Operátorské hlášky z O2 linky
03.Prosinec 2008 | OstatníTo prostě nešlo sem nedát, kamarád mi přeposlal tyto hlášky a za sebe můžu říct, že jsem se řezal ještě dlouho potom... Jinak mohu říci, že některé podobné situace jsem už také zažil... :D
Doporučuji přečíst !!! :D
# # --------------Zákaznická linka------------------
# Zákazník: Víte, my už jsme se ženou starší pánové...
# Zákazník: Já mám modem Aethra.
# Operátor: Tenhle typ modemu má na sobě tři kontrolky. Jak # teď svítí?
# Zákazník: Svítí obě dvě.
# Zákazník: Tak mi od vás přišel ten samoúčelnej balíček...
# Zákazník: Už mě tam všichni serete v tý vaší ou tů sebrance!
# Operátor: Bavme se slušně, jsme přeci lidé.
# Zákazník: To možná vy, ale já ne!!
# Operátor: Kam je zapojený ten kabel?
# Zákazník: Jak to myslíte?
# Operátor: Když půjdete po tom kabelu, kam dojdete?
# Zákazník: Asi k vám na ústřednu do Brna.
# Operátor: Vy jste přímo zřizovatel té linky?
# Zákazník(cca 80let): Jak to myslíte?
# Operátor: Na koho je ta linka psaná.
# Zákazník: Jako kdo tu je?
# Operátor: Hmm, dejme tomu.
# Zákazník: Já a můj pes.
# Operátor: Ale já bych potřeboval jméno.
# Zákazník: Ťapina.
# Zákazník: Já volám, protože jsem dostal pod stromeček ten modem
# ZyXel.........(ticho).
# Operátor: Gratuluji! A Funguje?
# Operátor: Vypojte z počítače USB kabel od modemu a nechte tam jenom ten síťový.
# Zákazník: Jo, tak už ho mám vypojenej. Co teď?
# Operátor: Teď napište do té lišty nějakou # adresu.
# Zákazník: To nejde.
# Operátor: Jak to myslíte?
# Zákazník: Píšu a nic se neděje!
# Operátor: Vidíte na klávesnici tlačítko Num Lock?
# Zákazník: Jo, už ho vidim.
# Operátor: Mačkejte ho co nejrychleji za sebou, bliká na klávesnici něco?
# Zákazník: Nic nebliká.
# Operátor: Tak zapojte klávesnici zpátky do počítače.
# Zákazník: Já seberu ten modem a omlátím vám ho o hlavu!
# Operátor: Myslíte tím přímo mne?
# Zákazník: Ne. Vy jste jedinej trochu ochotnej. Vás jenom švihnu kabelem.
# Operátor: Pane, jestli na mě budete pořád takhle křičet, tak vás upozorňuji, že
# to položím.
# Zákazník: No to si zkuste! To pak teprve začnu řvát!!
# Operátor: To je možné, ale už ne na mě.
# Dole máte Možnosti internetu, tak na to si klekněte.
# S tím vám bohužel nepomohu, tady jste na technické potvoře.
# Mohl byste zavolat z počítače?
# Obávám se, že teď vám trochu nerozumím...., pardon, opravuji se. Vůbec # vám
# nerozumím.
# Vy tam máte AVG? Ano, to je dobrý # program. Vypněte ho!
# Dobrý den, u televize Pavlína Žaloudková, jak vám mohu pomoci?
# Mohl byste mi přiblížit o co jde?...., aha,..., promiňte. To jste mi to spíše
# oddálil.
# To chce do budoucna nějaký firewall. Ten si nastavíte a budete mít bránu do budoucnosti.
# Já to předám technikům, aby vyšetřili vaši linku.
# My jsme pane Nováku spolu hovořili a já se vás na něco # ptal, ale už nevím na co.
# Říkáte windows 95? A nějaký operační systém tam nemáte? ........
# Bohužel to v databázi nemám. Já tu vlastně nemám ani tu databázi.
# Napište si tam ping. Jako ping pong, ale bez pongu.
# Ten nenormální šum co slyším je normální?
# Dobrý den, u telefonu Kamil Dušák, co vám mohu udělat?
# Obávám se, že jste připojen....
# Pište si: ó jako Olina, es jako Saša, kvé jako písmeno kvé...
# Bohužel nejsem ochoten vám pomoci..., ehm, tedy schopen.
# Vteřinku, já se podívám na stav vaší linky...., aha já vidím, že jste omezený.
# Když tam máte dva antivirové programy najednou, to je jako kdybyste měl u domu dvě bezpečnostní agentury, které se mezi sebou neznají. Hned jak by se potkali, nastal by šrumec!
# No dobrá. Já to tam tedy poznamenám. Když si objednáváte ořechy, vypadne synchronizace.
# Když se podíváte dolů, tak tam uvidíte dvě ponožky. Máte? Nemáte je tam? Musí tam být....Jo aha! Moc se omlouvám, já myslel dvě položky na monitoru...
# Ty dvě modemy na tom diody svítí?
# Já vám dám telefonní drát na seznam.
# Zeptám se jednoduše, funguje to?
# Linka je vedena na jméno Šun Jun Čung Ťin Han? Cože? Aha, takže na pana Nováka...
# Tak já tu zadám na techniky servilní požadavek...
# Dobrá, tak já vás tedy přepojím zpátky do té nabídky a tam se proklikáte.
# Přeji pevné nervy a příjemný večer...
# Spyware, to je takový zrůdný program...
# Takže jste připojen, to jsem rád. Vám to nefungovalo, protože jste měl nastaveno všechno co šlo úplně špatně, plus ještě něco co snad ani nešlo.
# Prosím vás ten splitter jste musel mít v tom samoinhalačním balíčku.
# Zákazník: Já jsem technik, na mě můžete mluvit odborně.
# Operátor: Rozumím. Chce to po vás autorizaci pop trojky, nebo esemtépéčka?
# Zákazník: Ehm..., cože?
# Zákazník: K vám se dovolat, to je umění! Prosim vás, vy tam jste sám?
# Operátor: Někdy mám ten pocit.
# Zákazník: Já vám to hlásil už přede dvěma hodinama a nikdo se neozval! Chci to zrušit!
# Operátor: Pane Nováku, nebudeme to dramatizovat...
# Zákazník: U telefonu pan Koláček! A nebude to tak sladký hovor jak si myslíte!
# Zákazník: Já jsem výslovně říkal, ať mi sem neposílají toho technika co tu byl minule! Jdu ke dveřím, vodevřu a co myslíte? No byl to von!
# Zákazník: Já bych křičel, já bych brečel, ale ani # na jedno už nemám sílu. Už jenom volám.
# Zákazník: Helejte se! To už jste asi pátej s kym mluvim! Já už to celý znova opakovat nebudu! To si tam pořešte!
# Operátor: Mohl byste mi to zopakovat?
# Operátor: Do jména zadejte O2.
# Zákazník: Ó mám dát malé nebo velké?
# Operátor: Dejte velké, my jsme velká společnost.
# Zákazník: Pošlete sem konečně někoho, kdo tomu rozumí, jinak na to pustím manželku a to teprve budete koukat!
# Operátor: Co se týká toho připojení, vy jste už ve vlastnostech?
# Zákazník: Co se týká toho připojení, tak jsem už tejden v řiti!
# Zákazník: Já bych rád věděl, proč se mi nezobrazuje číslo volaného.
# Operátor: Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z hlasových služeb.
# Zákazník: A kde jsem teď?
# Operátor: Na technické podpoře internetového připojení.
# Zákazník: Výborně! Já si objednával O2TV a rád bych věděl kdy to bude.
# Operátor: Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z obchodního oddělení...
# Zákazník: Tak to bych rád věděl, proč mi v Mozille nefunguje aktualizace.
# Operátor: Je mi líto, ale tohle já neřeším, protože....
# Zákazník: Ježíši! Vaší práci bych chtěl mít!
# Zákazník: To v Americe, tam by to bylo hned!! Ale vy jste pořád v Čechách!
# Operátor: Pane, vy jste ale momentálně také v Čechách.
# Zákazník: Já jsem technik!
# Operátor: Já vím. Takových techniků sem hodně volá...
# Zákazník: Chci okamžitě mluvit s nejvyšším vedením!! To vedení, to je Praha?
# Operátor: Obávám se, že Madrid.
# Operátor: A vy jste byl kde? V síťových připojeních?
# Zákazník: Ne, já byl na dovolené...
# Zákazník: Tak mi od vás přišel ten modul...
# Operátor: Jaký tam máte modem?
# Zákazník: Xavi. Ten se svištěm.
# Zákazník: Já mám od vás ten modem Well Aušus...
# Zákazník: Včera zase vypadla Prima!
# Operátor: A už to funguje?
# Zákazník: Teď jo, ale já neviděl poslední díl Letiště! Nevim co se stalo!
# Operátor: No ona dala nakonec přednost tomu pilotovi...
# Operátor: Máte tam ten kurzor?
# Zákazník: Já nevím. To mělo být v tom instalačním balíčku?
# # --------------Zákaznická linka Konec------------------
napsal/a: Keltuo 17:12 Link komentáře (3)
Nepřenosné místní podmínky
15.Listopad 2008 | Perličky na dně-óda na kopanouVe vrcholové kopané je stadion jako stadion. Na rovných, vyhřívaných, drenážovaných a plachtou zakrývaných trávnících se mohou cítit jako doma domácí i hosté. Jak fádní...
Zato v našich nejnižších fotbalových soutěžích platí: co hřiště - to originál. Polož vodováhu na postranní čáru v Horních Měcholupech a bublina ti zamíří na úplně opačnou stranu, než když dáš přístroj na zcela identické místo dolnoměcholupského kolbiště. Půlící čára pozorovaná z branky může připomínat obzor oceánu. Jiří Turek, bývalý gólman Sokolu Senohraby, vzpomíná: "Na hřišti v Kostelci u Křížku jsem ze své svatyně viděl jenom břevno protější brány. Hráči se mi při našm náporu zjevovali až od pasu nahoru, míč jsem při přízemních či polovysokých kombinacích neviděl vůbec."
Vyhlášená jsou hřiště svažující se od branky k brance, hřiště, na nichž má každé mužstvo drtivou převahu v tom poločase, kdy ho do útoku žene přitažlivost zemská. Například plac TJ Tatranu Tři Sekery na Mariánskolázeňsku , pověstný nejen svažitostí, ale též záludným pahrbkem uprostřed. Když je nejhůř, zní z domácí lavičky taktický pokyn trenéra: "Hrajte na muldu!"
Rozličné jsou přirozeně i povrchy druhotřídních hracích ploch. Mužstvo rozmazlené domácím pažitem se tak může octnout v úzkých, přijede-li do spartánštějších podmínek. Svědčí o tom zápis delegáta Pražského fotbalového svazu, který sledoval utkání mužstva Košíř a Lipenců: "Hosty patrně zaskočil prašný povrch hrací plochy."
Jedinečný styl a taktika hry některých mužstev ze samého dna organizovaného českého fotbalu je mnohdy dána nejen přírodními zvláštnostmi jejich hřišť, ale též pracovních míst v okolí. Například tým druhotřídní ESTY Oráčov na Rakovnicku je z velké části složenz příslušníků vězeňské stráže z nedalekého nápravného zařízení. Není divu, že tento mančaft má pramalé pochopení pro kudrlinky primadon svých soupeřů.
Na venkově musí hráči i rozhodčí navíc při zápasech respektovat rytmus přírody. Internacionál Ladislav Vízek hrál ve svých mladistvých začátcích v dresu TJ Čechie Hlušice na hřišti Klamoše. Dodnes tvrdí, že právě tato zkušenost mu pomohla do velkého fotbalu. "Hrací doba kolidovala s časem, kdy se hejno husí vracelo z rybníka ke svým posadám," vypravuje. "Měly už přes hřiště vyšlapanou cestičku. Rozhodčí o nich věděl a přerušil zápas. Pět, snad deset minut jsem tam stál a říkal si: "Hochu, koukej se naučit trochu líp kopat, ať můžeš hrát někde, kde nebudeš muset čekat, až přejde drůbež."
Nesmírně důležitá byla a je detailní znalost místních podmínek pro případ, že se boj přenese z hrací plochy do okolí. K starému sliveneckému hřišti vedla jediná cesta - mezi plaňkovým ploty. Skoro po každém mistrovském utkání byly rozebrány k líté řeži mezi příznivci domácích a hostí. Nebo: kdykoliv měli v dávných časech do Braníka připlout na pramicích hlubočepští plejeři, chystali si místní občané už od středy na vltavském břehu hromady kamenů. Ty pak po zápase metali na odplouvající hosty. To se ví, že se při odvetě v Hlubočepích měli na co těšit.
Především rozhodčí by měl v nižších soutěžích vědět, do čeho jde. Například ve Zlivi měli fanoušci domácího Tatranu pro sudího dvě pohrůžky: "Pudeš pod kytičky" a "pudeš na rybičky," podle toho, kde se hrálo. V obci totiž ležela dvě hřiště: jedno pod kopečkem u hřbitova a druhé - provizorní - na břehu rybníka Bezdrev. K naplnění první hrozby dosud nedošlo. Tu druhou pocítil na vlastní kůži hlavní rozhodčí Souhrada z Písku. Když se po mači převlékal, pustili ho domácí hráči i fandové po hladině nedozírných vod i s dřevěnou kabinou.
Proč?
"Způsobil nám bolest," říká básník, knihkupec a bývalý útočník TJ Tatranu Zliv Miroslav Hule.
napsal/a: Keltuo 17:29 Link komentáře (0)
Totéž, co o nevrcholových fotbalových hřištích, lze říci i o sudích, kteří po nich běhají. Nad jejich rozmanitostí by evolucionista Charles Darwin roztál.
Jsou tací, kteří mají mimořádně vyvinutý smysl po plynulost hry. "Z ničeho nic povídá: Jen hrajte, kluci, hrajte! a začal couvat ze hřiště," vzpomíná na jednoho z nich kapitán rezervy Košíř, "prý že ho bolí břicho a musí na velkou. Hráli jsme sami. Za čtvrt hodiny se zjevil a ptá se: Tak co, kluci, kolik to je?"
Jsou tací, v nichž se svářejí povinnosti rozhodčího s rodinnými závazky. Třeba ten, přezdívaný Strýček Skrblík, protože v jisté sezoně ukončil v pražském regionu několik utkání už po dvaceti minutách druhého poločasu, aby jeho vnukům, které měl na starosti, neutekl v televizi populární seriál stejného jména.
Jsou rozhodčí citliví, ba přecitlivělí - jako onen, co v jistém okamžiku zmizel, protože ho urazil výkřik z publika: "Ty seš jako Felix Slováček! Ten když píská, tak taky zavře voči!" Hráči i diváci si toho všimli, až když odcházel převlečený s taškou. Toho přemlouvání, než se uvolil vrátit...
Jsou rozhodčí, kteří už přišli na to, že nejúčinněji - mnohem snáze než žlutou kartou - si při zápase nižší fotbalové soutěže zjednají respekt, přišijí-li na hrubý pytel hráče ještě hrubší záplatu. "Co to pískáš, ty vole?" "Do toho ti je prd, ty hovado blbý, ty drž hubu a buď rád, že tě nechám dohrát!" Pak je většinou klid.
A těch rozhodčích, kteří po vzoru svých slavných kolegů odmítají uznat svou chybu. Když ještě nastupoval mladičký Miroslav Hule za béčko Zlivi, vyloučil ho v Temelíně jeden takový kruťas za faul, kterého se nedopustil on, ale jeho bratr Jeff. Když na to hráč M. Hule upozornil, sudí odsekl: "Já ti dám, mrzáku! Pro mě je Hule jako Hule!"
Ano, i dole jsou rozhodčí, kteří berou. Berou úplatky a nepískají rovinu. Internacionál Ladislav Vízek dokonce tvrdí: "Dole? To je úplná džungle. Tam vás rozhodčí klidně zařízne za tři klobásy." Fotbalisté košířské rezervy s ním souhlasí a hned uvádějí nejproslulejší úplatné jméno.
"A víš, jakou má taxu?"
"Ne."
"To je jednoduchý. Přece kolik zrovna stojí tepláková souprava Adidas."
"No - to není levnej."
"Bodejť by byl. Vždyť on píská i I.B třídu."
V těch nejnižších soutěžích jsou rozhodčí, kteří nic lepšího nezažili. Někteří dokonce skončili na ulici a píšťalky se drží hlavně proto, že za utkání mohou mít dvě stovky plus cestovné. Za teplého bezvětří bývají trochu cítit.
Pískají tu však i sudí, jejichž sláva sahala do celého světa. Hráči se před nimi třásli, leč co bylo - to bylo. Třeba takový náš bývalý mezinárodní rozhodčí Ivan Grégr: odpískal bez úhony zápasy ve Wembley i na San Siru. A až v Nebušicích byl inzultován přesně mířeným kopem do varlat.
Na stará kolena totiž vypomáhá svou píšťalkou Pražskému fotbalovému svazu. A hráči v soutěžích řízených oblastním svazem nemají žádný respekt před velkými zvířaty.
napsal/a: Keltuo 17:28 Link komentáře (0)
Případ, jako je ten Grégrův, má pochopitelně soudní dohru. Je projednán před disciplinární komisí.
Osm set šestnáct trestů fotbalistům nižších a nejnižších soutěží udělila například jen za rok 1998 disciplinární komise Pražského fotbalového svazu. Oproti vyšším soutěžím, o těch celostátních nemluvě, tu jde nápadně často o inzultace.
Probírat se zápisy jejího jednání, jakož i přiloženými materiály, je totéž, co naslouchat stížnostem u zdi nářků.
Nejvíce lamentují rozhodčí:
"Jmenovaný hráč ke mně přišel a urazil mě na vzdálenost cca 2 metry."
"Když dostal červenou, vyhrožoval, že mě zbije, až mě chytí."
"Po udělení ČK se ke mně hráč hostů Běchovic č. 6 rozeběhl a s výhružnýma slovama, že mě zabije a počká si na mě po zápase, mně dal ránu pěstí na mou levou tvář, až jsem upadl."
"Po udělení ČK pokračoval v pronášení hanlivých slov vůči mé osobě: ty čůráku, ty svině. Při odchodu ze hřiště ještě prohlásil: Dobře, že ti to auto podpálili, ty hovado."
"V následné přerušené hře přistoupil hráč Zábranský k soupeři a rukou jej (dlaní) udeřil do tváře, v podstatě mu dal facku. Je zřejmé, že jednal v afektu, protože k tomuto zákroku neměl žádný důvod."
Stěžují si i delegáti Pražského fotbalového svazu: "Při tomto střetu jsem na neznámého diváka a hráče domácího mužstva č. 12 hlasitě zvolal: Nechte toho, jděte od sebe, ať se může hrát. Ještě u tohoto zvolání jsem dostal od hráče č. 12 ránu pěstí do obličeje," píše delegát PFS ing. Benčat.
Předseda disciplinární komise pak výslechem hráče č. 12 zjistil: "Hráč p. Huňáček uvádí, že při nakopnutí od diváka došlo ke zkratu a udeřil jiného diváka, shodou okolností byl tento divák delegát p. Benčat, což nevěděl ani netušil."
Největší zbraní hráčů v těchto patrech kupodivu nejsou rány pěstí a kopance, ale univerzální pohrůžka: "Já stejně končím. Napište si tam, co chcete, mně je to jedno, stejně už končím."
Aby však nevznikl dojem, že rozhodčí nižších fotbalových soutěží jsou bezmocní otloukánci: při pokusu o inzultaci sudího může padnout kosa na kámen. Jak píše sudí Josef Bouška, už průběh třetitřídního zápasu AFK Záběhlice B - Sokol Benice nevěstil nic dobrého: "Jinak byl přístup kapitána i ostatních hráčů korektní, což se bohužel nedá říct o pomezním laikovi z Benic, který nejenže neuměl pořádně vykonávat svoji funkci, ale po každém mém rozhodnutí v neprospěch na mě křičel, protestoval a nadával." A pak to přišlo: "Po utkání jsem odcházel s doprovodem panem Bendou, kterého jsem u silnice poslal zpátky, že na zastávku autobusu (cca 100 metrů) dojdu již sám. Poté, co odešel, jsem si vyndal pití, napil se, zandal ho zpět do tašky a chtěl odejít. Vzápětí mě napadl jakýsi člověk, oslovil mě "Ty kurvo" a udeřil mě do ramene. Dal jsem mu úder pěstí do obličeje, nakopl ho do břicha, on upadl a hned utekl."
Tak vida.
Doyen pražských sudí Klekner, na jehož kontě je v posledních letech daleko nejvíc vyloučených, připojuje k zápisu rezolutně: "Na žádnou schůzi sportovně technické komise nebo disciplinární komise nepřijdu, protože nemám čas."
Nejpřesněji však situaci hráčů a často i rozhodčích nízkých soutěží vystihuje písemná omluva vyloučeného Jakuba Jiráska, borce Cholupic: "Žádám zdvořile výše uvedenou komisi, aby můj přestupek projednala bez mé přítomnosti, jelikož dělám u soukromníka a vracím se až večer."
napsal/a: Keltuo 17:26 Link komentáře (0)
Den před nedělním mistrovským zápasem bundesligy proti Frankfurtu odjíždí záložník Freiburgu Jorg Freiden s celým mužstvem autobusem na soustředění do hotelu. V ruce má rozpis všeho, co bude v následujících šestatřiceti hodinách dělat.
Ladislav Hrouda, záložník Sokolu Deštná u Jindřichova Hradce, si den před mistrovským utkáním třetí třídy proti Chvalkovu doma po obědě chvíli zdřímne. Pak musí odvézt švagrovou za její tetou do Rosičky, řezat dříví na cirkulárce, před večeří zas pro švagrovou.
Jorg Freiden odchází po lehké večeři na pokoj. Usíná v 22.15.
Ladislav Hrouda odchází po těžké večeři k taneční zábavě na parketu Pod lipkami.
Budíček mužstva Freiburgu v 8.00, v 8.45 snídaně (müsli s mlékem a ovocem, ovocné šťávy), 9.15 taktická porada mužstva, každý hráč obdrží podrobné materiály o hráčích soupeře. 10.45 individuální rozcvičky s míčem, 11.30 těstoviny se zeleninovými saláty. Poté klid na lůžku, doléčování zhmožděnin elektroléčbou, laserem, 15.00 bujón, káva nebo čaj, 16.00 odjezd na stadion.
Budíček mužstva Deštné individuální, Ladislav Hrouda procitá v 11.45. Po obědě (houbová polévka, cmunda s uzeným) se mu spát už nechce. Odchází zabít dva králíky, slíbil to tetě Fandě. 16-17.00 individuální příchod mužstva na hřiště, doléčování zhmožděnin kelénem.
17-19 zápas ve Freiburgu, občerstvení v šatně: Gatorade, Magnesia, ovoce.
17-19 zápas v Deštné, občerstvení v šatně: desítka Regent.
Ihned po zápase dostává Jorg Freiden vitaminové injekce do žíly, převléká se do suchého dresu a tepláků a jde zpátky na stadion vyklusávat únavu. Teprve pak se svlékne, osprchuje, následují vířivá podvodní lázeň a masáže. Pokud si dá jedno pivo, pak nejdřív dvě hodiny po zápase, až bude trochu zregenerovaný. Pro vyčerpaný organismus je pivo jed.
Ihned po zápase se Ladislav Hrouda dere pod sprchu, ale přijde pozdě. Z boileru teče už jen studená. Patnáct minut po zápase sedí s mužstvem v hospodě. Znovu si to ve vzpomínkách strkají do ulice, sbíhají po křídlech a centrují, nasazují šprajcy a kosí soupeře, pálí levou, pravou, hlavou. Na léčení utržených šrámů bude zítra času dost.
První pivo se pije na ex - na oslavu vítězství.
A pokud se zrovna prohrálo, pije se na ex taky. Proč? No přece na oslavu toho příštího.
Převzato z MF Dnes, text L. Verecký.
napsal/a: Keltuo 17:24 Link komentáře (0)
Chvilka k zamyšlení - Aforismy +1
13.Listopad 2008| Anatole France | Jen ženy a lékaři vědí, jak velmi potřebná a milosrdná je lež. |
| Anton Pavlovič Čechov | Když nedokážeš ovládnout hněv, ovládne on tebe. |
| Honoré de Balzac | Lepší pamět než láska má nenávist. |
| August Strinberg | Nezáviď nikomu, protože nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu neměnil. |
| Francois Duc de la Rochefoucauld | Žárlivost se rodí s láskou, ale ne vždy s ní umírá. |
| Gaius Valerius Martialis | Statečně jedná spíš ten, v bídě kdo je schopen žít. |
| Thomas Mann | Vůle odolává krutosti, podléhá však lásce a dobrotě. |
| Walther von der Vegelweide | Je chybou nevěřit ničemu i věřit všemu. |
| Alois Jirásek | Kdo honí štěstí, sám je štván. |
| Claude Andrien Helvétius | Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět. |
| Publius Ovidius Naso | Tím, čím jsme byli, nejsme již a nebudeme zítra. |
| Johan Wolfgang von Goethe | Lidstvo jde stále vpřed, ale člověk zůstává pořád stejný. |
| Walther von der Vegelweide | Zkušenost dělá lidi opatrnými. |
| Lucius Annaeus Seneca | Nevděčný je ten, kdo vrací dobrodiní bez úroku. |
| Antonie de Saint-Exupéry | Člověk musí žít velmi dlouho, aby se stal člověkem. |
| Marcus Fabius Quintilianus | Člověk, který zle hovoří, liší se od toho, který zle koná jen nedostatkem odvahy. |
| Francois Duc de la Rochefoucauld | O povaze lidí je možné říci to, co o většině budov: má strany hezké i nehezké. |
| Jean Paul | Na cti si nejčastěji zakládají ti lidé, kteří žádnou nemají. |
| Heinrich Heine | Slova jsou stvořená k tomu, aby zakrývala naše myšlenky. |
| Marcus Tullius Cicero | Nesnaž se převyšovat ostatní, ale sám sebe. |
| Francois Duc de la Rochefoucauld | Jsme tak zvyklí přetvařovat se před druhými, že se přetveřujeme i sami před sebou. |
| William Shakespeare | Víme co jsme, ale nevíme, co můžeme být. |
| Marcus Tullius Cicero | Neznalí lidé mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili. |
| Lucius Annaeus Seneca | Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem, vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení. |
| Oscar Wilde | Zkšenost je názec, kterým muži označují své chyby. |
| Thomas Carlyle | Vlastní univerzitou našeho života je sbírka knih. |
| Jan Amos Komenský | Ten, kdo nemiluje knihu, nemiluje moudrost. Ten, kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem. |
| Heinrich Heine | Jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli. |
| Publius Terentius Afer | Kdo mluví, co chce, uslyší, co nechce. |
| Victor Hugo | Slovo má lehkost větru a sílu hromů. |
| Konfucius | Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém. |
| Georg Christoph Lichtenberg | Lidi je třeba učit, jak mají myslet, a ne to, co si mají myslet. |
| Luc de Clapiers Vauvenargues | Rozum nás klame nejčastěji než příroda. |
| Walther von der Vegelweide | Hlupák se těší a raduje, když někdo mu hodně slibuje. |
| Jean de la Fontaine | V každé době museli malí pykat za hloupost velkých. |
| Francois Duc de la Rochefoucauld | Kdybychom byli bez chyb, nezpůsobilo by nám takovou radost odhalovat chyby druhých. |
| Lucius Annaeus Seneca | Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník. |
| Publius Ovidius Naso | Ačkoli žijeme dnes, přec staré chválíme časy. |
| Ernest Hemingway | Člověk není k stáru moudřejší, je jen opatrnější. |
| Francois Duc de la Rochefoucauld | Naše vady jdou v životě lépe na odbyt než naše kvality. |
| Miguel de Cervantes y Saavedra | Kde je život, je naděje. |
| Jonathan Swift | Drobné starosti stačí k tomu, aby nám otrávily život, jestliže nemáme velké. |
| Publilius Syrus | Žádný osud není tak dobrý, aby si někdo nestěžoval. |
| Josef Čapek | Člověk je v podstatě bytost s těmi ostatními nespokojená. |
| William Saroyan | Každý člověk na světě, dobrý nebo špatný, je podroben zkouškám. |
| Blaise Pascal | Náklonost nebo nenávist kreslí spravedlnost k nepoznání. |
| Lucius Apileius | Zlatem se dají vylomit i ocelové brány. |
| Basilios Veliký | Chtivost udělá z nenasytných chudáky. |
| Publilius Syrus | Tvou bolest nářek nezhojí, jen prozradí. |
| Walther von der Vegelweide | Každý člověk se stává hezčím, když má radost. |
| Oscar Wilde | Láska je mocnější než jakákoli síla a moudřejší než filozofie. |
| André Maurois | Lásky jiných jsou pro nás téměř vždy nepochopitelné. |
| Stefan Zweig | Šťastný člověk nevnímá čas. |
napsal/a: Keltuo 22:28 Link komentáře (1)
Štěstí je umění být spokojen
27.Srpen 2008 | Moje tvorbaUž naši dědečkové, otcové našich prarodičů a vůbec několik rodových dynastií se zabývali otázkou, co je to štěstí. Důkazem toho je právě citát od pana Bergmana(viz. titulek). Podíváme-li se do historie, najdeme mnoho aforismů na téma štěstí,vystihující autorovy pocity a poznatky z vlastního života. Některé výroky nás nutí zamyslet se nad vlastní úvahou, jiné dělají z lidí kritiky druhých osob. Cílem tétoúvahy je zamyslit se nad otázkou, co je to štěstí,co pro nás znamená, jak se pozná šťastnýčlověk, čím se vyznačuje a v neposlední řaděchrakteristika pojmu.
