Jazzus

byla americká rocková skupina založená v roce 1987 v Aberdeenu v americkém státě Washington. Zakládajícími členy byli Kurt Cobain (kytara, zpěv) a Krist Novoselic (baskytara). Na místě bubeníka nakonec zakotvil Dave Grohl, který byl poslední v řadě několika bubeníků, kteří se v kapele vystřídali.

Kapela patřila k undergroundu, dokud nevyšel její singl „Smells Like Teen Spirit“ k albu Nevermind. Tato píseň se dostala na první příčky v hitparádách a otevřela Nirvaně cestu ke slávě. Nirvana se rozpadla po sebevraždě frontmana skupiny Kurta Cobaina v roce 1994. Od svého vzniku prodala prodala po celém světě více než 50 milionů alb.

Hudebnímu stylu, jaký Nirvana hrála, se začalo říkat grunge. Podobnou hudbu reprezentovali a reprezentují například kapely Alice in Chains, Pearl Jam a Soundgarden.

Nirvana
Kurt Cobain (v popředí) a Krist Novoselic při udílení cen MTV v roce 1992
Základní informace
Původ	Aberdeen, Washington, USA
Žánry	Alternativní rock Grunge
Aktivní roky	1987 — 1994
Vydavatel	Sub Pop DGC Records
Web	Universal: Nirvana
Členové
Kurt Cobain Krist Novoselic Dave Grohl

Počátky

Počátky kapely spadají do roku 1985, kdy se prostřednictvím Buzze Osborna poprvé setkali zakládající členové skupiny Kurt Cobain a Krist Novoselic. Kurt již hrál na kytaru a zpíval ve skupině Fecal Matter,kterou založil tentýž rok. Krist hrál na baskytaru. Po rozpadu FecalMatter Kurt s Kristem usilovali o založení nové kapely. Roku 1987 sejim podařilo najít bubeníka Aarona Burckharda, s nímž nacvičili některé ze skladeb Fecal Matter. Poté se však po vzoru Melvins pouští do pilného zkoušení nových skladeb; za tři měsíce jich měli asi tucet. Kapela v čele s Cobainem si přála vystupovat před publikem. První opravdové vystoupení absolvovali v Raymondu ve Washingtonu na jednom domácím večírku.

Následovalo několik dalších vystoupení, většinou v Aberdeenu a blízkém okolí. Po několika měsících byl Aaron z kapely vyhozen a dočasně jej nahradil Dale Crover, bubeník skupiny Melvins. V lednu roku 1988 nahrál s kapelou v seattleském studiu Recipropal Recording první demo nahrávky, z nichž se některé objevily na pozdějším albu Incesticide. Po nahrání dema se stal v pořadí třetím bubeníkem Dave Foster.

Během těchto měsíců kapela vystřídala množství jmen jako Skid Row,Pen Cap Chew a Ted Ed Fred. Název Nirvana tak vznikl až na přelomu let1987 a 1988. Nirvana (resp. nirvána)je pojem pocházející z východních náboženství (zejména buddhismu ahinduismu) a označuje „osvobození“ bytostí z hmotného světa.

První nahrávky

První singl kapely se nazýval Love Buzz (původně skladba holandské kapely Shocking Blue) a byl nahrán roku 1988 u nezávislého hudebního vydavatelství Sub Pop v Seattlu. B-stranu singlu tvořila píseň „Big Cheese“. Bylo vylisováno pouhých tisíc kusů, což z něj dnes činí dnes vzácný kus pro sběratele.Po vydání singlu se Cobain definitivně rozhodl, že Nirvana nebude jenjeho koníčkem, ale že se chce vydat na hudební dráhu a další, co sipřeje udělat, je vydat album.

V květnu roku 1988 kapela poprvé vystoupila s novým bubeníkem Chad Channingenem.Na nahrávání alba kapela potřebovala sehnat poplatek 606,17 dolarů.Nikdo z nich takovou částku neměl, proto požádalí společného přítele Jasona Evermana o zapůjčení obnosu. A jelikož Jason strávil poslední dobu rybařením na Aljašce, peníze měl a ochotně je kapele zapůjčil. Když následujícího roku nahrávali své první album Bleach, Everman na něm sice je uveden jako druhý kytarista, ve skutečnosti však na albu nehrál. Krist Nocoselic o tom později řekl: „Prostě jsme chtěli, aby se v kapele cítil víc doma.“ Bleach bylo oficiálně vydáno 15. června 1989.

Na turné v roce 1989, které následovalo k propagaci alba, Everman z kapely odešel (později hrál se Soundgarden). O svém působení v kapele později prohlásil:„Každá kapela funguje trochu jako rodina, já si tam připadal jakomentálně retardovaný, dvakrát odložený nevlastní syn.“ Alba Bleach sebrzy prodalo 35 000 kopiía jeho pozdější reedice z něj dělá jediné album, které přineslo nahrávací společnosti Sub Pop platinovou desku.

V létě roku 1989 Nirvana nahrála své první EP s názvem Blew, jehož producentem byl Steve Fisk. Poté se skupina společně s kapelou TADvydala na turné po Evropě. Nedlouho po návratu Nirvany do USA se kapelavydala na turné po západním pobřeží Spojených států. Kurt společně sKristem však začali být nespokojeni s bubeníkem Channinganem a začlihledat za něj náhradu. Chad naopak tvrdí, že to byl on, kdo z kapelyodešle.^[16] Na chvíli jej nahradil Dan Peters z Mudhoney, se kterým ještě stačili nahrát píseň „Sliver“, avšak trvalé místo si v kapele vydobyl až tehdejší bubeník kapely Scream Dave Grohl. „Sliver“ vyšel jako singl a jeho producentem byl Butch Vig.

Poslední skladbou, kterou Nirvana u Sub Popu nahrála, byl singl Molly's Lips, který vyšel na počátku roku 1991. Nirvana pak přestoupila k mnohem většímu labelu Geffen Records,který jim byl schopen zajistit větší distribuci alb a finanční podporu.Až do svého rozpadu Nirvana u Geffenu zůstala. Koncem roku 1990Novoselic s Grohlem poprvé zjistili, že Cobain bere heroin.

Vydání Nevermind (1991)

Díky finanční podpoře nahrávacího studia Geffenbylo Nirvaně umožněno upustit od smlouvy se Sub Popem. Sub Pop bylooproti Geffenu malým vydavatelstvím a pokud si Nirvana přála prorazit,Geffen se jevil jako vhodná příležitost. Oficiálně Nirvana podepsalasmlouvu s Geffenem 30. dubna 1991. Za producenta nového alba si kapela vybrala Butche Viga, bubeníka skupiny Garbage, který již měl producentské zkušenosti například se Smashing Pumpkins.

Nové album začali nahrávat v Los Angeles v květnu a červnu roku 1991 ve studii Sound City v Kalifornii.^[19] V této době se Cobain poprvé setkal se svou budoucí ženou Courtney Love.^[20] Album dostalo název Nevermind. Ještě koncem června Nirvana vyráží na menší turné po USA jako předkapela Dinosaurus Jr.

V létě roku 1991 Nirvana vyráží s kapelou Sonic Youth na turné po Evropě. 10. září vyšel nový singl kapely „Smells Like Teen Spirit“,který měl připravit půdu pro novou desku. Z počátku se neprodával mocdobře - zlom nastal v okamžiku, kdy klip k „Smells Like Teen Spirit“začala vysílat MTV.^[21]Singl se začal rychle prodávat a totéž platí o novém albu, kterénásledovalo 14 dní po něm. Lidé z Geffen Records doufali, že se alba Nevermind prodá alespoň 250 000 kusů, podobně jako to bylo u alba Goo od Sonic Youth. Nicméně kolem Vánoc se prodávalo takřka 400 000 kusů „Nevermind“ týdně.

Úspěch, jaký nové album zaznamenalo, mělo trvalý dopad na celoukapelu. Kurt si začal stěžovat na zhoršující se bolesti v žaludku aspolečně s Courtney nadále bral heroin, případně jiné drogy. Na přelomuroku 1991/1992 se Nirvana vydala na nedlouhé turné s Red Hot Chili Peppers a Pearl Jam. 11. ledna následujícího roku Nirvana vystoupila v lukrativním pořadu stanice MTV Saturday Night Live.V následujících měsících Nirvana podnikla turné, během něhož navštívilai státy jako Japonsko či Nový Zéland. V době turné vyšla jen v Japonskua Austrálii limitovaná série alba Hormoaning.

Když kapela přijela na Havai, kde měla vystupovat v rámci turné, Kurt se tam oženil s Coutney. 18. srpna roku 1992 se jim narodila dcera, která dostal jméno Frances.Hned následující den měla kapela vystoupení na Reading festivalu,jednomu z nejznámějších festivalů vůbec. V tomto období se šířilypověsti ohledně zdraví Kurta Cobaina a ten v reakci na to se nechal napódium přivézt na nemocničním vozíku a když Novoselic řekl obecenstvu,že Kurt jim přijel zahrát přímo z nemocnice, Cobain se zvedl z vozíku azačal hrát „Breed“.^[22]V roce 1992 Nirvana vystupovala na udílení cen MTV, kde byla nominovánana čtyři ocenění a odnesla si dvě, obě za „Smells Like Teen Spirit“.Koncem roku vyšlo další album kapely Incesticide, které bylo sbírkou B-stran singlů a dosud nevydaných skladeb.

[editovat] In Utero (1993)

Za producenta nového alba si kapela vybrala Steva Albiniho, který byl známý díky své práci na albu Surfer Rosa od Pixies. Cobain si přál, aby jejich nové album mělo podobný zvuk právě jako Sufer Rosa. Kurt měl základní představu o tom, jaké písničky se na albu objeví a jak budou vypadat, už v polovině roku 1992.^[24] Společně s Albinim se tak kapela vydala do nahrávacího studia v Minnesotě, kde se zaregistrovala pod jménem The Simon Ritchie Group. Nové, v pořadí třetí studiové album dostalo název In Utero, i když se původně mělo jmenovat I Hate Myself And I Want To Die. Kapele stačily k jeho nahrání pouhé dva týdny.

Když In Utero odeslali do Geffenu, tamějšímu vedení se příliš nelíbilo a dokonce po Kurtovi chtělo, aby jej přepracoval, což odmítl. Album nakonec vyšlo v září téhož roku. I když se In Utero vyšplhalo na přední příčky hitparád, takového úspěchu jako Nevermind nedosáhlo. K albu postupně vyšly singly "Heart-Shaped Box", "All Apologies"/"Rape Me" a "Pennyroyal Tea".

Poslední měsíce

V listopadu roku 1993 se kapela objevila v pořadu MTV Unplugged.Bylo nečekané, že takřka polovina písní, které Nirvana zahrála, bylypřevzaté. Prakticky jediným hitem, který na koncertě zazněl, byla píseň„Come as You Are“. Na pódiu se společně s Cobainem, Grohlem a Novoselicem, objevili ještě bratři Cirkwoodovi z Meat Puppets, doprovodná violoncellistka a stálý host Lori Goldston a Pat Smear, který Nirvanu na koncertech už nějakou dobu doprovázel na kytaru.

Poslední vystoupení kapely proběhlo 1. března 1994 v Mnichově. Během něj Kurt na chvíli ztratil hlas a byl tak nucen dočasně opustit pódium.V březnu roku 1994 se vůdčí osobnost kapely Kurt Cobain pokusil v Říměo sebevraždu. Kapela byla uprostřed turné a tato událost ji znemožnilapokračovat ve vystoupeních, během nichž měli mimo jiné poprvé navštíviti Prahu. Cobain byl hospitalizován a zanedlouho propuštěn. 8. dubnabyl Kurt Cobain nalezen mrtev ve svém domě. Jeho smrt bylaklasifikována jako sebevražda s datem 5. dubna. Tato událost znamenalarozpad kapely.

Období po rozpadu

Oba zbývající členové zůstali i nadále hudebně aktivní. Dave Grohlbrzy po Cobainově smrti dal vzniknout svým prvním demo nahrávkám, kterése staly základem debutového alba skupiny Foo Fighters, kterou Grohl založil. S Foo Fighters někdy hraje i Pat Smear. V roce 2005 vyšlo album Foo Fighters s názvem In Your Honor,které zahrnovalo i Grohlovu píseň z roku 1990 s názvem „Friend of aFriend“. Ta zaznamenává Grohlovo první setkání s Novoselicem aCobainem. Grohl dále bubnoval nebo bubnuje s kapelami a osobnostmi jakoTom Petty and the Heartbreakers, Mike Watt, Queens of the Stone Age, Tenacious D a Nine Inch Nails.

Krist Novoselic po rozpadu Nirvany zformoval kapelu Sweet 75, která se však po jednom vydaném albu rozpadla. Později založil společně s Curtem Kirkwoodem z kapely Meat Puppets a Budem Gaughem ze Sublime projekt Eyes Adrift. V roce 2002 vydali své první album, po kterém se kapela rozpadá. Novoselic se také stal politickým aktivistou.

Autorská práva Nirvany byla po smrti Kurta Cobaina předmětemsoudních sporů mezi Cobainovou vdovou Courtney Love a dvěma zbývajícímičleny kapely. Soud nakonec přiřkl autorská práva na písně Nirvany vdověpo Cobainovy. Díky tomu mohlo roku 2002 vyjít výběrové album s prostýmnázvem Nirvana, které obsahovalo dosud nepublikovanou píseň „You Know You're Right“. O tři roky později pak následoval box set With the Lights Out, který obsahoval 3 CD a jedno DVD s většinou rartiními nahrávkami.

Vlivy

Nirvana měla a má velký vliv na hudební průmysl. Nejednou bylo album Nevermind prohlášeno za nejzásadnější album 90. let. Velký vliv měla kapela např. na Mudhoney.

Sami členové Nirvany byli ovlivěni různými kapelami a hudebími styly. Jedna z kapel, která přímo ovlivnila Kurta Cobaina, byli Pixies. Kurt dokonce prohlašoval, že nebýt Pixies, nikdy by Nirvana nevznikla. Z dalších kapel to jsou zajisté Melvins, na jejichž koncerty Kurt v mládí jezdil, dále Sonic Youth či Blag Flag.

převzato z cs.wikipedia.org

    je anglická rocková skupina, která byla založena v Londýně roku 1968.V této skupině dochází ke spojení klasických témat, jejichžpropagátorem je především Jon Lord, a hardrockových motivů, kterépropaguje především Ritchie Blackmore. Spojení těchto motivů oslovilopředevším mládež první poloviny 70. let, kdy patřili mezi nejlepšírockové skupiny. Z tohoto období také pocházejí jejich nejlepší desky anejslavnější a nejúspěšnější koncertní vystoupení.

Jsou jedni ze čtyř nejznámějších hard rockových skupin. Někdy jsou nazýváni průkopníky heavy metalu, přestože oni sami se nikdy za heavy metalovou skupinu nepovažovali.

Základní informace
Původ	Hertford, Anglie
Žánry	Hard rock Heavy metal Blues-rock
Aktivní roky	1968—1976 1984—současnost
Vydavatel	Edel, EMI, BMG, Polydor, Warner Bros., Tetragrammaton
Web	www.deeppurple.org
Členové
Ian Gillan Steve Morse Roger Glover Don Airey Ian Paice

Průlom

V roce 1967 kontaktoval bývalý bubeník skupiny The Searchers, Chris Curtislondýnského obchodníka Tonyho Edwardse v naději že by mohl dělatmanažera nově vzniklé skupině. Edwards souhlasil a financoval tentopodnik společně se dvěma dalšími obchodními partnery Johnem Colettou aRonem Hirem (Hire-Edwards-Coletta – HEC Enterprises).

Curtis se pak dal do budování skupiny známé jako Roundabout. Jako první příchozí byl klávesista, hráč na varhany zn. Hammond, Jon Lord; pak přemluvil kytaristu Ritchieho Blackmora aby se vrátil z německého Hamburkuna konkurz do nové skupiny. Curtis sám pak brzy odpadl, ale HECEnterprises, stejně jako Lord a Blackmore, měli chuť v tomto projektpokračovat, takže brzy byli přibráni basák Nick Simper, pak zpěvák Rod Evans a bubeník Ian Paice (oba ze skupiny The Maze).
Po několika vystoupeních na krátkém turné po Dánskuna jaře 1968, skupina souhlasila s novým jménem navrženým Ritchiempodle písničky Deep Purple od Petera De Roseho, která byla oblíbenoupísničkou Ritchieho babičky.

V říjnu roku 1968 měla skupina fantastický úspěch v USA (ale ne ve Velké Británii) s předělávkou od Joe Southa "Hush," která byla na jejich debutovém albu Shades of Deep Purple, takže byli vybráni jako předkapela pro turné skupiny Cream nazvaném Goodbye. Brzy však byli z turné vyřazeni, údajně proto že byli lepší než Cream. Druhé album skupiny, The Book of Taliesyn,bylo vydáno v USA shodně s tímto turné, ačkoliv doma nebylo vydáno aždo roku 1969, kdy bylo vydáno zároveň s jejich třetím albem Deep Purple, které obsahovalo jednu skladbu se smyčci a dechovými nástroji.
Po těchto třech albech a intenzivním koncertování po Spojených státech,byli Rod Evans a Nick Simper bez okolků vykopnuti a nahrazeni zpěvákem Ianem Gillanem a basákem Rogerem Gloverem,bývalými členy skupiny Episode Six. Byla tak vytvořena pětičlennásestava Deep Purple "číslo 2". V tomto obsazení vydali singl, kterýobsahoval předělávku písničky dvojice Greenaway-Cook s titulem"Hallelujah", která byla propadákem, avšak později byla úspěšná vmuzikálu "Hair". Skupina pak získala potřebnou publicitu třídílnýmsymfonickým eposem Concerto for Group and Orchestra, složeným Johnem Lordem jako jeho sólovým projektem a provedeným v Royal Albert Hall skupinou společně se symfonickým orchestrem Royal Philharmonic Orchestra, řízeným Malcolm Arnoldem. Společně s projektem Five Bridges od The Nice,to byla jedna z prvních spoluprací mezi rockovou skupinou a symfonickýmorchestrem. Někteří členové skupiny Deep Purple (Blackmore a zvláštěpak Gillan) nebyli moc rádi že byli označováni jako „skupina kteráhrála s orchestrem“, zatímco oni měli zájem stát se spíše hard rockovou skupinou.

