Po šesti dnech opět zapisuji do svého deníku své osobní prožitky a výsledky mých snah zdokonalit svět a přizpůsobit jej mým představám, které zahrnují samozřejmě genocidu všech nečistých  až pejorativních ras koní. Nejsem sadista ale je na místě zjednat pořádek v živočišném sektoru a kdo jiný než já, má inteligentní a fyzické předpoklady k tomu, aby přesvědčil jiné lidi k tomu, aby začali plnit mé příkazy...mé dobré, skvělé, promyšlené až sofistikovaně dokonalé normy a konvence, kterým nechybí ani humor ani důraz. Ale to bylo jen na okraj mých budoucích plánu, které zajisté budou vést k totálnímu ovládnutí severní části evropského středozemí, mimo jiné mám plán nejprve obsadit Turecko, pak budou následovat ostatní kraje.
Kromě svých skromných plánů jsem dneska přemýšlel taky nad tím jak bych odpověděl, kdyby mě někdo podezříval s prodeje modrních nízkopodlažných trolejbusu sponzorovaných evropských statutárním fondem pro rozvoj regionu. I když nidky jsem nic podobného nečinil, nečiním a činit nebudu, vždy je třeba mít dobrý argument, který by veškerá podezření srail k zemi.Můžete být nevinní ale když se neobhájíte, nikdo vám neuvěří, proto jsem věnoval své úsilí vytvořením obranných argumentů. Myslím že jsem velice schopný, nadaný v otázkách řečnických a kolikrát se úspěšně hádám aniž bych měl pravdu, můžu se zajisté pochválit, že jsem vynikající řečník a argumentalista. Proto se sám sobě divím, že jsem na nic kloudného nepřišel. Po neúspěchu, který mě hodně dostal a musel jsem dostat čas, abych se vzpamatoval, jsem si chtěl reputaci napravit tím, že vymyslím názvy na předměty, které dosud nikdo nepojmenoval, tady jsem myslím zaznamenal úspěch. Například pansamtam, tamparararapam nebo udururucuruchur jsou jistě hezká slova příjemná na pohled a lahodná uchu, nemají však na můj nejlepší objev, kterým jsem pojmenoval volný prostor mezi jménem a příjmením nějaké osoby. Slovo mrezrez jej naprosto vystihuje a po chvíli mi samotnému připadalo, jak bych tento pojem znal sand odjakživa. Ještě sice nevím jak jej skloňovat, světovou slávu jsem si myslím již zajistil. .... Po chvili...... Mám dojem, že mě sledují. Vědí, že vím něco co oni ne. Chtějí mi ukrást můj název, který vystihuje mezeru mezi jménem a příjmením. Mám strach, že proto udělají cokoliv. O svůj poklad však budu bojovat. Trošku jsem to čekal. Sledují mě už delší dobu, protože vědí, že jsem hodně dobrý. Mé nápady však pro mě znamenají všechno. Vzdal bych se jich akorát za peníze. Jenže tolik oni nemají. A oni to vědí. Už ta paní odpoledne na chodniku mi byla nějaká podezřelá. Chvílemi se chovala jako moje máma, ale já jsme v ní poznal špiona a konfidenta. Nesmím nikomu věřit. Život se mi začíná rozpadat, již nemám tak vlidný vztah se svým psacím stolem.Přestal jsem se mu svěřovat.... mám totiž dojem  že třeba taky podlehl nátaklaku zvenčí. Snad zítra bude líp.