Vždyť jsem ještě dítě!

05.Prosinec 2006

Můj milovaný otčin pracuje v jednom velkém supermarketu jako nevím přesně co. Včera když se vrátil domů, jeho ruce byly obtěžkány hned dvěma velkýma taškama. Jedna taška byla obyčejný nákup, tedy jsem mu nevěnoval žádnou pozornost, avšak druhou tašku z ničeho nic podal mému bratříčkovi, ten nahlédl a zákeřně se na mě usmál, přičemž s tou taškou odklusal do svého pokojíku. Tázavě jsem se podíval na mého živitele a ten vysvětlil: „Dneska nám v práci dávali pro děti zaměstnanců nějaké dárkové tašky s čokoládama a s těma dalšíma mikulášskýma hovadinama.“
„Super, a kde je moje?“
„Říkám pro děti.“
„A já jako nejsem dítě?“
„Ne.“
Zatvářil jsem se nanejvýš uraženě a odešel jsem, během cesty do pokojíku jsem potkal bratra, jak má hlavu zabořenou v tašce a cosi v ní šustí. Život ne nespravedlivý. napsal/a: Eristt 17:07 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář