Je mi strašně...takovej divnej pocit,ikdyž mám okole sebe hodně lidí stejně jsem uvnitř hrozně prázdná....těžko se to popisuje,ale mám pořád jen jednu myšlenku.....nedokážu věřit,nedokážu se naplno a upřímě zasmát,pořád si říkám má tohle smysl?Všechno mi přijde tak zbytečný!Já si tu přijdu zbytečná!....ted jsem ještě k tomu ztratila osobu na kterej mi moc záleželo,ikdyž nevim proč bez toho dotyčnýho pořád nedokážu být,když on semnou tak hnusně vyjebal,celou dobu sem mu byla ukradená a vím to,ale přesto všechno mi chybí.....ted je zas to strašný období zapomínání,překonání toho všeho......Nechci tu být.....