Pro něho ... pro vás ... Pro PETEHO

27.Prosinec 2009

Pete...
Kdo byl Pete?Byl to ten nejlepší přítel kterého kdo kdy mohl mít.Uměl pomoct.Když vám bylo nejhůře byl to on kdo vás dokázal rozesmát.Byl to on kdo dokázal odpustit i nejhorší.Byl to jeden skvělý kluk.Citlivý a něžný.Krásný a inteligentní.Má skvělého bratra.Jazejka.Od něho samotného vím že jazejkovi pete vždy rád pomohl a dostal ho z nejhoršího.Jenže ted když pete odešel kdo mu pomůže?...Kdo pomůže petemu kámošům když né on?Když umřel pete jakoby umřela část mě.Jako by zmizelo kus mé duši i kus mého srdce.On byl výjmečný..Jenže se to stalo.Zabil se.Zmizel z našich životů ale né tak docela.Kdykoliv je mi nejhůř...zavřu oči a vidím jeho.Peteho.Slyším jak říká že všechno bude dobré,že se všechno napraví.I po své tragické smrti je tu s námi a pomáhá nám.Jeho jméno je pro nás jako svaté.Jeho rady máme stále u srdce a řídíme se jimi.Vzpomínky na něho jsou stále v našich srdcích a myšlenkách.I přesto že už je mrtvý nikdy nezmizí úplně dokud budeme my...Jazejku...Vím že pete byl tvůj bratr.že ti pomohl dostat se z nejhoršího.že tě tady držel...A vím že ted když umřel ... že je to smutné i ted a to že to pár měsíců už bude.Ono to nikdy nepřestane bolet.Ale...nesmíš za ním odejít. Možná ti to ted nepříjde ale ... nahradil si nám peteho at už si ted jakýkoliv . Byl jsi jeho bráška a navždy budeš. Nežije ale myslím že za něho můžu říct že i přes všechno co se stalo tě měl rád a určitě by si přál aby jsi tady s námi zůstal. Když jsi tenkrát v nemocnici ležel ty. Tenkrát jak sjem ti neztihla říct "miluji tě" ... byl to on.Pete kdo mě tu držel.Kdo mi řekl že se z toho dostaneš a všechno bude dobrý.Měl pravdu.Ale vy...mý přátelé se mílite když říkáte že po jeho smrti už není smysl života.Je ... a já na něho dnes v noci přišla. Ta vzpomínka...vzpomínka na společné chvíli s ním at už je to jen psaní. Víra. Víra že svět bude lepší,že se vše zpraví. Myslím že tohle by řekl Pete kdyby tu s námi dnes byl. Já se rozhodla. Zčnu zase žít. nebudu se tolik připoutávat k minulosti a začnu zase odzačátku s jen pár štastnými vzpomínkami.Pete.Já vím že to nic nenapraví a že to pro mnoho lidí asi nic neznamená ale pro mě jo.Musím to říct. Chybíš nám.Nám všem.Hodně moc si nás toho naučil. Naučil jsi nás žít. Musím se přiznat. Chvíli jsem tě nenáviděla. Nenáviděla protože jsi odešel bez jediného slova. Ale ted už chápu proč ... za všechny a hlavně za mě ti děkuji. Dokázal si to co pro mě tenrát bylo nemožné. Dokázal si mě změnit i když jsem tě prosila aby jsi to nedělal. Neposlechl jsi a pokračoval jsi . Změnil jsi mě a za to ti děkuji. Stále nám pomáháš. Pomáháš nám vzpomínkami na tebe ... protože tyhle vzpomíny jen tak ze srdcích nevymažeme.Ty tam zůstanou už navždy...Přátelé...ted vám poradím.Kdykoliv vám bude do breku,kdykoliv vám bude mizerně neo budete myslet na to že to skončíte.Zavřete oči.Zapátrejte v srdci a vzpomente si na něho.Na toho nejbáječnějšího človíčka co kdy byl a pořád JE..Na PETEHO...protože on v našich srdcích pořád žije.A vždycky bude.Pete chybíš nám...DĚKUJI TI ZA VŠE--- napsal/a: Emo.girl.kacka1 00:59 Link komentáře (2)



Upír-MOJE! xD

19.Prosinec 2009

Jedna duše ze dvou těl,
jen ve tmě by žíti chtěl,
za světla má velký strach,
volí život v temnotách.

Dnes půjdu spát,
ve snu mám strach,
procházet se v noci v tmách,
když každý stín, když každý strom,
vypadá skoro jak ON.

Dnes na cestu mu hvězdy svítí,
pro mě to nebude lehké bytí,
slzy po tváři mi kanou,
vše dobré co v něm bylo jde stranou.

Upírovi střepů ledu v žilách planou,
noční můry honí se mi hlavou,
kdyby dostihl mě můj zlý sen,
duše letěla by ven.

K ránu probouzím se ze spaní,
můj děsivý sen považuji za lhaní,
vodu nabírám z umyvadla,
kouknu se vzhůru - do zrcadla.

Výkřik z mích úst dere se ven,
měla jsem za to, že to byl sen,
můj zrak se na prázdno v zrcadle upírá,
noc byla ve znamení - proměny v upíra. napsal/a: Emo.girl.kacka1 15:52 Link komentáře (0)



Achjo...vlstně pochybuji že tento velmi zdlouhavý článek nikdo přečte jelikož lidi si dnes všechno zlehčují a tak čtou jen věci které ho zajímají

09.Říjen 2009

Achjo...
Sedím tu v pokoji.Okna zavřená,ale přesto slyším ten každodenní noční hluk ulic, jak projíždějí auta kolem mého domu kde bydlím,jak nějací opilí týpci venku sedí a řvou a pod...Stále myslím na dnešek a včerejšek n minulé dny mého již tak podělaného života.Pořád myslím na jednu osobu. A ona (nebo spíš on) ta osoba ví kdo to je vid TOME?...Jo už nebudu dále předstírat že o něhonemám zájem když je zjevné že ho mám ráda a snad ho i muluji.Je mi smutno,je mi do breku když vidím svět kolem mě jak se pomalu ale jistě blíží ke svému naprostému sociálnímu,finančímu a pod. úpadu.Je mi do breku když myslím na sebe.Jakožto nového namyšleného a děvkařského člověka.Ani nevím proč jsem taková začala být,jen to tuším ale nevím to jistě.Tuším že jsem se jím stala již proto jak moc mi lidé (zvláště v posledním roce) ubližovaly a tak jsem se rozhodla být zlá a ubližovat všem ve snaze že už mě nikdo a nic nerozhodí a tak budu konečně štastná.Ale přišla jsem již na to, že dokud (což se nikdy nestane) nebudu s tím člověkem kterého tolik nejspíše miluji tak nikdy nedokážu bejt štastná.Ale už proto že ten člověkem miluje někoho jinného se snažím mu pomoci aby byl s tím koho miluje a né se mnou.Jakožto děvkou by nikdy nebyl štastnej, a bůh ví co by se zase stalo kdybych se vypadala s mou přítelkyní Bajdou na petřín zakalit.A jak se znám asi bych to s tím pitím přehnala a podvedla bych ho jako jsem to již několikrát udělala.Ale kdo ví už jen proto jak moc ho mám ráda bych ho nejspíše nepodvedla, již proto abych mu neublížila.
Když tak jedu sama z petřína z kaleb často si sednu do tramvaju k oknu a koukám jak čas kolem mě plyne.Jak jsou lidé veknu i v tramvaji vystresovaní a zahlcení všedními,občaa i dosti malichernými pohnutky ve světe.No neříkejte skoro celý svět se málem postavil na hlavu jen proto že černý občan se stal prezidentem nebo jaktomu u nich říkají.(mám na mysli Obamu).Je mi až líto tich lidí v tramvaji co si ani při tak dlouhé cestě neodpočinou a stále jsou jen přerušování zvoněním telefonů z práce a od manželek či manželů.Ale jen málo kdy zaslechnu vyzvánení mobilu,poněvadž skoro vždy si pustím hudbu do sluchátek a snažím se alespon si na chvíli odpočinout,když jsem totiž doma tak si moc neodpočinu už kvůli nátlaku a buzerování rodičů.