Vezmeme-li citát od panaBergmana „Štěstí je umění být spokojen,“a aplikujeme ho na celou společnost, zjistíme, že spojovánípojmu štěstí se všemi lidmi není zrovna dobré.Každý člověk bere tento pocit z jiného pohledu, aproto si myslím, že pro společnost je tato skutečnostindividuálním problémem, protože pro každéhoz nás je štěstím něco úplně jiného.Někdo je šťastný v lásce, jiný v rodině,sportu, práci, či jiném odvětví. Ve známémčeském filmu „Škola základ života" je obsaženvýrok „Štěstí je muška jenom zlatá.“upřímně říkám, že ani nevím, co toznamená. Je faktem, že si pod zlatem můžeme představitkdejakou cennost v našem životě, například zdraví.A mušku charakterizovat jako podnět, že štěstí lítákolem nás, jen ji chytit do síťky. Pro mě osobněznamená štěstí být zdravým člověkem.Tím mám na mysli, jak fyzické, tak psychickézdraví. Takže se dá řící, že jsemšťastný člověk.
Ale jak vlastně poznáme takovélidi?
Nedávno jsem slyšel, veveřejných médiích, slova jednoho panamoderátora, který řekl: „Šťastný člověkse pozná tak, že je milý a stále se usmívá.“Házet všechny do jednoho pytle je docela troufalé,nemyslíte? Moje povaha se v psychologické kategorizacinazývá introvert, čili uzavřená osoba. Znamenáto tedy, že když se neusmívám a nejsem milý,jsem nešťastný? Ne, to opravdu ne. Je mnoho lidí,kteří by za tento výrok moderátora ukamenovali.Každý přece nedává své pocity najevo.Víme například, že pacienti v psychiatrickéléčebně se mnohdy převtělí v Napoleona, Einsteinanebo v jinou historickou postavu, stále se usmívajía považují své pocity za štěstí. Můžemeposuzovat míru jejich štěstí podle výrazu vetváři? Nemůžeme, i když mají kdejakou poruchu věřív sami sebe jako v člověka, a to je dělá štastnými,nemusí proto být ani milí nebo usměvaví.Mimické vyjádření duševních pocitůneznamená, že to tak opravdu cítíme. To známez vlastního života, kde se setkáváme s tzv.přetvářkou.
Protože štěstí je cennávěc, nemusí o něm kdekdo vědět. Každý mápřeci svá tajemství, která si střeží.Pro mě je to mé štěstí ve zdraví. Co jevlastně štěstí? Tento odstavec začíná tím,že stěstí je věc. Je tomu opravdu tak? Věc je veskutečnosti nějaký předmět, na který se dásáhnout. Pokud jsou pro člověka štěstím peníze,určitě se na ně sáhnout dá. Ovšem, mohu si sáhnoutjá na své zdraví? Rád bych, zajímaloby mě, jaký pocit by to ve mě vyvolalo, jaký z mýchvrozených pěti smyslů zahlásí na poplach.Jestli je hladké, jak hedvábí, krásné,jako div světa, zda voní po jahodách, chutná počokoládě nebo hraje melodickou hudbu. To se asi nikdynedovím, pravdou ale je, že štěstí je vnitřnípocit, který naplňuje náš život a hlavně násmotivuje. Každý z nás přeci chce být šťastný.A kdo tvrdí opak, lže, protože touží býtodlišný od ostatních. Je faktem, že štěstíse odráží v cestě našeho života, a proto je jehonedílnou součástí.
Zkuste si závěrem položit otázku: „Jste šťastní?“ Za sebe mohu hrdě říci,že jsem. Žijeme ve společnosti lidí, kterým kešťěstí stačí málo, ale v každémoboru působnosti najdeme vždy nějakou opozici i mezi námiexistují lidé s velkými nároky na osobníštěstí. Někteří hledají, jiní na nějvyčkávají, ostatní žijí tím, coje a kopírují slova jedné historicképostavy, která vyřkla výrok „Nejhezčí štěstíje to, které přijde z čistého nebe.“ Nyní užvíme, jak to s našim štěstím vypadá a můžemese ptát na další otázky sami sebe, svýchznámých, například na jakém stupni vžebříčku životních hodnot je umístěno. Proněkteré je prioritou, pro jiné zanedbatelnou položkou.Avšak, každý se na své štěstí dřívenebo později obrací. Celé zamyšlení tedy mohuukončit citátem „Štěstí je mozaika složenáz nepatrných životních radostí.“ AndréMaurcios
A proto, radujte se z životníchkladů a buďte šťastní. A jak na to? Inspirujte sePlatonem, který řekl: „Největším štěstímv životě je, když k němu pomůžeme druhým.“
napsal/a: Keltuo 22:24 Link komentáře (0)
Připoložení triviální otázky „PrezidentANO nebo NE.“ se v poslední době lidé zaměřujína téma Prezident republiky. Jelikož období nynějšíhopředstavitele této funkce p. Václava Klause končí,a nastává tak volba nová, občané Českérepubliky sledují dění na politické sféře,kde se rozhoduje o volbě přímé, něpříménebo tajné. Abychom mohli přistoupit na řešeníhlavní otázky položíme si následujícípodotázku. Kdo je to prezident?
