Obojživelníci - ve vodě i na souši | Obojživelníci
Obojživelníci jsou skupinou živočichů, která předctavuje přechodnou formu mezi vodními a suchozemskými obratlovci. Proto mají s rybami některé společné znaky.
Vyvíjejí se ve vodě. Jejich larvy, pulci, dýchají žábrami a připomínají tvarem těla malé ryby. Mají stejně jako ryby ocas a proudový orgán.S rybami je také pojí proměnlivá tělesná teplota.
Obojživelníci se od ryb liší tím, že mají vyvinuty dva páry kráčivých končetin - nohou. Kůži mají holou, většinou hladkou, s četnými slizovými žlázami. U některých žab se slizové žlázy přeměnily ve žlázy jedové.Pokožku občas svlékají ( mloci a čolci najednou, žáby po kusech ). V dutině ústní mají jazyk.
Společným vývodem soustavy trávicí, vylučovací a pohlavní je kloaka, rozšířená část konečníku.
Kostra obojživelníků má již všechny znaky kostry suchozemských obratlovců. Její osou je páteř složená z obratlů. Na ni se připojuje kostra končetin a lebka. Lebka a končetiny jsou s páteří spojeny pohyblivě.
Cévní soustava je složitější než u ryb. Srdce žab tvoří jedna komora a dvě síně. Do pravé síně přitéká odkysličená krev z těla a odtud přechází do komory. Současně je do komory vháněná z levé síně okysličená krev z plic. V komoře se krev mísí, takže do těla se dostává krev smíšená, chudá na kyslík. Proto dýchají obojživelníci nejen plícemi, ale i kůží.
Krev proudí těle v oběhu velkém ( tělním ) a malém ( plicmi )