Kdybych měla zhrnout jaký byl minulý rok tak ani slova mi nestačí na to vyjádřit tu hrůzu v minulém a kouskem i tohoto roku.Během minulého roku již bylo mnoho deprimujících úmrtí které mě vzaly, a kvyůli kterým sjem byla dosti vynervovaná a nadně.(mám na mysli :Pete,BubáQ,v jednu chvíli to byl i jazejk) nebo věčné obavy že se zabijí i další přátelé což bych vážně nechtěla.Také přátelstvý bylo velmi ošimidné.Jako například že nesnáším falešné přátelé jako pro mne byla Sui, o které se zde raději nebudu rozepisovat nebo jak sama řekla mne udá za urážku svobodného občana(Ps.: ty si si asi nečetla občanská práva že?).No ale dejme tomu neznalost dnešních práv občana Českého je rozšířená, takže ji to taky svým způsobem docela omlouvá.
V posledních dnech jsem začala býti jaksi dosti necitelná a nepřátelská, řekla bych až skoro dosti egoistická.A hlavně mě provází hrozná nuda. Kdyby to alespon byla normální nuda ale tohle? To jest taká nuda že mě v tu chvíli nic nebaví, tudíž se ničím nezabavím a té nudy se nezbavým což mě ještě více deprimuje.Tak celkově je můj život a hlavně v poslední době celkem deprimující a tak jsem celkem často na lidi i zlá a hnusná. ALe tak co já mám proto své důvody...
Ale alespon jsem nemusela celý týden dokonce ani zítra(no tedy už dnes) do školy.Kdybych měla popsat svou třídu tak bych jej popsla nějak takto: nadprůměrně Tupá, deprivovaná, nekonvenční hovada.moji spolužáci, jejiž absolutní většina mi připadá jako tupé státo ignorantů pozbívající schopnosti žít bez společnosti a s jediným životním cílem - za každou cenu prosadit svůj názor, ať je jak chce tupý.
Takže jak je vidno nejspíše své spolužáky očividně nemám ráda a nikdy míti ráda nebudu.Tedy alespon do té doby než vyspějí a snesou se zpět do reality,což mě znovu přivádí k tématu mé bývalé přítelkyně Zuzce.Mám takový dojem,až tušení že žije ve snech a jejích představách o světě a tak nějak ani nevnímá opravdovou realitu.Jak dětinské.Ale nebdu jí přeci urážet nebo mne zažaluje :-D.Což mne tedy znovu přivádí k smíchu. Ale nechme toto téma již stranou, nerada se totiž bavím o tom že jsem s níkým jest jako ona vůbec mluvila a cítím se za to velmi trapně. ALe je to minulsot což mi připomíná že se stále nejspíše hodně poutám ke své minulosti , což mne opět velmi deprimuje.
Bože zabijte mě nikdo!! xD.Dnes byla ael deprimující den :-D.Celej den se místo učení nudit u compu a poslouchat jakousi popovou či metalvou moderní hudbu, která se mi ale vůbec nelíbila.No nic už mě nenapadá co sem psát tak radši dopíšu tuhle větu a jdu si psát s lidmi na icq kteří ještě nespí.Vůbec se divým že ještě v 0:48 i já nespím , ale tak nějak jsem hiperaktivním (ps.: za to ti děkuju zuzko za to můžeš ty že sem tak vysmátá to mám z tebe) že se mi prostě a jednoduše nechce spát.ALe tak čau zas někdy jindy... napsal/a: Emo.girl.kacka1 00:49 Link komentáře (3)



