Po několika dnech opět pokračuji v psaní.. mimochodem pokračuji na popud jiných.... vůbec nevím o čem mám psát. Už vím začnu jednoduchým výčtem slov, které vám aspon trošku vytvoří představu o mém všedním dnu:
1.Budík 2.Budík 3.Budík (to znamená že budík zvoní tak dlouho než ho vypnu) 4.Budík 5.Budík (to znamená že zvoní docela dlouho i potom co ho vypnu-je už starý) 6. Voda - zimná voda 7.Ručník 8.Oblečení 9.Čaj (čaj je dost v klidu) 10.Jídlo (do školy) 11.Jídlo (doma-jestli stíhám) 12.Jidlo (občas mám dost času tak žeru jak se dá) 13.Rádio 14.Vlasy 15.Zuby 16.Dveře 17.Cesta 18.Sakra taška(občas ji zapomenu doma) 19.Dveře 20.Taška 21.Cesta 22.Bus 23.Bus 24.Bus 25.Bus 26.Bus 27.Bus 28.Bus 29.Bus 30.Bus 31.Bus 32.Bus 33.Bus 34.Bus 35.Bus 36.Bus (to znamená že 15.minut jedu busem) 37.Nadr 38.Cesta 39.Škola 40.-117. Nuda(nechtěl sem to vypisovat jak s tím busem) 118.Cesta 119.Oběd 120.Hamburger (oběd není dobrý) 121.-135.Bus (tj.122.Bus,123Bus,124Bus,atd - každý chápe) 136.Doma 137.Noviny 138.Postel ......... od 139. je to už hodně relativní a záleží na tom kolik mám let a co můžu dělat, třeba jak jsem měl pět to jsem toho moc nemohl dělat, ted mám devatenáct a to si myslím že už jenom chvilku a budu toho moc dělat konečně víc než v pěti. Když jsem se tak hezky rozepsal mohl bych už normálně pokračovat v psaní....jenže pořád nevím o čem mám psát. Zkusím chytit inspiraci... Nedaří se mi to...Nejsem správný chytač. Když už se mi ta inspirace tak vyhýbá tak ji alepson pomluvím: Jako nic proti inspiraci, ale to víte, že vznikla spojením slov in a spirace, in jako v a spirace jako spir a ce, co je spir a co je ce to každý vi, takže ostuda velká, že být isnpirací tak už ted sem zahrabaný hluboko a dělám ze sebe outspiraci. Jako co si vůbec myslím, že to nebo to, vůbec, tohle teda ne. A ne a ne a nebude. Chci ztátu inspirace. Ztráty inspirace! Ztráty inspirace! (www.ztratyinspirace.cz)  Stavební kolaudace. Lékařská rehabilitace. Soudní aukce. Vitamin Ce. .... Hele fakt mě inspirace sere, a jestli po mě bude něco chtít, jako že to vím, jako že jo, jako že to tak je vždycky a jako že sem vždycky ja ten hodny, tak jako že tedka nic, protože jako že zklamaní a nedůvěra. Chci respekt. Zkazilo mi to den. Čest , končím. Snad zítra bude líp.