feelings...
samota, jako tvůj přítel
s tebou ruku v ruce
jako tvůj přítel
zrozen k nenávisti...
Hledáš spřízněnou duši... kvanta lidí, míjíš je každým dnem. Ustrašené tváře. Bojí se, sebe sama, vlastního druhu... S hlavou sklopenou, chceš se jich dotknout. Jejich duše. Nechat se zahřát. Chlad. Spaluje tě chlad, jen co se přiblížíš. Dávno odešla, ta lidská stránka. Vyhnanství, touhou po úsěchu, touhou po moci, nucena byla odejít. Křičíš, v davu sklopených hlav. Křičíš, až se ti svírá hrdlo. Neslyší tě. Dávno přišli o smysly. Vnímavé smysly. Hřejivé doteky laskavých pohledů rozprášil strach z poznání sebe sama. Jen jedna cesta zbyla. Moc a úspěch. Smutek a chlad.
Kam jdeme?
