Jenda z mála pozitivních věci v práci, krom peněz samo sebou, je, že mě konečně nějaká situace donutí číst knížky. Chvilkami se nudím tak, že sáhnu i po dílech, které bych za jiných okolností nikdy do svých vybíravých pacinek nevzal. Teď se tato pocta dostala Frantičkovi Ringo Čechovi. Půjčil mi ji jeden ze spolupracovníků se slovy: "Je divná, nevím jestli tě bude bavit." Vzal jsem ji tedy, podíval se na zajímavý nadpis ("Češi a jejich samičky") a dal se do čtení.
Jako první mě překvapil neuvěřitelně dlouhý úvod, ve kterém se kecá a kecá o ničem a o všem. V jedné části si například velmi stěžuje, že právě oslavil 50 let. Když jsem se podíval na datum, kdy kníha vyšla, zarazil jsem se. Byla stará již 14 let. Když si Ringo stěžoval už v 50, co musí dělat teď, v téměř 65?.
Když konečně mistr Ringo (jak se sám zcela skromně v knížce nazývá) skončil úvod a započal další kapitolu. K mému údivu se od úvodu nic nezměnilo, Ringo kecal o ničem. Skoro se zdálo, že píše jen z holé povinnosti zaplácat stránky. Již jsem nad chlapcem téměř zlomil hůl, když se konečně začal dostávat k oněm slibovaným samičkám. Je zajímavé číst zkušenosti muže, který toho již tolik zažil. Možná je to mou mladistvou naivitou, ale nemůžu se vším souhlasit.
A teď se dostáváme k tomu, proč tady vlastně píši o téhle knížce. Ringo se v jedné kapitole začíná zaobírat přátelstvím mezi ženou a mužem a dochází k názoru, že v čisté formě nemůže existovat. Vždy je tam něco více, minimálně z jedné ze stran. Jeden ze zakřiklých, ať už muž či žena, v sobě dusí minimálně chtíč, v horším případě lásku k tomu druhému.
Když jsem se zamyslel, jak jsem na tom já, tak jsem přišel s nepěkným zjištěním. Ringo sice nemá úplnou pravdu, avšak něco na tom přeci jenom bude. Pokuď mám nějakou kamarádku a myslím, že se jedná opravdu jen o čisté přátelství, bývají povětšinou...jak to jenom říct, nelíbí se mi (rozuměj, jsou škaredé). Avšak ve chvíli, kdy se na scéně vyskytne nějaké hezká dívka, už to nikdy nemůže být čisté přátelství. Ano, i já mám hezké kamarádky, avšak mám někdy nepříjemný problém, že se mi ta kamarádka líbí. Otázka je, do jaké míry ovlivňuje to, že je slečna hezká mé chování k ní. Bavil bych se s ní i kdyby byla škaredá? Věnoval bych ji pozornost? Měl bych dostatek trpělivost na to, abych poslouchal její problémy?
Ringo, Ringo...nasadil jsi mi brouka do hlavy. Co mám s vámi mé krásné kamarádky dělat? napsal/a: Eristt 23:34 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář