Sen

01.Srpen 2009

Sen.
Ráno jsem se vzbudila a běžela jsem co nejrychleji jsem mohla na počítač,
abych se přihlásila na líbko a icq v domění že tam david a zuzka už budou čekat.
A ano.opravdu tam byli.Už sem jim chtěla napsat když tu na mě zařvala matka.
Já" co je ježiši zase?!"
matka" zvoní ti mobil!"
J" jžš nojo .. aby se tu nikdo nezbláznil!"
M" bud ticho nebo dnes nepůjdeš ven!"
...Zvedla jsem se od počítače a šla jsem do pokoje kde mi zvonil telefon.
...Volalo mi nějaké neznámé číslo a tak jsem mobil vzala a řekla
Já" ano..?"
neznámý- nějaký ženský hls mi řekl "miluješ ho že by jsi pro něho zemřela?"
Já" co prosím? kdo jste a koho miluju?"
žena "myslím davida..miluješ ho tolik že by jsi pro něho zemřela?"
já " ano..miluji ho tolik že bych pro něho zemřela,ale kdo jste vy.."
"tůůůt tůůůt tůůůt
Zavěsila..říkala jsem si že size mě nikdo asi dělal srandu..ale po asi hodině mi
přišla z toho čísla sms : jestli je pravda co jsi říkala a zemřela by jsi kvůli němu
..dokaž to..zavolej na číslo 666565773 a řekni že už jsi našla dárce pro davida z pokoje
číslo 23.____
Jen co jsem to dočetla zazvonilnikdo u dveří
já" A..A..ano?"
Tereza "Ahoj kačko nešla by jsi ven?"
Já" uff to jsi ty jo počkej dole hned jsem tam..._____
šla jsem ven a večer když jsem přišla přišla my další sms :takže ty jsi tam ještě nevolala?
blázne..čas se krátí..zbývá ti hodina..zavolje tam hned..
"Co mám ted dělat..co mám dělat do prdele! .. a kdo to byl kdo mi volal a kdo mi to píše
ty sms...no nic zavolám tam.." řekla jsem si zvedla jsem telefon a vytočila jsem to číslo.
žena" dobrý den. Zde sestra Rohlinová z nemocnice na barrandově , jak vám mohu pomoci?"
Já" a asi se msi spletla číslo hledám jen jednoho...kámoše.."
žena" jak se jmenuje?"
Já" david..měl by být na pokoji 23 nebo co.."
žena" á ano pacient...tu...je...měla by jste přiejct.."
Já"co se stalo?! jak mu je?!"
žen" přijedte.. tůůůůůů
Nasedla jsem na autobud a jela...cestou jsem se dívala na čs..říkala že mám hodinu...cesta
trvala půl hodiny a prakticky my nějaká ta minuta zbývala..
Konečně jsem dorazila do nemocnice sestra mě poslala dlouhou chodbou do pokoje 23.
Běžela jsem dlouhou chodbou až k pokoji 23..otevřela jsem dvěřela..a uviděla
davida...ležel tam měl zavřené oči..kolem něho bylo snad milion přístrojů..
Upadla jsem..na kolena a začal brečet...ptala jsem se proč proč?! a najednou přišla sestra
sestra" návštěvní hodiny skončily musíte jít.."
já" ne ne prosím co mu je?"
sestra" pokus o vrždu..vlastně..vražda musíme ho odpojit"
já" ne...našla jsem nikoho na transplantaci"
sestra" trnsplntaci srdce?"
já "ano..mě zemřel bych pro něho x'("
sestra" už je pozdě...nepřežil by transplantci"
já" néééé!!!!!!!! x'("
potom mě sestry odvedli prič..jen pootevřenými dvěřmi jsem viděla..jak přístroje odpojují.
Běžela jsem ven z nemocnice do takového malého lesíka..už byl večer a tma...
Zkřičela jsem "UMŘEL BYCH PRO TEBE..SLÍBILA JSEM TO! X'(" a jen co jsem to dořekla..
krajem žiletky jsemzaryla co nejhloubějí do kůže..až tam moc že ze mě krev netekla,ale
stříkala proudem.upadla jsem na zem a byla slabá..z posledních sil a s posledním nádechem
jsem řekla.."miluji tě" a zemřela.
"vztávej" jko bych slyšel.."vztávej!!!"
Otevřela jsem oči..
Matka" no konečně nikdo zovní to chceš spát celý den?"
"já spala?nejsem mrtvá?"
"ne..o čme to mlvuíš? nejsi mrtvá"
"ano!"
"??"
"to nic"
Zjistila jsem žeto byl jen sen..
byla jsem tak štastná že david není mrtvý... napsal/a: Emo.girl.kacka1 14:14 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

ales moravec 19.12.2009 19:17:06

cau stepo tadi alesek moravec videli jse te s mamou jak libas sviho kluka musim rict ze sme se z mamou valeli smichi po podlaze ha,ha,ha,cho,cho,cha