Láska x'(

08.Říjen 2009

Takže,
Všechno to začalo přibližně tak před rokem či půl rokem.Začalo to když mi má sestrička Sui řekl že má kluka peteho ale že je na tom blbě a že se chce zabít.Tak jsem si od ní zjistila jeho líbimseti a napsala m at to nedělá.n mi nejdříve napsat at se do toho nesere že je jeho věc jestli chcípne nebo ne.Ale později mi napsal že se omlouvá že na tom byl blbě tak at se na něho nezlobím.Já se nai nezlobila a tak jsme si spolu začaly psát dokád z nás nebyli dobří přátelé a já ho brala jako mého brášku kterého jsem měla hrozně ráda.Jednoho dne se přihlásil na icq a já mu napsala.Jenomže tam nebyl on ale jeho bráška jazejk.Netuším proč ani jak ale asi po třech dnech psaní si s jazejkem jsem se do Jzejka hrozně zamilovala.Ale tké po tich třech dnech, kdy jsem mu to hctěla říct že ho miluju mi napsal Pete že je Jazejk mrtvý.COž pro mne tenkrát byl takový šok.Nenáviděla jsem se už protože jsem mu neztihla říct že ho miluju...x'(.Po takovém půl měsíci mi opět napsal pete že jazejk žije že je na tom špatně ale že žije.A já byla nejštastnější v životě.Jenomže i stále jsem věděla že Jazejk miluje tu druhou -lenku tuším že se tak jmenovala- .Potom přišel jazejk na icq a my sme začaly povídat.Nakonec mi řekl že jo že ji miloval ale že mu hrozně ublížila a že neviděl toho báječného človíčka a tak ... nakonec že mě miluje ... x'( .Byli jsme spolu tuším tak měsíc ale protože nebyl skoro nikdy na libku ani icq...udělala jsem hroznou chybu.Napsala jsem mu že to nemá cenu ... x'( .Hrozně dlouho jsem o něm neslyšela a trápila jsem se že jsem debil že ho miluju a napsala jsem mu že se s ním rozcházím.Nedávn se mi ozval.Zjistila jsem že pořád miluje Lenku ... A ted ze všeho nejvíc lituji že jsem se s ním tenkrát rozešla i přesto že ho miluju x'(( napsal/a: Emo.girl.kacka1 10:59 Link komentáře (0)



první i poslední..navždy

01.Srpen 2009

Jako každé ráno jsem i dnes vztala ve 3 ráno po probdilé noci plné pláče.
Jako bych tušila že dnes..se všechno změní a že už nebudu déle žít..
šla jsem n net.na libko..a tam mi on...tomášeQ napsal že mě miluje..
Bylo to pro mě to nejnádhernější..
cítila jsem se tak krásně...začla jsem brečet ,ale né smutkem štěstím..
protože od chvíle kdy jsem ho znala jsem se do něho zamilovala...___
Byla sjem ale zrovna s jiným klukem a nemohla jsem být s ním dožíralo mě to kdybych se s tamtím klukem rozešla ublížila bych tak hodně lidem..
hodně moc důležitým a to jsem si nemohla dovolit.
Tou láskou k tomovi jsem se užírala tak moc..tak moc..
Už sem neměla sil nazbyt..tolik mi to vadilo že s ním nemohu být ..tolik..
rozhodla jsem se jendou provždy...
n sebe jsem si vzala bílé šaty dluhé bílé lehké...napsala dopis ve kterém stálo že miluji jen toma...
šla jsem do pokoje stoupla k oknu a žiletou jsem zaryla tak hluboko do kůže že začela stříkat krev..
SLabostí jsem upadla na zem a steží jsem se snžila dýchat...
s posledním nádechem jsem zakřičela "miluji tě tome!" a zemřela..
Ted tu v bílích šatech celých od krve leží na zemi v kluži své krve..ležím tu...slabá..osamělá...kůže ledová jako led...a i v mých očích je vidět ta nejsitota a i kdyyž jsem mrtvá..mé srdce pořád bije..bum bum bum bije pro toma..ale je mrtvé to jen ta láska v něm..dělá bum bum bum...x'( napsal/a: Emo.girl.kacka1 19:13 Link komentáře (2)



