Sem

02.Duben 2009

Sem smutná,komunikace s Honzou vázne a mě to hrozně vadí,prtože když s někým jsem tak s ním potřebuju být v kontaktu a ještě k tomu,když mám příští pátek přijet. Možná maluju čerta na zeď ale mě to hodně mrzí,já už tohle jednou zažila a nechci to zažít znova. Sakra,proč nemůže být všechno v pohodě? Proč se musí vždycky něco posrat? Mám strach mu zavolat,bojím se toho,že se budeme muset rozejít,což já nechci ale tohle taky nejde.
Teď sem mu volala,tak nějak sme se nikam nedostali ale aspoň mi řekl,že chodí do práce na odpolední a vrací se až večer,takže to je ten důvod,proč komunikace vázne. Řekl mi,že mě miluje,slyšela sem to od něj poprvé,je to hezký,víc než to ale pořád mám pocit,že něco není v pořádku. Možná je to jen můj pocit. Kéž by všechno bylo v pohodě.

napsal/a: EF-88 09:57 Link komentáře (0)



Dnes

01.Duben 2009

Dnes Honzovi nenapíšu,moc si na to zvykl,nechám ho podusit,no teď spíš dusím sebe. Ani nevím jestli napíše,nevím jestli mu to nebude jedno. Zlobí mě to a hodně.
Dneska sem si skvěle popovídala s jednou paní,uvědomila sem si tím zase některý věci,hlavně tu,že chci od tud pryč,ne že by se mi tu nelíbilo ale jde o peníze a já chci pomoct rodině,protože mou pomoc potřebuje. Poslední měsíc byl hroznej,všechno se na mě navalilo,je toho hodně a ještě k tomu jsme opravdu nemocná ale peníze jsou potřeba,to se nedá nic dělat. Teď se jedině těším do postele,protože se mi chce hrozně spát.

napsal/a: EF-88 14:50 Link komentáře (0)



Příští víkend

31.Březen 2009

Příští víkend za ním pjedu. I kdyby se dělo cokoli. Ale mám trošku obavy,protože vím co dělá ale na druhou stranu aspoň poznám jeho prostředí,budu doufát,že ho z toh dostanu což hrozně chci protože mi na něm záleží. Uvidím jak to dopadne. Třeba se vrátím s ním:)

napsal/a: EF-88 15:41 Link komentáře (0)



Miluje mě

30.Březen 2009

Napsal mi,že mě šíleně miluje!!!!!!!! Sem šťastná,tolik,tolik,tolik!!!!!! Doufám,že nám to dlouho vydrží,musíme nějak vymyslet jak se vídat častěji. Je můj,a je úžasnej,nejlepší,prostě miláček. Chci ho mít u sebe,chybí mi ale aspoň si píšeme a voláme. Dneska mu budu posílat malí dárek,snad se mu bude líbit. Miláček můj,je tolik krásnej a milej a hodnej a úplně jinej než všihni ostatní.
Od příštího pondělí začínám pracovat na novém postě,nechce se mi,zvykla sem si na tuhle práci,zítra budu mluvit s paní ředitelkou,snad se to dá nějak vyřešit. Mám to tu tolik ráda.
Miluje mě,miluje,miluje,miluje,miluje,miluje a já miluju,miluju,miluju,miluju,muluju jeho.

napsal/a: EF-88 14:47 Link komentáře (0)



Honza mi dneska volal!!!!!!!!

26.Březen 2009

Volal,on mi dnes volal. Honza volal,třásla sem se po celém těle,nevěděla sem co mu mám říct,slyšela sem jeho hlas,já sem tak šťastná!!!!!! Volal,nepsal ale volal. Vím,že je v pořádku. Břečela sem ale štěstím,ty dny a večery co sem probrečela,jsou pryč a stačil k tomu jeho hlas. Miluju ho,je můj život. Mám na něj číslo!!!!!!!!! Takže už nebudeme od sebe odříznutí. Miluju ho. Myslím,že mě ta chřipka rychle přejde. Ztýská se mi po něm ale už to bude lepší. Můžu za ním jet,už se můžeme na tom domluvit. Je můj,jen můj!!!!! Volal!!!!!!!!!!!!!!!!

napsal/a: EF-88 11:37 Link komentáře (0)



