Člověk si myslí že to nejhorší už má za sebou a že už nemusí mít strach a najednou je to tu zase...Najednou potká nádhernou dokonalou osobu s kterou je šíleně šťastnej a cejtí se jako v ráji...Ale má to jednu velkou chybu...S tímhle vším přijde i strach strach o to všechno...Že to jednouho dne zase uvadne a stratí tím vše jako předtim...Najednou myslí jen na to že nechce zažít zase tu bolest jako předti...Bojí se toho...Najednou strácí elán a sílu...Je plný smutku a strachu...Nejde myslet na něco jinýho...Prostě se šíleně bojí...A dělá chyby...Připadám si jako z ledu...Nedokážu se svýho strachu zbavit a místo toho abych byla v jeho obětí šťastná tak sem smutná...Protože kdykoli mě pohladí,obejme,políbí nebo se jen usměje tak mě zasáhne strach ze dne kdy to skončí a kdy budu se slzamy v očích jen vzpomínat na ty společné chvíle...Pak se mu podívám do očí a vidím smutek co v nich má z mího ustrašenýho chování...Prostě to nějak nedokážu ovládat...Podívá je mi do očí,pohladí mě po vlasech a řekne:,,LÁSKO SI TO JEDINÝ CO TADY MÁM A NA ČEM MI ZÁLEŽÍ.NEMÁŠ SE ČEHO BÁT PROTOŽE TY SI TA O MI DÁVÁ SÍLU JÍT DÁL A USMÍVAT SE I KDYŽ SEM NEMĚL NEJLEPŠÍ DEN.A TO JEN PROTOŽE VÍM ŽE PAK TĚ ZASE UVIDÍM A POLÍBÍM TĚ.V TU CHVÍLI ZAPOMENU NA VŠECHNY VŠEDNÍ STAROSTI CELÝHO SVĚTA.A TO JEN PROTOŽE TY JSI TAK NEVŠECHNÍ.MILUJU TĚ CELÝM SVÝM SRDCEM A NIKDY NEPŘESTANU.

A já najednou tomu všemu začnu věřit...Protože ty neumíš lhát nedokážeš se při tom koukat nikdy do očí...Pamatuju si každou větu,slovo a dokone i písmeno z toho co jsi tenkrát řek...Plakala sem štěstím...Srdce mi bušilo nekonečnou radostí...A já teď vím že spolu všechno zvládnem dokud budem jako jedno tělo a duše...Všechno co sem mohla sem ti dala i to nejcenější co sem měla a co mi zbylo MOJE SRDCE!!!Miluju Tě šíleně moc a nikdy nepřestanu lásko!!!