Tak si to, lidičky představte. Zavítal jsem na zámek Lysice, abych se zhlédl v zrcadle, které dělá lidi krásnými a zrušil tak pernštejnskou kletbu zrcadla prokleté komorné... ale ouha. Naše skupina byla malá a plná samých znalců historie a intelektuálů... a tak se nám průvodkyně rozhodla nevyprávět pohádky... a jak já chudák jsem měl vědět, které že zrcadlo je to jediné správné kouzelné? :o(
Sice jsem se zhlédl v každém, kolem kterého jsem zrovna šel, ale některá byla i tak natočená, že se to nedalo. Rozhodl jsem se tedy nechat to na Líbímseti a lidech, co tu hodnotí mé obrázky, aby oni určili svým hodnocením, jestli to pomohlo. Ale tři roky se překulily a skóre se o moc nezměnilo.
Že tam pojedu znova!
... Človíčku, Ty sám jsi přeci, tak kouzelný*