Na vrcholu slávy

Krátce po vydání nahrávky s orchestrem začala skupina hodněkoncertovat a studové nahrávky byly odsunuty na další tři roky. Jejichprvní LP nahrávka, v polovině sedmdesátých let byla „Deep Purple in Rock“ a anglický top-ten singl Black Night následoval. Druhé album, Fireball bylo vydáno v roce 1971 a skupina také zabodovala s hitem Strange Kind Of Woman. Společně Led Zeppelin a Black Sabbath, Purple položili základy heavy metalu.

Deep Purple pokračovali v koncertování. Jejich vystoupení byla v tédobě naprosto strhující. Oplývala hudební virtuozitou, muzikálnostíjednotlivých hudebníků a skvělými verzemi studiových nahrávek. Vprosinci 1971 odjeli DP do švýcarského Montreaux, aby zde natočilinovou studiovou desku a také živé vystoupení. Následovaly již notorickyznámé události: při koncertu Franka Zappy a jeho The Mothers v Casinuvystřelil fanoušek na pódium světlici a budova během několika minutshořela do základů. Celá událost inspirovala Rogera Glovera k napsánínesmrtelné písně Smoke On the Water. Deep Purple se přesunuli do hoteluGrand, kde natočili písně pro desku Machine Head,jeden ze základních pilířů hardrocku. V létě 1972 zamířila skupina doJaponska, zaslíbéné země tvrdého roku. Koncerty v Ósace a Tokiu nahrálaa výsledkem je snad nejlepší živé album všech dob - Made in Japan. To mělo původně vyjít právě jen v zemi vycházejícího slunce.

V klasickém složení pokračovali Deep Purple v nekonečnýchkoncertních šňůrách. Když se pustili do nahrávání dalšího studiovéhoalba Who Do We Think We Are (1973), obsahující hit Woman from Tokyo,bylo už napětí mezi Ianem Gillanem a Ritchie Blackmorem neúnosné.Gillan oznámil odchod z kapely a Blackmore, který se netajil svýmisólovými ambicemi si dal jako podmínku pro setrvání v kapele změnubaskytaristy. Ze stovek adeptů na post sólového zpěváka byl na základěnepříliš kvalitního demosnímku vybrán prakticky neznámý David Coverdale. Baskytaristou a druhým vokalistou se pak stal Glenn Hughes, který dříve působil ve skupině Trapeze. Toto nové složení pokračovalo do roku 1974 s heavy bluesovým/rockovým albem Burn, další velmi úspěšnou nahrávkou. Hughes a Coverdale přidali funky R&B/soul element do hudby skupiny, tento zvuk byl mnohem více patrný na nahrávce z roku 1974 Stormbringer. Blackmore nebyl spokojený s výsledky a tak v roce 1975 opustil skupinu, aby si založil vlastní - Rainbow.

Mezera po odchodu Blackmora bya zaplněna Američanem Tommy Bolinem, ale následující album, z roku 1975 Come Taste the Bandpřes všechnu svojí kvalitu nebylo úspěsné mezi skalními fanoušky anepřitáhlo žádné nové, zvláště poto, co se skupina odchýlila odcharakteristického zvuku Deep Purple. Bolin měl problémy s drogami (heroin), které všechny problémy skupiny dělaly horšími. Po problematickém turné k uvedení Come Taste the Band, se skupina rozpadla. Tommy Bolin později zemřel v Miami na předávkování heroinem.

Později většina bývalých členů Deep Purple měli značný úspěch v mnoha kapelách, například v Rainbow.

Opětné sjednocení

V roce 1980jel Rod Evans turné se skupinou mladých hudebníků pod jménem DeepPurple. Protože byl jediný původní člen a byl trochu známý u většinyfanoušků, fanoušci i tisk se této skupiné vysmívali a byli označovániza podvod. Skupina měla několik koncertů v Mexiku a USA, než jim úřady zakázali používání tohoto jména.

Ale v roce 1984, osm let po rozpadu Deep Purple se ukutečnilo a opravdové a legální opětovné sjednocení. Bylo to oznámeno v pořadu rádia BBC The Friday Rock Show že klasickésložení z konce sedmdesátých let - Blackmore, Gillan, Glover, Lord, aPaice spolu opět nahrávají. Skupina podepsala smlouvu s vydavatelstvím Polydor a Mercury v Severní Americe. Album Perfect Strangers bylo vydáno v říjnu 1984 a turné následovalo, začínajíc na Novém Zélandu a pokračovalo svojí cestu kolek světa oklikou přes Evropu. Mělo ohromný úspěch.

Skupina nahrála The House of Blue Light v roce 1987 , živé album Nobody's Perfect. Zatímco ve Spojeném králoství byla vydána nová verze Hush k dvacetiletému výročí Deep Purple. V roce 1989, Ian Gillan byl vyhozen ze skupiny, kvůli svým neshodám s Blackmorem. Byl nahrazen zpěvákem Rainbow Joe Lynn Turnerem. Toto složení nahrálo pouze jedno album, Slaves & Masters (1990). Mnoho fanušků však chtělo zpět Gillana místo Turnera.

