John_De_Bil

21.Červen 2007

První dne v práci aneb jak má člověk spát 8 hodin denně když 13 pracuje

První den v práci

Dneska ráno se nikomu nechtělo vstávat, jako ostatně asi pokaždé když je třeba něco dělat. Vstali jsme kolem osmi hodin, vystřídali se v koupelně což byl celkem problém:) a šli na snídani. To je jedna z věcí co mi tady trošku nevyhovuje. Sice doma nesnídám ale když je to zadáčo 

Snídaně

Continental breakfast je celkem slabota. Ne že bych byl vyloženě masař ale přesto cokoli nesladkého mi tam chybí. Ve nabídkové vitrínce najdete jen muffiny, americké koblihy na několik způsobů a toasták který se mi zdá taky sladký.. Pečivo doplňuje vaflovačka kde si zrobíte vlastní vafle, nějaké jogurty, džemy, cornflaky a moje jediná záchrana vařená vejce Na pití klasika kafe, čajík, džusy ale jak tvrdí sestra všechno je to nějaké sladké.

Housekeeping

Po snídani asi v 9 jsme vyrazili na recepci se přihlásit poprvé do práce. Trošku dělnická práce tenhle housekeeping, asi těžko věřit že jsme všichni vysokoškoláci když tam tlačíme ty vuzky s prádlem a leštíme toilety Hotel má dvě patra, jsme tam 4 takže pro každého tak 12 pokojů, celkem drbačka, takže s bolavými zády jsem skončil ve 14:30. Paní head housekýperka mi to všechno zkontrolovala,bylo to ok..takže jsem ještě pomohl děvčatům které z nějakého důvodu bylo lehce pomalejšíTakže ve tři jsme si dali check out a šli si na rychlo něco sníst (francouzský ,tak se jmenuje, bílý chleba s kouskem salámu co chutná jak lunchmeon meat ,neboť nás čekali ve 15:30 v další práci ve Steak housu.

Steak house

Dorazili jsme jak je u nás ve zvyku na čas. Paní v kanclíku si ofotila naše víza a dala nám vybrat naše pracovní čísla ,já jsme 707. A tak jsme vyrazili na naši druhou štaci. Já výčepem jen prošel a přihlásil se do systému, Poněvadž jsem byl přiřazen do kuchyně. Tam mě však nikdo nečekal a paní servírka mi řekla že cookers mají pauzu tak jsem čekal a čekal a přemýšlel kdo přijde. K mojem překvapení to byli tři kluci o něco málo starší než já. Jeden dredař a dva takoví asi hopeři. Od té doby tam hrál jen Bob Marley či co to bylo a bylo to uplně v klíídku. Sice jsem byl dishwasher  ale dalo se to(přece jen ty hodiny mytí nádobí na Vesně se hodily) akolem půl desáte umyl poslední taléřek a šel do našeho domečku. Od zítřka prý budu salad man tak uvidíme ...

 

fota přidám jakmile bude chvila na focení,dneska to byl celkem fofr,tak papa milánkové

Autor John_De_Bil v 07:27

1 Komentáře:

Dík za deníček, je to bezvadné, a pro mně dost překvapivé, jak jsi báječně výřečný!

21.06.2007 22:43:22

Přidej komentář

<< Home