J.a.r.u.s.k.a

06.Prosinec 2007

Je pozdě na omlouvání...

Držím se na tvém laně
Drží mě deset stop nad zemí
Poslouchám, co říkáš, ale nejsem schopný vydat ani zvuk
Říkáš, že mě potřebuješ
Potom příjdeš a odřízneš (z lana), ale počkej
Říkáš, že ti je líto
Nemyslela si, že se otočím a řeknu ...


Je pozdě na omlouvání, příliš pozdě
Řekl sem, je pozdě na omlouvání, příliš pozdě

Vezmu další šanci, vezmu vinu na sebe
Pokusím se kvůli tobě
A potřebuju tě tak, jako srdce potřebuje tlouct
Ale to není nic nové
Miloval jsem tě s červeným ohněm
Teď se mění do modra a ty říkáš
"Promiň" jako nějaký nebeský anděl, nech mě myslet, že si to ty
Ale obávám se, že ...

Je pozdě na omlouvání, příliš pozdě
Řekl sem, je pozdě na omlouvání, příliš pozdě

Je pozdě na omlouvání, příliš pozdě
Řekl sem, je pozdě na omlouvání, příliš pozdě
Je pozdě na omlouvání
Řekl jsem, že je příliš pozdě na omlouvání ...
Držím se na tvojem laně, drží mě deset stop nad zemí ...

Autor: J.a.r.u.s.k.a v 19:56 |



Komentáře (0):

« Domů | Přidej komentář