Pokudse každý z nás zamyslí v duchu nad toutootázkou, ve většině případů se nám vybavítvář nebo jméno našeho současného prezidenta.Podíváme-li se obecně, někteří z nássměřují své myšlenky na pravomoce, úkoly nebojiné činnosti. Prezident je titul, kterým se označujepředseda organizace, úřadu, útvaru nebo státu.Každý prezident je nejdříve zvolen, ať už je tozástupce státu nebo organizace. Prezidentskáfunkce je vůbec nejrozšířenějším titulem hlavstátu, avšak je mnoho států, které majíve svém čele například monarchu. Co z toho plyne?
Faktemje, že tato funkce je nevyšším stupínkem ze všechoblastí, a tak není divu, že boj o křeslo je velmidlouhý, náročný, někdy problematický,ale hlavně ostře sledovaný. Každý zástupce má nějaké úkoly. Posláním prezidenta jemimo jiné také reprezentativní úloha, aproto je třeba volit zástupce takového, kterýmá vytříbené chování, jednání,který dokáže prosadit svůj názor nejenom vesvém rodném jazyce, ale i v některém dalšímsvětovém jazyce a reprezentovat tak republiku na mezinárodníscéně, který ctí a dýchá prosvoji vlast. A co vlastně dělá náš pan Prezident?
Vpředchozím odstavci se píše, že poslánímprezidenta je reprezentativní úloha. Ovšem, kdyby mělprezident jenom tuto úlohu, mohl by tuto funkci vykonávatjakýkoliv ministr nebo podřízený pracovník,bez ohledu na to, zda by setrvávál na nejvyššífunkci. A tak prezidentská funkce není jenom oreprezentaci naší země. Prezidentmá spoustu dalších pravomocí a povinností.Mezi ně patří například rozpuštěníPoslanecké sněmovny, svolávání zasedáníPoslanecké sněmovny, jmenování soudcůÚstavního soudu, má právo vrátitParlamentu přijatý zákon (tzv. právo veta) svýjimkou zákona ústavního, podepisujezákony, jmenuje prezidenta a víceprezidenta Nejvyššíhokontrolního úřadu, jmenuje členy Bankovní radyČeské národní banky, ale je také vrchnímvelitelem ozbrojených sil, vyhlašuje volby do Poslaneckésněmovny a do Senátu, jmenuje soudce, má právoudělit amnestii atd..
Myslímsi, že tato funkce je nelehká a velice náročná,a že je obtížnější než si mnozí z násuvědomují. Role prezidenta nese velkou odpovědnost,rozhodnutí, které musí každým dnemvykonat, má významný a veliký vliv nabudoucí rozvoj celé země. A proto by to měla býtosoba důveryhodná, člověk na správném místě,který nebude zneužívat svých pravomocíve prospěch jiných, ale bude jednat v zájmu státua občanů.
Vposledních letech volbu, at´ už prezidenta nebo členůvlády, provázejí stupňovitá fiaska.Různé spory mezi ministry, politickými stranami čičleny parlamentu a senátu ovlivňují průběh celýchvoleb. Na jednu stranu si myslím, že spory, které mezisebou vedou, jsou krokem k úspěšnému zvolenísprávného kandidáta. Ale poslední dobouse více přikláním ke straně druhé, atou je myšleno výsadní postavení politickéstrany. Co má společného volba prezidenta sezvýhodněním politické strany?
Můjlaický názor na volbu je prostý. Prezident jezástupce státu, a tak by ho si měli volit občané,tzn. přímá volba. Jelikož typ volby prezidenta musíodsouhlasit vláda, která je složená zpříslušníků politických stran, mohou se takrozhodnout zda dají šanci lidu nebo Poslaneckésněmovně. Při veřejném čtení názorůsenátorů na kandidáty na prezidentské křeslozazněl z úst jednoho přednášejícíhozajímavý výrok: „Aťje volba jakákoliv, stejně jsme všichni hračkou vyššímoci...“.Díky dnešnímu faktu, že korupce je všude okolo nás,a výroky nebo poznatky senátorů a mých přátel,uvádí mé názory na zmiňovanou druhoustranu a přikláním se k tomu, že celá volbaprezidenta je hrou politických stran a vyšší moci.
Jelikožtahanice ohledně voleb, ať už prezidentských nebo jiných,je zde velmi častá, hodí se zde výroknejmenovaného autora: „Cose odehrává moc často, stává se ménědůležitým a ztrácí hodnotu...“.
Atak při otázce „Prezident ANO nebo NE..“, se i přesněkteré záporné faktory přiklánímke kladnému souhlasu ANO,protože cesta kupředu je nevyhnutelná a naše mezinárodníi národní potavení je vyšší spředstavitelem, který dokáže rozvinout možnosti zeměa reprezentovat ji světu. Už z historie víme, že vcivilizaci i necivilizaci stál v čele skupiny představitel(např. náčelník), který jednal v rámcivývoje, rozvoje dané skupiny.
Aproto máme-li možnost volby, využijme ji s rozmyslem a sohledem na budoucnost. Jelikož každé naše rozhodnutíse ovlivňuje budoucnost, nikoliv minulost ...
napsal/a: Keltuo 22:07 Link komentáře (0)
Fiha
09.Listopad 2006Dobbří umělci kopírujou, ti nejlepší kradou... Jablko (Apple)
napsal/a: Keltuo 12:36 Link komentáře (0)