Krátce na to Lord, Paice a Glover tlačili na Turnera aby odešel anahrávací společnost chtěla zpět Gillana. Blackmore ustoupil a klasickésložení nahrálo The Battle Rages On v roce 1993. Během velice úspěšného turné po Evropě koncem roku 1993 napětí mezi Blackmorem a Gillanem opět narůstalo. Blackmore odešel v listopadu 1993, aby se už nikdy nevrátil. Byl přijat Joe Satriani takže se koncert (v Japonsku) v prosinci mohl konat. Satriani zůstal na evropské letní turné v roce 1994,ale ačkoliv mu bylo nabídnuto stále členství v kapele a on s nímsouhlasil, tak kvůli již podepsaným kontraktům a nesouhlasu firmy senemohl stát stálým členem Purple. Skupina po krátkém hledání lístečkovou metodou jednomyslně přijala Steva Morse z Dixie Dregs, aby definitivně nahradili Blackmora.

V létě 2001díky zdravotním problémům dočasně opustil kapelu i Jon Lord. Poněvadžvšak bylo nutné odehrát smluvené koncerty v USA, Jon dostal za úkolvybrat svého zástupce. Jonova volba padla na Dona Aireyho.Poté, co byl Don na letních koncertech v USA i Evropě dobře přijat jakkapelou tak fanoušky, Jon se pravděpodobně definitivně rozhodl kapeluopustit a začít se věnovat milované vážné hudbě. Jon opustil kapeludefinitivně po koncertech v Anglii v únoru 2002. Od 17. března 2002 je tedy složení Purple následující:

• Ian Gillan - zpěv
• Steve Morse - kytara
• Don Airey - klávesy
• Roger Glover - baskytara
• Ian Paice - bicí

Tato sestava nahrála poslední dvě alba Bananas a Rapture Of TheDeep, přičemž hlavně druhou desku fanoušci i kritici přijali s nadšením.

    je anglická kapela, která se dostala do povědomí díky svému psychedelickému rocku. Postupem času se kapela žánrově posunula k progresivnímu rockua vlastně se tak stala jeho průkopníkem. Pink Floyd jsou známí díkysvým filosofickým textům, klasickým rockovým melodiím, zvukovýmexperimentům, inovativním obalům alb a propracovaným vystoupením. Je tojedna z nejúspěšnějších a nejvlivnějších skupin všech dob, prodala vícenež 250 milionů alb po celém světě, z toho přibližně 73,5 mil. jen v USA.

Pod vedením Syda Barrettadosahovali Pink Floyd na konci šedesátých let skromného úspěchu jakokapela hrající psychedelický rock. Barrettova prchlivá povaha donutilaostatní spoluhráče k tomu, aby jej doplňovali a později i úplněnahradili kytaristou a zpěvákem Davidem Gilmourem. Po Barretově odchodu se stal leaderem skupiny i hlavním skladatelem zpěvák a baskytarista Roger Waters. Tato proměna skupiny vedla k vytvoření několika novátorských alb, The Dark Side of the Moon (1973), se kterým získali celosvětový úspěch, dále Wish You Were Here (1975), Animals (1977) a The Wall (1979). Album The Dark Side of the Moonse stalo jedním z nejklíčovějších alb 20. století. V roce 1985 vyhlásilWaters rozpad skupiny, ale zbývající členové (vedeni Gilmourem) vkoncertování a nahrávání desek pokračovali. Dosáhli obrovskéhokomerčního úspěchu a podařilo se jim i usmířit se s Watersem.

Roger Waters s kapelou poprvé hrál po dlouhých 24 letech 2. července 2005 v Londýně u příležitosti Live 8, kdy hráli před nejpočetnějším publikem ve své historii. 8. ledna 2006 poskytl David Gilmour italskýmnovinám rozhovor, ve kterém se vyjádřil, že skupina už nebude vydávatalba či podnikat turné, ačkoliv někteří členové se chystají vydatsólové nebo společné projekty. Možnost vystoupení podobnému tomu, jakobylo Live 8, David Gilmour ani Nick Mason nevyloučili.

Základní informace
Původ	Cambridge, Anglie
Žánry	Art rock Progressive rock Psychedelic rock Space rock
Aktivní roky	1964—současnost
Vydavatel	Tower(US: 1967–69)Harvest (US: 1969–73; Europe: 1969–84) Columbia (US: 1974–2000)Capitol (US: 2001–dosud)
Web	www.pinkfloyd.co.uk
Členové
Nick Mason Richard Wright David Gilmour

Vznik a začátky

Pink Floyd vznikli původně z kapely, která se utvořila v roce 1965 a postupně nesla několik názvů: Sigma 6, The Megga Deaths, The Screaming Abdabs, The Architecture Abdabs a The Abdabs. Po jejím rozpadu někteří členové-kytaristé Rado „Bob“ Klose a Roger Waters, bubeník Nick Mason a hráč na dechové nástroje Richard Wright založili skupinu Tea Set. Po krátkém pokusu se zpěvákem Chrisem Dennisem se ke skupině přidal kytarista a zpěvák Syd Barrett a Roger Waters se přesunul k baskytaře.

Když Tea Set zjistili, že kapela stejného názvu už existuje, Barrett přišel s názvem „The Pink Floyd Sound“, podle dvou muzikantů, Pinka Andersona a Floyda Councila. Avšak v knize „The A-Z of Names in Rock“ Mark Beech namítá, že tato dvě jména byla v Anglii neznámá, cituje přitom článek z London Evening Standard, podle kterého bydlel Roger Waters v roce 1967 s Mickem Steadmanem, jehož dvě kočky se jmenovaly Pink a Floyd.

Nějaký čas ještě používali obě jména, „Tea Set“ i „The Pink Floyd Sound“, než definitivně zvítězil druhý název. Slovo „Sound“ bylo z názvu záhy poté vypuštěno, ale určitý člen („The“) byl příležitostně používán ještě několik let. David Gilmour nazýval skupinu The Pink Floyd až do roku 1984, ačkoliv pod tímto názvem nikdy nevydali žádnou nahrávku.

Ve svých počátcích dělala kapela coververze známých rhytm and blues melodií jako třeba „Louie, Louie“. Název se ustálil na „Pink Floyd“ a kapela se stala známou díky psychedelickému stylu s množstvím improvizací a sól.

Silně jazzově orientovaný Klose opustil kapelu a stal se fotografem. Nedlouho poté se Pink Floyd pustili do prvního nahrávaní s ustálenou sestavou:

• Syd Barrett- kytara a první hlas,
• Roger Waters- baskytara a druhý hlas,
• Nick Mason- bicí
• Richard Wright- klávesy a druhý hlas.

Barrett brzy začal s psaním vlastních písní ovlivněných americkým a britským psychedelickým rockem s přidáním vlastního poněkud bizarního humoru. Pink Floyd se stali oblíbenou undergroundovou kapelou a hráli na význačných místech jako „UFO club“, „Marquee club“ a „The Roundhouse“.

Koncem roku 1966 byla kapela pozvána, aby se podílela hudebně na filmu „Tonite Let’s All Make Love in London“ Petera Whiteheada. V lednu 1967 pro film nahráli dvě skladby („Interstellar Overdrive“ a „Nick’s Boogie“). Ačkoliv skoro nic z tohoto materiálu bylo použito, skladby se nakonec dočkaly vydání v roce 2005 pod názvem „London 1966/67“.

     (zkracováno GN'R) je americká hard rocková skupina založená v roce 1985 v Los Angeles. O dva roky později, v roce 1987, kapelu celosvětově proslavilo album Appetite for Destruction, kterého se celosvětově prodalo přibližně pětadvacet milionů kopií^[1]. Guns N' Roses zaznamenali v období let 1987 - 1993 mnoho úspěchů, vydali několikrát platinová alba Use Your Illusion I a Use Your Illusion II a uspořádali obrovské světové turné. Sestava, která nahrála Appetite for Destuction, se ale postupně kvůli drogám a sporům se zpěvákem Axlem Rosemrozpadla a Axl Rose je dnes jediným jejím členem, který v kapelezůstal. Rose spolu s novou sestavou pracuje již přes devět let na novémalbu Chinese Democracy, jehož nahrávání stálo přes 13 milionů dolarů a je tak nejdražším albem všech dob.

Základní informace
Původ	Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry	Hard rock Heavy metal
Aktivní roky	1985-současnost
Vydavatel	Geffen Records UZI Suicide
Web	www.gunsnroses.com
Členové
Axl Rose Dizzy Reed Robin Finck Tommy Stinson Chris Pitman Bryan Mantia Richard Fortus Bumblefoot Frank Ferrer

Historie

Skupinu v březnu 1985 v Los Angeles založili zpěvák Axl Rose, kytaristé Tracii Guns a Izzy Stradlin, baskytarista Ole Beich (brzy jej však nahradil Duff McKagan) a bubeník Rob Gardner. Jméno vzniklo spojením jmen skupin Hollywood Rose a L.A. Guns, ve kterých zakládající členové hráli.

Vzestup ke slávě (1985-1990)

Když se Tracii Guns a Rob Gardner nemohli zúčastnit prvního vystoupení Guns N' Roses v Seattlu, Axl Rose oslovil kytaristu Slashe a bubeníka Stevena Adlera, kteří jeho nabídku přijali a tak vznikla nejslavnější sestava skupiny. Během cesty zpět do Los Angeles napsali členové skupiny píseň „Welcome to the Jungle“, která se stala jednou z jejich nejpopulárnějších.

Skupina si sama nahrála EP Live ?!*@ Like a Suicide, jejíž kopie se dostala i k šéfům hudebního nakladatelství Geffen Records, kteří se skupinou podepsali smlouvu. V roce 1987 vyšlo jejich první regulérní album Appetite for Destruction, které obsahovalo hity „Welcome to the Jungle“, „Paradise City“, nebo „Sweet Child O' Mine“ a po celém světě se prodalo přibližně pětadvacet milionů kopií^[1].

Chování členů ale začalo přitahovat pozornost médií. Slash, Duff McKagan a Steven Adlerbyli často během koncertů pod vlivem drog a alkoholu. Podle některýchčlenů štábů prý při jednom koncertu museli Slashe na pódium doslovadotlačit a on po jeho skončení ztratil vědomí. Během festivalu Monsters of Rock, který se konal ve Velké Británii, zahynuli dva fanoušci, když se davzačal po začátku vystoupení Guns N' Roses tlačit k pódiu. Médiaobviňovala ze smrti fanoušků skupinu, ale její členové se o incidentudozvěděli až po skončení koncertu. Tyto a podobné incidenty vedly ktomu, že Guns N' Roses začali být označováni jako nejnebezpečnějšískupina na světě.

V roce 1988 vyšlo album G N' R Lies, které také obsahovalo písně z EP Live ?!*@ Like a Suicide. Píseň „One In A Million“vzbudila velkou kontroverzi, neboť se v jejím textu objevují slova„niggers“ (tj. negři) a „faggots“ (tj. buzeranti) a vedly k obviněnímskupiny z rasismu a nesnášenlivosti vůči homosexuálům. Rose obviněníodmítl s tvrzením, že má rád homosexuální zpěváky, například Freddie Mercuryho a Eltona Johna.

V roce 1989 byli Guns N' Roses nominováni na několik American Music Awards. McKagan a Slash byli pod vlivem drog a mluvili vulgárně, když přebírali ceny za nejlepší heavy metalové album za Appetite for Destruction a za nejlepší heavy metalovou píseň za „Paradise City“. Kvůli incidentu byly následující přenosy vysílány s pětisekundovým zpožděním. Jejich píseň „Sweet Child O' Mine“ byl vyhlášena jako nejlepší píseň z žánru pop/rock.

Nakladatelství začalo požadovat po některých členech, aby změnilisvé chování. Rose hrozil, že skupinu rozpustí, pokud se nebudou léčit,čímž donutil členy léčení podstoupit.