Je načase

25.Březen 2009

Je to zvláštní. Bojuju sama se sebou a o svou budoucnost ale jakoby sem stále stála na jednom místě a nedokázala se pohnout. Ještě mi jeho dopis nedošel,nevím jestli mi vůbec dojde,možná zítra. Včera sem si četla jeho dopisy a bylo mi hrozně,přímo zoufale. Už nikdy nichci milovat,radši chci být kamenem než květinou. Je toho tolik co se na mě sesipalo a já se cítím pohlcená a nevím kudy kam. Zlobím se i na Boha,že mi ho vzal,i když sem věděla,že jenou odejde ale netušila jsem že to bude tak brzy a že to bude tolik bolet a ještě teď sme bez kontaktu. Říká se,že co oči nevidí srdce nebolí ale v tomhle případě to je jinak. Sice ho nevidím ale srdce mě bolí ukrutně. Bolest k lásce patří jenže já chtěla být šťastná,neříkám,že sem nebyla ale teď sem hrozně smutná. Nedokážu na něj nemyslet a bojím se,že ho přestanu milovat. Možná je to určité vyžívání se v bolesti,možná tou bolestí tak nějak víc vím,že žiju. Nebo se spíš bojím toho,že kdyby se objevil někdo jiný a Honza by potom přijel,tak by sem se cítila hrozně provinile,jakoby sem ho zradila,podvedla,pošlapala všechno čemu on věří. Nevím na čem sem,nevím,zda mě má pořád rád,nevím jestli na mě myslí,nevím nic a je to k zbláznění. Chtěla bych na něj číslo ale nemám ho,aspoń ho slyšet. Proč se člověk lásku pouze trápí? Mám spoustu jiných problémů a leze mi to na mozek,jsem natolik vyčerpaná že si tělo říká o odpočinek,mám nějakou vyrozu a ještě něco se svali pod kolenem,takže super. Už je to 9dní co se takhle trápím a mě příde že to je celá věčnost. Asi je na čase se vzpamatovat.

napsal/a: EF-88 13:16 Link komentáře (0)



Nějak se to

24.Březen 2009

Nějak se to na mě sesypalo. Problémy doma,moje,je toho už moc a ještě k tomu se dneska necítím dobře. Je mi špatně asi na mě něco leze a je Honza se ještě neozval ale něco mi říká,ať ještě počkám,uvidím,buď mi ten dopis příde zítra a nebo ve čtvrtek. Chce se mi spát. Sem smutná a naštvaná. Zase musím za ségru zapaltit poušál,nejradši bych jí přetrhla vejpůl,postavila mě do dost nepříjemný situace. Sakra,proč nemůže být všechno v pořádku. Tohle je jako smyčka co se mi obtáči kolem krku. Zachraňuju všechny ostatní jen ne samu sebe. Chci odtud odejít,protože to co tu vydělám je naprostý pakatel ale nevím jestli do zahraničí,či někam do děcáku nebo výchovňáku,mám toho už dost,jenže tady musím být silná,ty dětcka nesmí vidět že na tom nejsem dobře,mají mě za silnou za stále usměvavou,stále v pohodě,nemůžu se hroutit. Bože proč? Jestli je tohle zkouška tak tohle je hodně blbá zkouška. Pořád myslím na Honzu,protože on je to jediný hezký co teď mám,no mám,je už pryč ale mám ho pořád ráda.

napsal/a: EF-88 10:57 Link komentáře (0)



Víkend

23.Březen 2009

Víkend byl fajn. Jsem ráda,že sem byla doma,aspoň vím,proč už doma být nechci. Neustálé finanční problémy,máma co žije někde v oblacích,upracovaný táta a moje sestřička co se moc neučí. Mám je ráda ale nemohla bych se vrátit domů. Jsem ráda za to,že jsem kde jsem. V pátek to bylo super,byli s me s Honzíkem a řekli sme si spoustu hezkých slov a zase mi pomohl. Chápe mě a to je pro mě důležitý. V sobotu sem se seznámila v jedný nejmenovaný hospodě se dvouma klukama,jednoho sem znala už z dřívějška. Tan druhej je feťák,povídali sem si ale on už byl dost opilej a začal být potom agresivní ale o to moc nejde,jde o to,že sem dostala strach o mýho Honzu,já nechci aby takhle dopadl,hrozně se toh bojím o to víc,že nevím jak se má,co dělá. Teď budu čekat na dopis od něj,jenže to mi nenahradí tu blízkost,kterou chci. Bojím se,že na mě zapomene,že se vrátí k svému starému životu. Proto chci pracovat s mladými lidmi co mají problémy s drogami,s chováním atd.. Jde mi o to být s nimi,naslouchat jim,ukázat jim,že jsou to lidé,rovnocení lidé,chci jim pomoci najít jejich smysl života. Já svůj smysl našla,sice se teď zmítám v problémech který si týkají mě,mojí rodiny,přátel,mojí lásky,je toho dost a já se cítím trošku unavená.