Sen


Sen.
Ráno jsem se vzbudila a běžela jsem co nejrychleji jsem mohla na počítač,
abych se přihlásila na líbko a icq v domění že tam david a zuzka už budou čekat.
A ano.opravdu tam byli.Už sem jim chtěla napsat když tu na mě zařvala matka.
Já" co je ježiši zase?!"
matka" zvoní ti mobil!"
J" jžš nojo .. aby se tu nikdo nezbláznil!"
M" bud ticho nebo dnes nepůjdeš ven!"
...Zvedla jsem se od počítače a šla jsem do pokoje kde mi zvonil telefon.
...Volalo mi nějaké neznámé číslo a tak jsem mobil vzala a řekla
Já" ano..?"
neznámý- nějaký ženský hls mi řekl "miluješ ho že by jsi pro něho zemřela?"
Já" co prosím? kdo jste a koho miluju?"
žena "myslím davida..miluješ ho tolik že by jsi pro něho zemřela?"
já " ano..miluji ho tolik že bych pro něho zemřela,ale kdo jste vy.."
"tůůůt tůůůt tůůůt
Zavěsila..říkala jsem si že size mě nikdo asi dělal srandu..ale po asi hodině mi
přišla z toho čísla sms : jestli je pravda co jsi říkala a zemřela by jsi kvůli němu
..dokaž to..zavolej na číslo 666565773 a řekni že už jsi našla dárce pro davida z pokoje
číslo 23.____
Jen co jsem to dočetla zazvonilnikdo u dveří
já" A..A..ano?"
Tereza "Ahoj kačko nešla by jsi ven?"
Já" uff to jsi ty jo počkej dole hned jsem tam..._____
šla jsem ven a večer když jsem přišla přišla my další sms :takže ty jsi tam ještě nevolala?
blázne..čas se krátí..zbývá ti hodina..zavolje tam hned..
"Co mám ted dělat..co mám dělat do prdele! .. a kdo to byl kdo mi volal a kdo mi to píše
ty sms...no nic zavolám tam.." řekla jsem si zvedla jsem telefon a vytočila jsem to číslo.
žena" dobrý den. Zde sestra Rohlinová z nemocnice na barrandově , jak vám mohu pomoci?"
Já" a asi se msi spletla číslo hledám jen jednoho...kámoše.."
žena" jak se jmenuje?"
Já" david..měl by být na pokoji 23 nebo co.."
žena" á ano pacient...tu...je...měla by jste přiejct.."
Já"co se stalo?! jak mu je?!"
žen" přijedte.. tůůůůůů
Nasedla jsem na autobud a jela...cestou jsem se dívala na čs..říkala že mám hodinu...cesta
trvala půl hodiny a prakticky my nějaká ta minuta zbývala..
Konečně jsem dorazila do nemocnice sestra mě poslala dlouhou chodbou do pokoje 23.
Běžela jsem dlouhou chodbou až k pokoji 23..otevřela jsem dvěřela..a uviděla
davida...ležel tam měl zavřené oči..kolem něho bylo snad milion přístrojů..
Upadla jsem..na kolena a začal brečet...ptala jsem se proč proč?! a najednou přišla sestra
sestra" návštěvní hodiny skončily musíte jít.."
já" ne ne prosím co mu je?"
sestra" pokus o vrždu..vlastně..vražda musíme ho odpojit"
já" ne...našla jsem nikoho na transplantaci"
sestra" trnsplntaci srdce?"
já "ano..mě zemřel bych pro něho x'("
sestra" už je pozdě...nepřežil by transplantci"
já" néééé!!!!!!!! x'("
potom mě sestry odvedli prič..jen pootevřenými dvěřmi jsem viděla..jak přístroje odpojují.
Běžela jsem ven z nemocnice do takového malého lesíka..už byl večer a tma...
Zkřičela jsem "UMŘEL BYCH PRO TEBE..SLÍBILA JSEM TO! X'(" a jen co jsem to dořekla..
krajem žiletky jsemzaryla co nejhloubějí do kůže..až tam moc že ze mě krev netekla,ale
stříkala proudem.upadla jsem na zem a byla slabá..z posledních sil a s posledním nádechem
jsem řekla.."miluji tě" a zemřela.
"vztávej" jko bych slyšel.."vztávej!!!"
Otevřela jsem oči..
Matka" no konečně nikdo zovní to chceš spát celý den?"
"já spala?nejsem mrtvá?"
"ne..o čme to mlvuíš? nejsi mrtvá"
"ano!"
"??"
"to nic"
Zjistila jsem žeto byl jen sen..
byla jsem tak štastná že david není mrtvý... napsal/a: Emo.girl.kacka1 14:14 Link komentáře (1)