Případ, jako je ten Grégrův, má pochopitelně soudní dohru. Je projednán před disciplinární komisí.

Osm set šestnáct trestů fotbalistům nižších a nejnižších soutěží udělila například jen za rok 1998 disciplinární komise Pražského fotbalového svazu. Oproti vyšším soutěžím, o těch celostátních nemluvě, tu jde nápadně často o inzultace.

Probírat se zápisy jejího jednání, jakož i přiloženými materiály, je totéž, co naslouchat stížnostem u zdi nářků.

Nejvíce lamentují rozhodčí:

"Jmenovaný hráč ke mně přišel a urazil mě na vzdálenost cca 2 metry."

"Když dostal červenou, vyhrožoval, že mě zbije, až mě chytí."

"Po udělení ČK se ke mně hráč hostů Běchovic č. 6 rozeběhl a s výhružnýma slovama, že mě zabije a počká si na mě po zápase, mně dal ránu pěstí na mou levou tvář, až jsem upadl."

"Po udělení ČK pokračoval v pronášení hanlivých slov vůči mé osobě: ty čůráku, ty svině. Při odchodu ze hřiště ještě prohlásil: Dobře, že ti to auto podpálili, ty hovado."

"V následné přerušené hře přistoupil hráč Zábranský k soupeři a rukou jej (dlaní) udeřil do tváře, v podstatě mu dal facku. Je zřejmé, že jednal v afektu, protože k tomuto zákroku neměl žádný důvod."

Stěžují si i delegáti Pražského fotbalového svazu: "Při tomto střetu jsem na neznámého diváka a hráče domácího mužstva č. 12 hlasitě zvolal: Nechte toho, jděte od sebe, ať se může hrát. Ještě u tohoto zvolání jsem dostal od hráče č. 12 ránu pěstí do obličeje," píše delegát PFS ing. Benčat.

Předseda disciplinární komise pak výslechem hráče č. 12 zjistil: "Hráč p. Huňáček uvádí, že při nakopnutí od diváka došlo ke zkratu a udeřil jiného diváka, shodou okolností byl tento divák delegát p. Benčat, což nevěděl ani netušil."

Největší zbraní hráčů v těchto patrech kupodivu nejsou rány pěstí a kopance, ale univerzální pohrůžka: "Já stejně končím. Napište si tam, co chcete, mně je to jedno, stejně už končím."

Aby však nevznikl dojem, že rozhodčí nižších fotbalových soutěží jsou bezmocní otloukánci: při pokusu o inzultaci sudího může padnout kosa na kámen. Jak píše sudí Josef Bouška, už průběh třetitřídního zápasu AFK Záběhlice B - Sokol Benice nevěstil nic dobrého: "Jinak byl přístup kapitána i ostatních hráčů korektní, což se bohužel nedá říct o pomezním laikovi z Benic, který nejenže neuměl pořádně vykonávat svoji funkci, ale po každém mém rozhodnutí v neprospěch na mě křičel, protestoval a nadával." A pak to přišlo: "Po utkání jsem odcházel s doprovodem panem Bendou, kterého jsem u silnice poslal zpátky, že na zastávku autobusu (cca 100 metrů) dojdu již sám. Poté, co odešel, jsem si vyndal pití, napil se, zandal ho zpět do tašky a chtěl odejít. Vzápětí mě napadl jakýsi člověk, oslovil mě "Ty kurvo" a udeřil mě do ramene. Dal jsem mu úder pěstí do obličeje, nakopl ho do břicha, on upadl a hned utekl."

Tak vida.

Doyen pražských sudí Klekner, na jehož kontě je v posledních letech daleko nejvíc vyloučených, připojuje k zápisu rezolutně: "Na žádnou schůzi sportovně technické komise nebo disciplinární komise nepřijdu, protože nemám čas."

Nejpřesněji však situaci hráčů a často i rozhodčích nízkých soutěží vystihuje písemná omluva vyloučeného Jakuba Jiráska, borce Cholupic: "Žádám zdvořile výše uvedenou komisi, aby můj přestupek projednala bez mé přítomnosti, jelikož dělám u soukromníka a vracím se až večer."

napsal/a: Keltuo 17:26 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář