John_De_Bil

04.Srpen 2007

Nemocnice

 Bylo nebylo. Za devatero horami, za devatero řekami a jedním oceánem. V jedné malé vesničce jménem Red Lodge, jedno léto žil a pracoval chlapec z daleké Evropy. Jeho jméno bylo Jiří, avšak nikdo tam neuměl říct jeho jméno správně. A tak mu říkali spíš George, Džiry,Jiži no prostě všelijak jen ne správně. A ten pracoval v hned dvou pracích najednou. Dělal housekeepera v jednom hotelu, což byla práce samozřejmě záslužná, náročná, dobře placená:) a taky vařil ve steakhausu. Tam to stálo určo za prd. A tak jednou na protest se neudržel a při krájení si málem uřízl palec.  Rána začala ihned krvácet a jistě vytvořila velký humbuk v celé kuchyni. Ale protože to byl kabrňák, nedal na sobě nic znát tu bolest a pracoval další dva dny s prstem jen tak obvázaným. Po dvou dnech ho však navštívila paní vedoucí a řekla mu, že by si měl zajít s prstem k doktorovi. Ono v této zemi to nebyl žádný levný špás tihle doktoři. Však paní vedoucí mu řekla že mu to pan majitel Tom zaplatí. I tedy rozhodl se džiry, že toho doktora nemá z domu daleko, a že když to Tom zaplatí, že tam půjde.

A tak další den strávil ještě dopoledne jeho oblíbenou čiností = uklízením pokojů, stlaní postelí, leštění záchodových mís, tak jak to měl rád. Když svou horlivou prací vyčistil všechny pokoje do čista, odešel domů na jeho každodenní hodinu a půl dlouhou pauzu. Tu většinou trávil spánkem avšak tento den měl na programu důležitou návštěvu místní nemocnice. A tak když dorazil domů okoupal se a začal se chystat na cestu. Doma byla jeho kamarádka Mira, která měla ten den v hotelu volno a ta mu nabídla že půjde s ním. A džiry neváhal a řekl že bude moc rád. Tak se vydali oba dva. Cestou se sice trošku ztratili neb netrefil přesně ulici, protože v tomto státě byli ulici uspořádány do bloků které vypadali všechny stejně. Avšak nakonec správnou cestu našli a dorazili do nemocnice.

Z venku vypadala jako každá jiná, ne příliš velká, ne příliš malá, ale vevnitř už vypadala lépe než ty co známe z naší doby. Místo vrátnice tam byla spíše kancelář kde usměvavá paní posílala nemocné na konktrétní oddělení, chodby byly vystlány koberci.. No celé to tam vypadalo příjemně, možná že i protože hned u vchodu byla tabule s mnoha sponzory.

Džiry, ne příliš dobrý v místním jazyce přišel na recepci a řekl že si pořezal prst a že potřebuje doktora aby se mu na to mrkl. Paní s recepce tedy zavolala takovou starší paní která rozhodně nevypadala jako doktor. Ta si džiryho odvedla do kanceláře a Mira zůstala čekat v křesle u recepce. Paní v kanceláři se optala co je špatně s palečkem džiryho, dala mu varování že lékařská péče je mooc drahá, napsala si nějaké údaje a zavolala pana zdravotního bratříčka. Ten si džiryho odvedl do ordinace o znova se přeptal na prst, změřil tlak a odešel pro pana doktora. Ten když přišel, znova mrkl na prst a řekl že džiry přišel pozdě a že už s tím nemůže nic dělat. Normálně by nařiznutý nehet odtrhnul aby mohl ránu vydezinfikovat, takhle však džirymu pouze řekl že má mít prst absolutně čistý a dvakrát denně si ho namáčet do vody s mýdlem:) A tak se džiry vydal na cestu zpět do kanceláře kde chtěl dostat záznam o provedení lékařské prohlídky, ale nebyl ´úspěšný. Sice po nějaké době paní z kanceláře vysvětlil co vlastně chce, ale ta mu řekla že to nebude dříve než za týden. A tak musel džiry čekat.

Zazvonil konec a pohádky je konec

Autor John_De_Bil v 21:57

0 Komentáře:

Přidej komentář

<< Home