John_De_Bil

13.Únor 2009

Rio de Janeiro

Zdravím věrné čtenáře a po dvouleté odmlce se pouštím do práce :)

Pro začátek bych pouze napsal že jsem dorazil do Ria i ke své sestře ( to kdyby se někdo bál o můj mladý život:). Cesta byla hrozná, odporná a zakládám klub anti - cestování :) Tak zatim tak, zítra budu aklimatizovat tak sepíšu své nové zážitky :)

Zdraví Rio de Janeiro:)

Autor John_De_Bil v 02:39 komentářů (1)

17.Prosinec 2008

ha

ty voe můj blog jede:) jeden den jsem měl i 23 návštěv a to tam už dva roky nic nepíši:)
Autor John_De_Bil v 00:03 komentářů (0)

28.Září 2007

San Francisco

Tak je to tu. Po nějakém čásku jsem se dostal na net. Ale protože je půlnoc a zítra nás čeká velké zařizování související s odletem zpět do vlasti, nebudu se nějak rozepisovat a jen stručně.

Dneska jsme dorazili do druhé nejznámější bašty státu California do města San Francisco, které je pro američany větším lákadlem než LA protože je to město které žije a má i nějakou historii. No za ten půlden co jsem tu strávil jsem stihl projet půlku hledáním parkovacího místa a následnou cestou zpět do hotelu. Cestou jsem zahlédl dnes již nefunkční lágr Alcatraz, který byl prý zavřen z důvodu vysokých nákladů. Pak jsem se šplhal do kopce jak v Novém lískovci kolem tradiční tramvaje, ze které lidé vyseli div nevypadli, avšak moje hotovost mi nedovolila ani tuto radost a tak jsem musel dojít pěšky až zpět do našeho hotelu v srdci čínské čtvrti SF

Když jsem uchozený a zpocený dorazil, dal jsem si koupil a vyrazil s buchtama do výru velkoměsta. No nuda celkem. Zase americké město. Ale cestou do hotelu jsme si zašli na psa či co to bylo do jednoho z mnoha místních čínských bister, takže je mi blbě ještě ted¨

Takže asi tak ve zkratce.

zdarek smradek

Autor John_De_Bil v 09:06 komentářů (0)

16.Září 2007

Salt lake city

Ozyvam se po delsi dobe avsak neni to moji vinou. Po trech dnech toulani se po nekonecnych planich narodnich parku Yellowstone a Grand Teton, kde zastrcky na nabiti fotoaparatu byli jen na hajzlicich v kempech natoz aby nekde byl internet, jsme zase dorazili do civilizace, konkretne do olympijskeho mesta Salt Lake city. Mesto to je jako kazde jine americke co jsem zatim navstivil. Mistni lide ho maji radi protoze je pry vice kulturni, ale to snad jen protoze tu je jeden velky mormonsky kostel Jako pekny, ale me jako evropana to nemuze dojmout, natoz pak mormoni, stejne vtiravi jak ti v evrope. Prijdou chvili se bavite o tom jak dlouho tu jste, co tu delate a uz vam cpou knihy o jeziskovi a tak... Vsak to znate.

Jinak to mesto je teda zase nalajnovane jak podle pravitka, klasika. Kdyz jsme prijeli a hledali hostel, tak na ulicich nikdo nebyl protoze pesky se tu proste asi nechodi. Jen v ,,oaze klidu" kostela. V hostelu nas privitala particka zhulakanych lidi hrajicich na play stationu nejake auta a pan majitel cernoch, ktery je ucitel, ucil ted rok v Budapesti a procestoval Evropu a nakonec vypadal taky trochu sjete. Takze ted radsi bloudime po meste sem a tam at se poradne unavime, rychle usneme a zmizime odsud. Dalsi zastavkou je slavny Grand Canyon, tak snad to bude stat za to, a hlavne tam budeme zase spat v campu coz je o moc privetivejsi nez hostel. Brrr hrozna predstava ze se tam musim jeste dneska vratit

Popisky predeslych dni mam na papire v aute, takze az se naskytne prilezitost vse to opsat do elektronicke podoby, tak tomu ucinim. Teda jestli nam tu uz nekdo nevzcoroval autoAni bych se nedivil, tady na ulicich chodi pesky jen sami homeless people

Tak zatim zdarec a za dva tydny jsem doma jak na koni

Autor John_De_Bil v 04:00 komentářů (0)

10.Září 2007

Konec zvonec

Tak je to tady.. Včera jsem se naposled od clockoval a pracovni čast pobytu je za náma:) Byl to zvláštní den. Byla neděle a to bývá v hotelu moře práce. Ale už mi to ani nevadilo, přece jen poslední den. A tak jsme vzali foťík do práce a nafotili krásnou serii fotek s hajzlíkama, prachovkama, vysavačema. Aspoň ten poslední den byla nějaká sranda Ale opoustil jsem to tam s lehkým srdcem a rád že už tam znova nemusim.

Horší to bylo ve steaku, kde mi kluci už dva týdny každý den opakovali, že nemůžu odjet že mám emigrovat a zůstat v Red Lodge. A tak poslední den si nás vychutnalo i počasí. 40 stupňů farenhaita,takže kolem nuly, no horách nasněženo.. A v praci bylo smutno.. Nastesti v utery jdeme ještě na zaměstnaneckou party, ale stejně to bylo už takové loučení. Všichni byli smutní. TAk jsem vzpomínal na první den. Jak jsem tam stál v te kuchyni a říkal si, Tady mám být tři měsíce?? no ale uteklo to jako voda. A to hlavně díky klukům v kuchyni, kteří mě přijali jako svého a všechno bylo v pohoděŽádní nadřízení, žádné příkazy, zákazy. Maximálně přátelská atosféra Kdyby mi strhli z platu co jsem tam všechno snědl a vypil, tak bych si musel někde pujčit na cestu domů

A tak jsme si tam včera se segrou šudlali tu naši práci, protože bylo málo lidí a číšník David nám nabídl že když je to poslední den, ať si dem sednout ke stolu a že máme večeři free. A tak proč ne. Dali jsme si mušle jako předkrm, pstruha s pečenou bramborou a broccoliny jako hlavní chod a k tomu ještě kraba. Pokecali. Zhodnotili a šli domů, kde znaven celoletní prací padli za vlast do postelí.

A jak jsem těšil na poslední den a konec práce, tak mě to celkem vzalo.  Ač USA je země na hlavu postavená, která mě teda ničím nenadchla, Red Lodge a místní lidé mi přirostli k srdci. A už teď je mi smutno.

Autor John_De_Bil v 16:42 komentářů (1)

04.Září 2007

Letadýlko

V poslední době toho moc zajímavého nebylo, ale přece něco. Začal mě bolet zub. A tak v noci když jsem nespal jsem slyšel venku nějaké zvuky. Tak kouknu ven a normálně u nás na dvorku dřepí medvěd a hrabe se v nějakém pytli s odpadkamaByl asi tak dva metry ode mě a já měl otevřené dveře na terasu.. A tak jsem chvíli koukal a napadlo mě že bude lepší ty dveře zavřít. Až na to že když jsem je zavřel, medvídek to uslyšel a loudavým krokem odešel zase o dům dál. ¨

To by ještě nebylo tak zajímavé ale druhý večer tak sedím v pokoji, bavím se s někým a jen tak kouknu ven. A světe div se, zase tam prochází po dvorku medvěd Dva dny za sebou to už je moc. Oni to tam snad mají na noc rezervované tu naši terasu.

Včera nás náš kamarád Bradley vzal na výlet letadlem. On je sice Bradley takový velice sebevědomý a narcistický chlapec, že když jsme přišli tak nám hned vnucoval foťák at se podíváme na jeho model fotky na kterých ho někdo fotil nahého jak visí na brankové konstrukci na fotbalovém hřišti  Ale na druhou stranu je strašně přátelský a vlastní letadýlko pro čtyři lidi. A protože jsme tři tak se nám to přesně hodilo Tak jsme se s ním domluvili že nás vezme na výlet.

Sraz jsme si dali v 18:30 na místním letišti. No letišti. Je tam jedna rampa a byli dvě vyhlídková letadla. A tak jsme tam vyrazili a už cestou potkali Brada jak tam sviští na čtyřkolce. Když jsme tam přijeli a vytáhli letadlo z hangáru udělali jsme nejdříve něco fotek  a pak vyrazili. Letěli jsme do hor. Brad nám chtěl předvést jaké to je na horské dráze a trošku to zklopil náhle nahoru a pak dolů a to mirce neudělalo dobře.. Ještě dvě hodiny po tom co jsme dorazili domů říkala mě je blbě, mě je blbě. Ale mi se sestrou se to samozřejmě líbilo. A jak jsme tak letěli zeptal se Brad jestli si chci zkusit řídit a tak proč ne a už jsem se šoural dopředu na místo druhého pilota.  Jakože jsme řídil jen tím kniplem nebo jak se to jmenuje ale byl to zážitek. zatáhnál jsem a letěli jsme nahoru, zatlačil a dolů  Tak můžu říct že jsem už řídil i letadlo.Kdo taky řídil ltadlo ať zvedne ruku:) Ono to je bezpečnější než jet ne 9 ráno autem do školy do centra Ostravy.Říkal Brad že být pilotem není těžké dokud se něco neposere...

A tak jsme v pořádku přistáli, jakože Brad. Já bych nás tak možná rozbil o zem. Zaplatili krásných 90 dolarů na benzín a jeli domů...

Autor John_De_Bil v 19:27 komentářů (0)

30.Srpen 2007

Omluva

Omlouvam se vsem, kteri prahnou po stale novych a neotrepanych informacich na mem blogu. Ale situace se ma tak,ze jedine co nas tu v posledni dobe bavi je pocitat kolik dni nam chybi do konce pracovni casti pobytu. Ne ze bychom byli takovi lenosi, ale zkratka jak se to blizi , tak se to tahne.. A jak jsme uz naladeni na odjezd, tak se nam ani nechce nikam jezdit a poznavat dalsi krasy. Ono taky bliyke okoli uz mame zmapovaneTudiz neni co psat..

Dneska si ze me udelali trosku prdel v hotelu, i kdyz teda nechtene. Kdyz uklizime, tak 11 pokoju je tak akorat, zadny spech a diky tomu ze mame hodinovou mzdu, tak se muzem trochu flakat.. 12 a 13 to uz musime jet naplno, bez lunch breaku aby jsme vůbec stihli jit do dalsi prace, aspon teda ja protoze chodim nejdrive. A dneska jsem prisel, nateseny ze bude malo pokoju, protoze to mam vzdycky zmapovane kdyz jedu v noci ze steaku a vidim kolik je aut. A tak jsem prisel a koukam ze mam 14 ppokoju A buchta rika segre ktera mela delat taky, ,,Je jich jen 14 tak jsem je dala dzirimu a ty muzes jit" , no sranda. A tak jsem rekl sestre at zapomene a udelali jsme to spolu, ale dala si me pani recepcni

Jinak jsem se dival ze budeme platit u doktora celych 30 ceskych tvrdych koruuun za navstevu lekareNo to musi byt paroubtek jako na trni.. Jen pro priklad, jak se maji vsichni americane dobre a zije se jim lehce. Kdyz jsem byl s prstem v nemocnici a doktor se podival, rekl ze to mam mit absolutne ciste a nedal mi ani naplast, Tom muj zamestnavatel zacvakal 125 dolaru mistni nemocnini. A to se mi zdalo jako feejst na to co vsechno pan doktor vykonal za tech 5 minut. A to jsem se pak nestacil divit, kdyz mi prisel domu postou z Billings dalsi ucet na 101 dolaru. Nejak sem tomu nechtel verit ze po me chteji dalsi love, ale vazne tomu bylo tak. Zeptal jsem se Andyho a ten mi rekl, ze to platim jen za tu navstevu nemocnice, ne za to co mi tam poskytli no krasa.. A ze kdzy si on zlomil na snowboardu stehenni kost tak zacvakal 1000 dolcu... A tak si rikam ze tech 30 koruuun budu platit s usmevem a rad, jestli to nejak pomuze ceskemu zdravotnictvi. Ono rozdil 30 a 2000 koruuun je ,,celkem" dost

Co tak jeste noveho... Auto slape jako hodinky. Jen jsme byli vymenit olej. To bylo taky zajimave. Prijeli jsme do Billings do nakupniho strediska, jak nam poradil Andy, a tam na jednom miste stala takova mala budova podobna mycce. Tak jsme tam prijel a jedna ze dvou hostesek co tam poletovaly se nas optala jaky olej a tak neco.. Tak jsme deset minut postali v rade, ja teda ne, jsem si skocil mrknout do Best buyeKdyz jsme prisli na radu, hosteska si prevzala auto, vjela dovnitr, my jsme si tam sedli do cekarny kde meli zmrzku zdarma. Za deset minut zase vyjela, nauctovala 30 dolaru se vsim vsudy a to nam tam jeste vysali, zkontrolovali vsechny kapaliny, no krasna sluzba..

A tak zase zdarek parek

Autor John_De_Bil v 20:42 komentářů (0)

26.Srpen 2007

Rád bych něco napsal

ale nevim co
Autor John_De_Bil v 08:05 komentářů (0)

21.Srpen 2007

píši

A tak se nám to krátí, doba kdy budeme ještě pracovat pokročila a už pouze tři týdny strávíme na našich oblíbených pracovištích v supr provozech Ještě před týdnem jsem byl dojebkaný z toho že je to ještě měsíc, ale tři týdny už zní o mnohem lépe a začíná mi docházet že tu budem už jen krátce. V práci to už není kdoví jaká. Léto tady pomalu končí a sním i turistická sezona. Jak v červenci tu bylo pořád vedro a sucho,tak teď je sice po ránu hezky ale teploty tak akorát a k odpoledni se většinou přiženou mráčky a jsou bouřky. Takový ty romantické, blesky, hromy, kroupy a tak. Což je sice supr až na to že se většinou přiženou v dobu kdy musím jet na kole do práce a pak se zase odženou A tak věčně chodím do práce s mokrým zadkem Takže v hotelu nám už o jeden den zkrátili směny a ve steaku už taky nejsou návaly co bývaly a začíná se to tam taky táhnout,což teda rozhodně nemusim, neboť jsem si toho užil dosytosti na Vesně ve školeTaková ta práce jen jako, aby člověka nějak zaměstnali, čas utíkající po minutách, to jsou moje vzpomínky na praxi na střední

A tak už pomalu nakupujem potřebné věci a sestavujeme plán cesty. Já se teda moc nezapojuji, protože jak chcete prosazovat svůj názor proti dvěma děvčatům? To je další věc co jsem se naučil na střední V kolektivu kde převažuje ženské pohlaví, muži jen těžko něco prosadí. Lepší držet hubu a přizpůsobit se

Jinak teď máme zase volno, ale trávíme ho rize odpočinkem. Byli jsme jen tady v obchodě,kde jsme si vyhráli s automatem na takové ty umělé cetky, pak v kině na Die hard 4 nevim jestli je to Smrtonostná past nebo zbraň, ony ty názvy jsou matoucí. Hlavně že v originále to je uplně jinak:D ale byli jsme potěšeni že tu stihneme ještě v místním kině Harryho. Kino je tu super. Stojí šest dolců, ale to pohodlí. Uprostřed jsou sice sedačky klasické, zato na krajích jsou nějaké vyřazené gauče tak se tam vždycky válímeSice to trošku zhoršuje koncetnraci na film a trošku svádí ke spánku ale je to fajn. A pak večer jsme byli ještě v hotelu ve výřivce takže krásný den

Zítra ještě jeden a pak zase do práce... Takže jinak nic zajimavého..

tak zase zdarec zdraví jirka velk ý borec

Autor John_De_Bil v 08:49 komentářů (0)

20.Srpen 2007

:DDD

tak tohle je mazec:) zítra si dám vyproťováka a chlastám dál:)

http://www.youtube.com/watch?v=GX6eXxjfXwk

Autor John_De_Bil v 09:18 komentářů (0)
Starší články >