Čarodky

02.Květen 2008

Tak to byla zase akce... No já bych se radši neviděla

Začalo to v pohodě. Přijeli všichni pozvaní, to se taky vždy nepodaří. Grilovalo se a byla pohoda.... mno, pak jsme vyrazili do hospy (nás mají totiž nejlepší černé pivko v republice a to si nemůžeme nechat ujít), to trochu popudilo mojí maminku, ale kámen úrazu je úplně jinde. Já totiž nejsem zrovna abstinent (klub piček by na mě měl být hrdý...) a navíc moje mamka mě od chlastu zrovinka moc nezrazujetakže jsem měla kapku naváto už před tím, než vůbec někdo přijel, přidala jsem k tomu v hospodě, no a pak se šlo na Horku, kde byla hranice a Slávek tam měl otevřenej výčep.... Navíc jsem tam potkala kámošku se kterou se skvěle paří a prostě jsem s ní musela na panáka (naštěstí už nevím, jak skončila ona, páč byla na antibiotikách a na ty by se opravdu nemělo bumbat). Po vypitém alkoholu jsem se stala úžasně přátelská a každého jsem objímala (je to s podivem, většinou mívám jiné reakce a jsem dosti nepříjemná), už sám fakt, že jsem se chovala jak dítě květin je zahanbující, ale bylo to ještě horší... Po návratu k nám na zahradu už jsem jen apaticky hleděla před sebe a nebyla schopna kloudné akce, no a pak to se mnou švihlo a nebylo živé duše, která by mě probudila... Ach, je hrozné na to jen pomyslet... Takhle vytuhnout... Abyste věděli, tak to vůbec není běžný průběh, většinou ani usnout nemohu a zrovna, když u nás mělo spát takovejch lidí. Mé jediné štěstí bylo, že ještě nějakou dobu kalili beze mě a pak prostě jeli domů... No byla to síla a mě nezbejvá než svatosvtě slíbit, že se příště budu mírnit a budu lepší hostitelka

 

napsal/a: Katynov 13:25 Link komentáře (1)


< Novější články | Starší články >