napsal/a: EF-88 13:51 Link komentáře (0)



Dnes

19.Březen 2009

Dnes se cítím lépe,zdál se mi o něm sen. Ale už aspoń netruchlím. V pondělí mu příde můj dopis,úplně ho vidím,jak budu překvapenej a jak se bude usmívat. Kéžby sem u toh mohla být.
Zítra jedu na víkend domů,těším se,odpočinu si ale už teď cítím tíseň,protože sem si zvykal na víkendy tady a hlavně na děcka,měla jsem o všem přehled,to přežiju,zase doma přídu na jiný myšlenky,vážně se těším. Jen doufám,že budu mít už na účtě peníze,jinak je tady zmlátím.
Nebudu se už o něm rozplívat,myslím si,že ty poslední moje články stačili na to aby každý věděl,jak moc a koho miluju.
Tak po víkendu.

napsal/a: EF-88 12:23 Link komentáře (0)



Těším se až...

18.Březen 2009

Jsem jako bez života. Jen doufám,že to odezní ale chci tenhle stav prožít,musím jinak bych to potlačovala a oběvilo by se to ve větší intenzitě. Dnes svítí slunce,to mi dělá radost a taky to,že v pátek pojedu na víkend domů,potřebuju přijít na jiné myšlenky. Pořád se mi chce brečet,po prvé v životě mám pořádnou depku,jsme jak zahalená temným suknem. Ale už na to nejsem sama a to je super. Jen pořřád doufám,že třeba napíše i když vím,že rychle zapomene,kéžby sem já rychle zapoměla. To všechno odezní,chce to čas,jen nebýt příliš sama. Dnes mě taky potěšilo to,že jsem mohla držet za ruku jednu holčinu,vím,že jí to dělá dobře,uklidňuje jí to a mě taky. Už chci domů. A už nechci brečet. Myslím na to,že on je šťastný,tolik se těšil na svou malou ségru,jen aby mu to vyrželo. Modlím se aby se mu nic zlého nestalo,modlím se za to,aby ho sem nemuseli znovu přivést. Ale chybí tu,pokaždé když si na něj vzpomenu,je mi slabo,zatmí se mi před očima a nic mě nabaví. Nemůžu chodit na místa kde jsem byla s ním,ještě ne,možná časem ale ne teď,příliš to bolí,je to čerstvé a všude ho vidím. Nemůže se dívat do jejich okna,protože čekám,že se v něm objeví a zamává mi tak jako pokaždé,usměje se a mě tím zvedne hrozně náladu. Ale už tu není. Vím,že o něm píšu jako kdyby umřel,neumřel,žije a já doufám,že je šťastný jen prostě chci nechat svoje srdce palkat,aby se ten smutek odplavil aby sem se zase mohla smát a myslet na to,jak je život krásnej a když si na něj vzpomenu,aby sem už necítila smutek ale radost z toho co mi dal,co jsem s ním prožila. A já vím,že to tak bude. " Honzo děkuju ti za všechno,snad až se příště uvidíme,že to bude za jiných okolností a pořádně pokecáme a obejmeme se" Tohle ale Honza nikdy nebude číst. Snad se ozve příští týden,třeba se s ním domluvím a pojedu za ním,to by se mi líbilo,byli by sem spolu,chci vidět jeho prostředí,poznat jeho kamarády. Chtěl se zabít,můj anděl,otázkou zůstává,proč tolik mladých lidí trpí depresemi? Proč hledají zábavu v drogácha a problémových partách? Proč takovýhle fajn lidi,s velkým srdíčkem končí takhle? Co je k tomu vede? Co je pro ně smyslem života? nemůžu myslet na to,že zase do toho spadne,že to zase bude jako na začátku,že se neponaučí. Musím sehnat na něj číslo,on má moje,ještě chvíli počkám či se neozve sám ale potom si vezmu od kluků na něj kontakt. Chci ho držet při každém pádu,možná hloupost,možná by sem ho měla nechat padnout na samé dno aby si uvědomil co dělá špatně. Nejhorší je,že on neví,že má C a chce někoho zmlátit,neměla jsem odvahu mu to říct,to by ho položilo a skutečně by mu bylo všechno jedno. Mám čekat? Mám se o něj bát? Mám myslet na to že on je šťastný a být taky šťstná?

napsal/a: EF-88 08:24 Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >