05.Leden 2008 (Skupiny)
byla anglická rocková skupina, která se stala jednou z nejvýznamnějších a nejúspěsnějších v historii populární hudby.



Led Zeppelin
Název alba Led Zeppelin IV
Název alba Led Zeppelin IV
Základní informace
PůvodAnglie Birmingham, Anglie
ŽánryHard rock, heavy metal, blues-rock, folk rock
Aktivní roky1968-1980 (střídavě: 1985, 1988, 1995, 2007)
VydavatelAtlantic
Swan Song
Weboficální web
Členové
Robert Plant
Jimmy Page
John Paul Jones
John Bonham (zemřel)

Historie

J. Page z Felthamu v Middlesexu začal hrát na kytaru pod vlivemblues, Ch. Berryho a E. Presleyho. Po působení v amatérských skupináchpřijímal v době studií na umělecké škole studiovou práci na nahrávkách The Kinks, The Who, V. Morrisona, J. Cockera aj.

V roce 1966 vstoupil jako baskytarista do skupiny Yardbirds,po jejíž reorganizaci hrál na kytaru společně s J. Beckem. Po Beckověodchodu měl možnost spolu s manažerem Peterem Grantem vést „NovéYardbirds“, na radu Keithe Moona se však rozhodl pro název Led Zeppelin.

Společně s londýnským všeumělem John Paul Jonesem(v L.Z. hrál na elektrickou a basovou kytaru a na klávesy), kterýdoposud spolupracoval s Donovanem a aranžoval jeho snímky SunshineSuperman A Mellow Yellow (na nástroj hraje od 1960, k hudbě ho přivedlirodiče, varietní umělci), usilovali zprvu o zpěváka Terryho Reida, pojeho odmítnutí vyzvali Roberta Planta z Birminghamu.

Také Robert Plantse od svých 15 let zajímal o bluesové umělce, z nichž ho zejména RobertJohnson silně ovlivnil vokálním stylem napodobujícím zvuk elektrickékytary. Tohoto způsobu použil Plant hned na 1. LP (Led Zeppelin I) ve snímku You Shook Me. První snímky nazpíval se skupinou Listen, poté se sešel s Johnem Bonhamem ke zpěvákovi T. Rosemu.


V roce 1968 si navzájem doporučili pro Led Zeppelin Jimmyho Page, který měl premiéru v londýnském klubu Middle Earth a ještě v témže roce vydal spontánně, za pouhých 30 hodin natočené album(Led Zeppelin I), jež dodatečně (1982) vyšlo i u nás.

Když se Led Zeppelin sešli na první zkoušce, nemohli ani uvěřittomu, jak dobře se jim spolu hraje. Skupina od začátku šlapala jakošvýcarské hodinky. Náhodou vznikla dokonalá alchymie, kde se sešlyčtyři mimořádné talenty. Hlas Roberta Planta s krásným projevem aobrovským rozsahem, Pageovy schopnosti skladatelské, producentské ahráčské, Bonhamovy paže rychlé jako světlo a velice progresivní stylbubnování (byl to např. on, kdo poprvé použil „metalové“ víření basovýmbubnem a ukázal tím cestu mnohým dalším) a konečně John Paul Jones,který tvořil solidní páteř celé hudby a s postupujícím časem také víc avíc skládal.

V roce 1969 připojili Led Zeppelin druhou, po nocích na cestách natočenou LP (Led Zeppelin II,která bývá mnohými kritiky označována za nejlepší v historii souboru.Rozhodně je dokonalou ukázkou hardrockového ideálu té doby, kdynespoutaný a je úderný rock se vzrušenými shouty Roberta Planta povýšen virtuozitou všech hráčů a jednoznačným názorem jejich kompozic, z nichž vyniká především Whole Lotta Love.

Právě tato píseň byla 20.12.1969 vydána na jediné SP v Británii, po týdnu však byla překvapivě stažena a Led Zeppelinse výjimečně stali skupinou, která se celou svou kariéru obešla bezsinglů i bez popularizace na hitparádách a přesto prodala přes 50 mil.desek.

V USA naproti tomu bylo uveřejněno 9 SP, z nichž největší ohlas mělytituly Communication Breakdown (1969), Whole Lota Love (1969),Immigrant Song (1970), Black Dog (1971), Rock'n'Roll (1972) a D'yerMak'er (1973).

Nejúspěšnější skladbou v historii skupiny však byla píseň Stairway To Heaven ze čtvrtého(Led Zeppelin IV),grafickými znaky pojmenovaného alba (1971), které vyhrálo anketusdružených amerických rozhlasových stanic o nejlepší píseň posledních50 let.

Toto album, stejně jako předchozí (1970,Led Zeppelin IIIse stěžejními snímky Immigrant Song a Friends), naznačilo příklonskupiny k akustickému, specificky folkově avantgardnímu zvuku, kterýmse podle pozdějších slov Robeta Planta(Melody Marker 19.3.1977) chtěla odlišit od hudby typu Deep Purple:„Počínaje třetím albem jsme chtěli lidem ukázat, že umíme zahrát i něcojiného.“

Skupina vždy měla hlavní základnu svých posluchačů v USA, kdenepřetržitě lámala návštěvnické rekordy: 1973 v Tampě 57 000, 1977 vSilverstone 76 000 diváků. Její vystoupení 1973 v Madison Square Garden(NYC) bylo zfilmováno a v souvislosti s premiérou filmu vyšel 1976 idvojalbový soundtrack The Song Remains the Same.

V roce 1974 uvedla skupina v život svou gramofonovou společnost SwanSong, kde dala příležitost mj. skupinám Bad Company, Detective a PrettyThings a sólistům M. Belové, D. Edmundsovi a svému favoritovi R.Harperovi, jemuž věnovala i píseň Hats Off To Harper na 3. LP (Led Zeppelin III).

Po akademicky chladném, komorním albu Houses of the Holy (1973) debutovali Led Zeppelin na své značce dvojalbem Physical Graffiti s nejlepšími snímky Custard Pie, Trampled under Foot a Kashmir, kompozičně i zvukově pojatými stejně grandiózně jako skladba Achilles Last Stand z následujícího LP Presence (1976).

V roce 1977, kdy byla souboru předána mimořádná cena Ivora Novellaza vynikající přínos britské hudbě, se naplnilo obtížné období Roberta Planta(předtím - 1975 - se vážně zranil spolu s manželkou Maureen přiautonehodě v Řecku): 27.7.1977 neočekávaně zemřel jeho 5 letý syn Karac(Plant má kromě něho ještě o 4 roky starší dceru Carmen).

Skupina proto přerušila své koncertní turné v USA a na pódium sevrátila až 1979, přestože Plant 1978 pohostinsky vystoupil se skupinouLittle Acre v Birminghamu, s D. Edmundsem v Londýně a skupinou Dr.Feelgood ve španělské Ibize.

V roce 1979 skupina rozvinula blues-hard rockový koncept své hudby na albu In Through the Out Door s dominujícím zvukem syntezátorů J. P. Jonese a kytarového syntezátoru Roland Jimmyho Page.

Na prahu další dekády, do jejíhož hudebního vývoje by Led Zeppelin nepochybně rovněž promluvili, umírá John Bonham (25. září 1980 - opilý se udusil zvratky) a skupina se poté rozhodla ukončit činnost.

Následující sólové album Roberta Planta(s Robbiem Bluntem - kytara, C. Powellem a P. Collinsem - bicínástroje), Pageova hudba k filmu Death Wish II, příležitostné seskupeníRoberta Planta The Honey Dripper's inspirované Ahmedem Ertegunem a Jimmyho Page s J. Beckem (obě 1981) a konečně vydání alba Coda (1982) s dosud nepublikovanými, ale i méně významnými snímky z pozůstalosti Led Zeppelin, mohou být chápány jako předstupeň budoucích projektů, snad opět v rámci stálé, silně obsazené skupiny.

Za zmínku stojí též výrazný přínos Petera Granta(5. dubna 1935 – 21. listopadu 1995), producenta a manažera skupiny,který dokázal vytvořit kolem skupiny opar tajemna a výlučnosti, zásadněbyl proti vydávání singlů skupiny a dokázal prosadit kapelu i bezhitparádových berliček.

převzato z cs.wikipedia.org