Třetí den
19.Září 2007Třetí a konečný den mého psaníčka o mém trápení, jak se říká třikrát a dost, tak dnešek beru tím třetím dnem...dopoledne jsem tady měl napsáno něco jiného, teď to jen zkrátím, člověk někoho opustí, hrozným způsobem, ztratí naprostou důvěru, poníží toho druhého, působí mu bolest a vysmívá se, ale přitom jednoho dne v jeden okamžik dokáže říci, jak jej miluje, jak toho lituje, jak by to vzal zpátky, že vlastně vy jste to nejcennější co kdy dotyčný měl, ale nejde to, protože vám už ublížil moc. Jestli si to přečteš - je to pouze jedna osoba - tak ses určitě poznala. A pro vás ostatní mám jen otázku: Má smysl v tom pokračovat? Brát těch pár dnů v porovnání s dalšími 425 dny jako něco, co snad i mělo přijít, zkrátka krize? Říká se, že právě díky krizím je vztah pevnější a pevnější, dokáži-li oba tou krizí projít a společně. A kdybych já měl na mou otázku odpovědět? Smysl....má to smysl, a víte proč? Protože jen ten zlomený člověk dokáže odpustit, a proč? Protože ten druhý pro něj znamenal a stále znamená jeho život. napsal/a: HonzikLST 07:35 Link
