byla znamenímvyvolených, zatímco zelená označovala masy nižších tříd. Staří Egypťanépoužívali celé spektrum barev jako rozlišovací kód společensképříslušnosti. Temné, plné tóny byly vyhrazeny pro královskou rodinu,služebnictvo se smůlo kolorovat jen pastelovými odstíny. Podíváte-li sepo Evropě, pak barvení nehtů propadla pouze anglická vyšší třída v 18.Století. VZNIK LAKU NA NEHTY. Egyptská královna Kleopatra nedaladopustit na hennu, aby docílila svých terakotových drápů, zatímco veStředozemí manželka římského císaře Nerona Poppaea k obarvení nehtůnamíchala kombinaci „dračí krve“a jehněčího tuku. Henna byla vhodným„líčidlem“ rukou až do 17. století, pak vynalezly ženy v Orientu mnohemrafinovanější způsob. Do nehtového lůžka vstřikovaly organická barviva,aby jim již přímo rostly kolorované nehty. Rok 1917 byl pro barevnénehty rokem vskutku revolučním – představil se první tekutý růžový lak.A od roku 1920 jste si mohly barevné laky na nehty zakoupit vdrogériích i lékárnám na celém světě. Z barevné škály představovalnejoblíbenější odstín červenou, po ní následovala zelená, zlatá,kaštanová a dokonce i černá. Myšlenka kombinace podlaku a nadlakupomohla na konci 30. let minulého století rozšířit popularitu lakovánínehtů. Poté, co se během II. světové války chemikálie používané kprodukci laků staly vzácnými, hledali chemici k jejich výrobů novýzdroj. Nakonec materiál vytvořili natavením filmu s přidanými barvivy.Tento produkt s vysokým leskem byl předchůdcem dnešních laků na nehty.HLAVNÍ PROUD. Legenda moderní manikúry se zrodila ve Francii 18.století díky dnes prostému odstranění záděry, které si „objednal“francouzský král Ludvík XV. Doktor Sitts, jemuž se pocty králi vyhovětdostalo, vytvořil následně péči o ruce s použitím pomerančového dřívkapřejatého z dentálních nástrojů. Sitts své zkušenosti poskytl neteři,která novou službu rozšířila dál po královském dvoře. Komercializacepéče o ruce se rozmohla na přelomu 19ř a 20ř století, kdy firmy (jakonewyorský salon Riker’s Manicure Parlour) zásobovaly Ženy jednoduchýmii luxusními sadami k péči o nehty prodávanými v drogeriích. Sadyobsahovaly leštící pudr, leštěnku, kelímek s krémem na ruce apomerančové dřívko. Jak zájem o péči o ruce vzkvétal, produkty bylyvylepšovány přidáním lesku na nehty, čímž se celkový vzhled rukouzkrášlil. První laky na trhu byly ve formě pasty, ta se nanášela nanehty a poté leštila. ČÍM DELŠÍ, TÍM LEPŠÍ. Obliba délky nehtů bylavždy řízena a určována pouze kulturou, zdaleka ne časem. Za vládyčínské dynastie Ming (1368 – 1644) si šlechtičny na znamení toho, ženemusejí manuálně pracovat, nechávaly růst nehty až do délky 25centimetrů. Stříbrné nebo zlaté kryty nehty chránily před poškozením.Čínští muži té doby také nosili dlouhé nehty - symbolizovaly jejichmužnost a schopnost chránit se od zlého. Pokud dlouhé nehty nenarostly,umělé se upevňovaly na konce prstů tak, aby je o několik centimetrůprodloužily. Ženy ve starověké Číně si k zesílení nalepovaly na vlastnínehty rýžový papír. „Juliette manicure“, která se z Francie dostala doUSA v roce 1930, přikládala na povrch nehtu pláténko nebo papír zčajového sáčku a fixovala jej silným nánosem laku. Než se v roce 1980objevil takzvaný “fiber glass”, manikérky upřednostńovaly hedvábí aplátěné obaly před papírem, jelikož držely lépe. PŘEDCHŮDCE MODELÁŽENEHTŮ. Od 50. let minulého století se péče o nehty stala běžnousoučástí Ženského zkrášlování. Úprava nehtů rozšířila obzory Ženskémódy. Každý toužil mít skvostné nehty a všem, kterým nehty přirozeněnechtěly povyrůst, nezbývalo než zkoušet alternativní způsoby. Ženyvytvářely nehtové tipy povětšinou z jakýchkoli tuhých materiálů. Řadaprofesionálních manikérek té doby používala části skutečných nehtů naprodloužení konců nehtů svých klientek. „Nástavce“ se přilepovaly apotahovaly papírem. Nehty na prodloužení byly odkupovány přímo odjedinců nebo z takzvané nehtové banky, kde byly uloženy ve zvláštnímroztoku zabrańujícím jejich kroucení. Legenda praví, že jeden dentistadocela náhodně odstartoval nehtový průmysl tak, že zamaskoval akrylovýmdentálním přípravkem okousané nehty své ženy. Psal se rok 1960, kdyžchemici začali prodávat akryl manikérkám a nehtový průmysl vstoupil dodnes už vyjetých kolejí. ROZVOJ MODELÁŽE NEHTŮ - AKRYL. Akryly rozjelynehtový průmysl 60. a 70. let 20. století nabídkou dlouhých a silnýchnehtů všem milovníkům módy. Od 80. let nastal průmyslový boom: objevilase první obchodní publikace, na veletrzích se setkávaly manikérky všechzemí a vývoj nových přípravků urychloval vznik nail designu jakoprofese. Nové akrylové nehty měly i své stinné stránky, za nimiž stálaklíčová ingredience, tzv. methyl metakrylát - nehty byla příliš tvrdé,což je skvělá kvalita pro zuby, ale nebezpečný moment pro umělé nehty.Navíc aplikační proces nevábně voněl a manikérské salony tak bylymístem k nepřežití pro zákazníky i nail designérky. Na konci 70. lettento materiál nahradil ethyl metakrylát, flexibilnější materiál, jenžpři práci tolik nezatěžoval vzduch. Na začátku 80. let stále panovalanespokojenost se zápachem akrylových materiálů, hledaly se proto novéalternativy. A výsledek? Gely. K deziluzi všech měly ovšem tvrdý start,bylo těžké s nimi pracovat a celkově vykazovaly nízkou kvalitu. Protopříliš nezaujaly a následně je výrobci stáhli z kosmetického trhu. Ažpočátkem 90. let vylepšená technologie vrátila sofistikovaný UV gelovýsystém zpět do hry. Klasika v podobě tmavých laků na nehtech.Pastelové, perleťové a jiné nenápadné odstíny se do historie nezapsalytolik jako uhrančivě temné laky. Od 50. let minulého století se dostalydo módy akryly a nabídly možnost všem, kteří toužili po dlouhýchnehtech, aby je skutečně takové mohli nosit, doba 90. let přineslarevoluci i pro akryly. Nové technologie umožnily výrobcům splnitnejrůznější potřeby nehtových designérek. S přípravky se příjemnějipracovalo, i výsledky byly neporovnatelně lepší. Inovované systémy bezzápachu představené v tomto desetiletí a nové produkty (jakorychletvrdnoucí systémy a barevné akryly) poskytly nehtovým designérkámideální prostor pro uspokojení přání každého klienta.

 Zdroj:nehtiky.esranky