S pohledem upřeným do dáli, pěstmi drtím sny marnivého pavouka...

Ruka namířená k obzoru plnému hvězd mu pomalu klesala. Nezmohl se na jediné slovo. Jen tak tam stál a vítr ho hladil po tváři. Kdyby věděl. Kdyby jen pomyslel. Z oka se mu zkutálela jediná slza. 

A hvězdy zářily dál...