Use Your Illusion (1991-1993)

V roce 1990 se skupina vrátila do studia, kde začal nahrávat svůj zatím nejambicióznější projekt. Bubeník Steven Adler nebyl v důsledku svých potíží s kokainem a heroinem schopen pokračovat v nahrávání a v srpnu 1990 byl ze skupiny vyhozen. Nahradil jej Matt Sorum, bývalý bubeník skupiny The Cult. Členem Guns N' Roses se stal také klávesista Dizzy Reed. Nakonec bylo nahráno dost materiálu pro vznik dvojalba, ale členové se rozhodli vydat dvě samostatná alba, Use Your Illusion I a Use Your Illusion II. Alba debutovala na americkém žebříčku na prvních dvou místech, což se předtím nikomu nepodařilo^[3].

Po vydání alb se skupina vydala na 28 měsíců trvající světové turné nazvané Use Your Illusion Tour, které zaznamenalo obrovský úspěch, ale zároveň při něm došlo k několika incidentům. V létě 1991 během koncertu v St. Louis skočil Axl Rose mezi diváky a napadl jednoho z nich, protože si nahrával jejich vystoupení na videokameru^[4].Poté Rose ukončil koncert a odešel do zákulisí a dav fanoušků začalpáchat výtržnosti, při kterých bylo zraněno několik desítek lidí. Rosebyl obviněn z vyprovokování výtržností, ale déle než rok se jejnepodařilo zatknout, protože kapela koncertovala v zahraničí. Soud alenakonec rozhodl, že Rose incident nevyprovokoval a osvobodil jej.Mezitím skupinu opustil kvůli sporům s Rosem kytarista Izzy Stradlin a nahradil jej Gilby Clarke.

V roce 1992 vystoupili Guns N' Roses na Freddie Mercury Tribute Concert, což byl koncert uspořádaný k uctění památky Freddie Mercuryho a zahráli tam dvě své písně. Ve stejném roce uspořádali několik koncertů společně se skupinou Metallica. Během koncertu v Montrealu byl zpěvák Metallicy James Hetfieldzraněn pyrotechnikou. Metallica byla tímto donucena ukončit svévystoupení, ale Guns N' Roses byli požádáni, aby vystoupili. Po dlouhémzdržení se na pódiu objevili Guns N' Roses, ale po čtyřech písních seRose rozhodl vystoupení kvůli problémům s hlasem ukončit. Jehorozhodnutí opět rozpoutalo výtržnosti.

Skupina také natočila několik videoklipů, které měly podpořit prodej alb a koncertní turné, některé z nich, např. „November Rain“, patří mezi nejdražší kdy natočené videoklipy^[5].

„November Rain“ se stal nejhranějším videoklipem na MTV a vyhrál MTV Video Music Awards za nejlepší kameru. Během show skupina zahrála píseň spolu se zpěvákem Eltonem Johnem^[6].

V květnu 1993 si Gilby Clarke zlomil zápěstí při motocyklové nehodě a bylo nutno jej pro několik vystoupení v Evropě nahradit. Do skupiny se tady vrátil Izzy Stradlin, který odehrál pět koncertů.

Úspěšné turné skončilo 17. července 1993 v Buenos Aires v Argentině.Turné zaznamenalo několik rekordů v návštěvnosti, trvalo 28 měsíců aběhem něj bylo odehráno více než 200 koncertů. Koncert v Buenos Airesbyl zároveň posledním koncertem Guns N' Roses v klasické sestavě.

Úpadek (1994-1997)

V listopadu 1993 vydala skupina album The Spaghetti Incident?, které obsahovalo cover verze především punkových písní. Album ovšem nezaznamenalo takový úspěch jako ta předchozí. Gilby Clarke byl ze skupiny vyhozen v roce 1994,protože podle ostatních členů jeho schopnosti psát písně nedosahovalytakových kvalit, aby byly užitečné při jejich dalším projektu. Doskupiny přišel jako náhrada za Clarka přítel Axla Rose Paul Tobias, který ovšem se zbytkem skupiny nevycházel dobře. Ve stejném roce nahrála skupina cover verzi písně od Rolling Stones „Sympathy for the Devil“ pro film Interview s upírem. Vše vyvrcholilo při nahrávání písně, kdy Tobias nahrál několik vlastních sól jako přídavek k těm, které nahrál Slash. Slash zuřil, když slyšel konečnou verzi písně, kde byla použita Tobiasova sóla. Slash v roce 1995 několikrát skupinu opustil a poté se do ní vrátil, až v roce 1996 definitivně Guns N' Roses opustil a začal se věnovat své kapele Slash's Snakepit, se kterou již v roce 1995 vydal album It's Five O'Clock Somewhere. Slashe v kapele nahradil Robin Finck. V roce 1997 byl vyhozen Matt Sorum, protože se pohádal s Rosem ohledně negativních komentářů, které o Slashovi pronesl Paul Tobias. V roce 1998 odstoupil Duff McKagan od smlouvy a opustil skupinu. Axl Rose tak zůstal ve skupině jako jediný ze slavné sestavy, která nahrála Appetite for Destruction.

Noví Guns N' Roses (1998-současnost)

V roce 1997 se objevily spekulace, že Axl Rose začal ve studiu pracovat na novém albu, tvrdilo se také, že na něm pracuje už od roku 1994. V roce 1998 Rose oznámil, že pracuje na nové desce a spolu s ním i bubeník Josh Freese (člen The Vandals), baskytarista Tommy Stinson (ex-člen The Replacements), klávesisté Dizzy Reed a Chris Pitman a kytaristé Robin Finck (ex-člen Nine Inch Nails) a Paul Tobias.

V roce 1999 vydala skupina píseň „Oh My God“, která byla považována za předehru k připravovanému novému albu s názvem Chinese Democracy. Guns N' Roses také vydali desku Live Era: '87-'93, která obsahovala živé nahrávky z let 1987-1993.

V roce 2000 do Guns N' Roses přišli avantgardní kytarista Buckethead a bubeník Josh Freese byl nahrazen Bryanem Mantiou, bývalým členem skupiny Primus. Nová sestava debutovala v lednu 2001 na dvou koncertech, jednom v Las Vegas a druhém na festivalu Rock in Rio v Rio de Janeiro.Skupina zahrála několik písní ze starších časů stejně jako několikpísní z připravovaného alba. Další dvě vystoupení proběhly na konciroku 2001 opět v Las Vegas.

