Říkali,že všechny cesty někam vedou, že hory ční až do mraků,že svět je plný zázraků... Kdo to tvrdil? Kdo si zatím stál?Musel být lázen,nebo Miloval...


 Tak už jsme tu!.. Dobrý den
Kafe.,dáme si..
 ano cukry2
 ne raději 3..
ale nekomu se zcela zdá ,že sladký život ho  nepozná....
co prosím,, ?
 to se tak povídá...
pojd usednem si támhle do klidneho rohu,,,
anoje tu klid..
 dnes je tu prázdno..
venku je krásnéé počasí..
Mohla bych s ena něco zeptat?
 a no jen se ptej,,
Pot, šepot myšlenek, krutá nervozita nemohla to vynechat,,
proč vlatně ten Klidný roh?
.....


Je nepochybné ,že dech tvůj doslova se tají,,když vidím tvou blízkost v zádech mě mrazí .. v koutu tiše zaostává..
nejistota zamčená..
zapracovat na panice a vše bude perfektní..
muj ty  víš ,že nejsem v tvém žití jedinná prvníí ani poslední
jsem jen smutkem co zastavilo s eu tveho prahu domovních  dveří... svítko nevinneho přátelství co kousek o tvého času poprosí..
nechceš -li s evyjádřit ? Pochopím.. tím své psaní dokončím .......


pojd zajdeme na kafčo a zkusíme polemizovat .. bud et však trvat dlouho ..
 tak prosím neusni.. mít chtíč a mít přirovnání. to ted zcela postačí..

 Šel bych cestou dál
Uvítal bych tě opadál,
Roztrhané šaty
a plachý výraz v tváři,tvé,
to jsou ty strachy počaté,

necht mrtvým ,již pohřbené
usvit im již nevzpalne

Tu noc,
 kdy předali ti moc,,
měl ajsem vidění,
 ano nebylo to jen blouznění
pohřbívali te za živa
ja viděla jak oči tvé hlína zakryla..
 mě toužění mě smutnění
ted tvuj pohled již nikdo nespatří
avšak ne nad zemí tot vše tvé ukryto v podzemí


 Já lehla si do peřin
 ránem ustlaných
ja uvolnila si duši mou
a koukla do oken
  ránem otevřených
ja uvidela te,
však nebyl si tu semnou,
 byla to vidina
jenž probleskla hlavou mou

 Otevřela bych okna
ze kliku vzala a lehce zatáhla klíčem pootočila a muziku zapla,
byla by klidná m utěšující ,byla by to ta co nás do rozpaů pouští..
 Okenný rám osvítilo by slunce já rozmýšlela své činny prudce,,
Uslyšela jsem ránu , klid byl pryč ,
 to kočka schodila jen vázu..
  ajá chtěl asi brát byč  ted znovu poddávám se pokušení o tom jak štastný život by to mohl být....


Je to těžký životem se takhle táhnout
roinnu která tě již zavrhla sestra tva te v ni zradila..
žárlivosti s esnad zbláznila..
chtit s eodpoutat a bejt bez koncu
mít chtíč byt v pohode i přes všech tech podivnejch deju..
bejt ráda za to co mám?
Ano chtela bych ,ale nejde to .
Rozčílení ráno do bíleho stropu hledím, slším řev a pláč, osmnactileteho rváče..
Do prdele to za sbude den, povzdychnu sius udivem..otevřu dveře a vykouknu ven .
 V tu chvíli radeji pryč šla bych smaa jen..
Duši klidnou ,bez myšlenek černých navštivit ,to přáním mím
Kdo by nechtěl ,zbavit s e temno temnych dnů, kdo by nezabil lež a strujce špatnych nocí,,
mím přáním ,štěstí,zdraví láska jest .
 Tak proč vy v mém  žití bráníte mi ,.
tu raděj i zabila bych . videt vas tam .. s žárlivostí a dychtivostí. vytvořila jsis svůj svět, v němž pro tebe hlavní roli hrála lež..
je to smůtné pokukání,když víš,že nikdy te neceka svitani..
 nehtela bych umřít z dojmem ,
že já jsem nejlepší,
nechtěla bych zemřít z dojmem ,
že vy jse nejhorší...
Ty nedas dopustit ,že nekdo lepší jak ty  pravdu má jest .. tak proč nepomstit s emu dnes?.. sny zuřivé ,rozzuřeny můry zla,,Ty vidíš jen sama sebu,
ukazu si jen opravdu smaa na tebe, nikdo nikomu nic neříkal ..
 oni druzí všímali si sami.( neco nei v poratku)
To tys nechapave zírala  aproto  tvuj čin nazvala jsem žárlivostí ,zlostí, pomstichtivostí a neurvalým ve lži ponořeným...
S udivema smichem  musím oka prihmourit to  jinak zhroutila bych se...
proč se smíchem tot jednouduche vysvetleni .Vlastní sestra?..ach ne to je blbé přesvědčení,, nenen zlost silnější te dnežli zrada,,
zrada a utrpení to ty s do hlavy vtloukla ,j já bezmocně  pomocivhtěla,,  ja  kazdnym dnem dusila svou zuřivost abych neuhodila tvou tvrdou kost , ty si však říci nedáš  ä na své lži a dychtivosti  skapkou tvrdohlavostí nadále trváš..
 nevím zdalimrzet či truchlit nad tebou mám. je to smutné .. obvinovaní nekoho kdo ve slepote samé cely svuj zivot stal,obvinování odbreho lideu v etvém pořatku , jen hled koukni  sama na sebe, tys upadlo do tvrdeho spanku černoty, musim řict .. tobe snad hrablo ne?.. promin al ev tomhle j anejedu . zavrhla jsi me  už dávno tak proc by ode mne melo b yti býti přáno.. To vše jen využiti společnosti .. jE TO REALITA ČI JEN ZDRŽENLIVÝ SEN ..ODHOD TRNY CO UBLIŽUJÍ BLIŽNÍM TVÝM.. JEN O TO JEDINNÉ TĚ PROSÍM .NEPLÁČU,POSTAVÍM S E, NADECHNU SE, uvidíš zivot hned lepší bude ..
mou lákou byla vždy usmevava radost  ze zivota .ted zlé dny prožívam jen s tebou ,, vyrostlly a všechnu tu tvou dobroutu zničily..

 sepsáno před rokem zveřejneno džemokem .. už to není k vydržení  todle není v knize psáno .v me duši na zlaze ponechano...