V roce 2002 opustil skupinu Paul Tobias kvůli nespokojenosti s protahováním natáčení alba. Nahradil jej Richard Fortus, ex-člen Love Spit Love. Skupina poté odehrála v srpnu 2002několik koncertů a oznámila turné po Evropě a Asii. Guns N' Roses takév srpnu 2002 vystoupili na MTV Music Awards. Americké turné v roce 2002, první od roku 1993, mělo podpořit očekávané album Chinese Democracy. První koncert byl zrušen, neboť se na něj Rosenedostavil a opět propukly výtržnosti. Turné se setkalo se smíšenýmivýsledky. Lístky na koncerty v menších městech se špatně prodávaly, alev New Yorku byly vyprodány během několika minut. Proběhlo několik koncertů, ale protože se Rose nedostavil na koncert ve Philadelphii, zrušil promotér zbytek turné.

Buckethead opustil skupinu v březnu 2004 a náhrada za něj nebyla oznámena. V březnu 2004 také vyšlo best-of album Greatest Hits. Rosekritizoval, že výběr písní na albu s ním nikdo nekonzultoval a podnikli neúspěšné právní kroky, aby jeho vydání zabránil. V létě 2004 vydalo,přes Rosův nesouhlas, Cleopatra Records album Hollywood Rose: The Roots of Guns N' Roses, což byl výběr dem, které kdysi Axl Rose nahrál.

V dubnu 2005 unikla na internet píseň „I.R.S.“. Managementskupiny požadoval její odstranění z webu a prohlašoval, že jde jen onekvalitní demo, které neodráží potenciál skupiny. K dalšími únikudošlo v únoru 2006, kdy se na internet dostaly písně „Better“, „Catcher In The Rye“, „I.R.S.“ a „There Was a Time“.

Guns N' Roses zahájili v květnu 2006 nové turné a 13. června 2006 vystoupila kapela v pražské Sazka Areně, kde jim předkapely dělali Avenged Sevenfold a Sebastian Bach se svou kapelou. Do kapely rovněž přišel nový kytarista, Ron Thal přezdívaný Bumblefoot. Při mnoha koncertech, včetně toho pražského, vystupoval jako host Izzy Stradlin, bývalý kytarista kapely. Přibližně v polovině evropského turné odjel domů bubeník Bryan Mantia, protože se mu narodilo dítě a chtěl být s rodinou. Ve zbytku evropské části turné jej nahradil Frank Ferrera když se kapela vrátila do Spojených států, byl Ferrer oznámen jakoregulérní člen kapely a ne pouze jako náhradník za Mantiu. Vsoučasnosti tedy má kapela dva bubeníky, na koncertech na však hrajejen Ferrer a není jasné, zda se Mantia ještě do kapely vrátí.

Předběžné datum vydání alba Chinese Democracy bylo určeno na 6. března 2007^[7], ale ani tento termín nebyl dodržen a další zatím nebyl oznámen. Kapela na své webové stránce 22. února 2007 oznámila, že nahrávání alba bylo dokončeno.^[8] Nahrávání alba trvá déle než deset let a stálo už přes třináct milionů dolarů^[2], což z něj činí nejdražší album všech dob.

Dne 4. května 2007unikly na internet písně Chinese Democracy, I.R.S a The Blues v plnédélce a ve výborné kvalitě. V roce 2007 bude kapela pokračovat vesvětovém turné, které začne v červnu a kapela při něm vystoupí v Mexiku, Austrálii, Japonsku a na Novém Zélandu.

Odkaz skupiny

Guns N' Roses jsou považváni za jednu ze skupin, které změnily rockovou a heavy metalovou hudbu konce 80. let. Jejich hudba je velice vysoce hodnocena. Ozzy Osbourne a Joe Perry nazvali Guns N' Roses novými Rolling Stones. V roce 2002 se Guns N' Roses ocitli na seznamu sestaveném časopisem Q, který obsahoval 50 skupin, které člověk musí slyšet dříve než zemře. Televize VH1 ohodnotila skupinu Guns N' Roses jako devátou nejlepší hard rockovou skupinu všech dob. Album Appetite for Destruction se obejvilo na seznamu 500 nejlepších alb všech dob vyhlášeném časopisem Rolling Stone.

Skupina ovšem nebyla ušetřena kritiky. Zatímco Appetite for Destruction je většinou vysoce hodnoceno, někteří kritizují alba Use You Illusionza velkou pompéznost, mnoho klišé a nedostatek humoru a ducha jejichdebutového alba. Potíže s drogami u některých členů, hlavně Slashe a McKagana, a slabost Axla Rose pro trička s Charlesem Mansonem,byly často využívány médii k prezentování skupiny jako špatného vzorupro jejich mladé fanoušky. Objevuje se také kritika za délku nahráváníalba Chinese Democracy, které se blíží deseti letům.

Zpěvák Axl Roseje také zdrojem kontroverze a od odchodu zakládajících členů je takéčastěji kritizován. Jeho neustálé vyhýbání se novinářům, což dokládáfakt, že se od roku 1994nezúčastnil tiskové konference, vede k mnohým spekulacím o jehoduševním zdraví. Hudební kritici a někteří fanoušci jej obviňují zrozbití původní sestavy. Také kritizují jeho perfekcionismus, kterývede ke konfliktům s ostatními a k časovým prodlevám mezi alby.

V roce 2012 se otevře pro kapelu možnost vstoupit do Rock and Roll Hall of Fame. Hudební kritici i fanoušci to vidí jako příležitost k obnovení původní sestavy. V pořadu televize VH1 prohlásil Slash:"Nezáleží na tom, kolik peněz nám hodí do tváře, nemáme důvod se dátdohromady, ledaže by mezi námi byl vzájemný respekt a porozumění... aod toho jsme hodně daleko."