Z úst mnohých
Jak říkává jedna spolužačka,
Jsem mužských srdcí lamačka.
Že hlavu jim popletu pro svou zlatou hřívu,
To dnes už mi není divu.
Že touží po každém mém úsměvu,
S nedočkavostí očekávají mou další návštěvu.
Kvůli mně chodí na tance a do školy,
Doufají, že nebudem pouhými přáteli.
V čem jsem tak jiná,
Že je přitahuju jak elektřina?
Proč nemůžu mít JEN přátele druhého pohlaví,
To pořád neleze mi do hlavy.
To zjištění je jak studená sprcha,
Že asi jsem opravdu taková mrcha…
Úsměv je nejkratší vzdálenost mezi dvěma lidmi.
(Witův slovník - anonym)
To, co pro květiny znamená sluneční svit,
znamenají úsměvy pro lidskost.
(Josef Addison)
Den začal - samá chmurná obava,
neodbytné starosti sedají mi na bedra.
Vše se však rozplynulo jako jarní sníh,
když náhle zazněl kdesi něčí smích.
(Neznámý autor)
Radující se lidé jsou jako slunce,
rozveselí všechno vůkol...
(Henri Ward Beecher)
Ze všech věcí, které máš na sobě,
je nejdůležitější tvůj výraz.
(Neznámý autor)
Každou minutu, kdy máš obličej zamračený a koutky stažené dolů,
ztrácíš šedesát vteřin štěstí.
(Tom Walsh)
Nejvíc promarněný den ze všech je ten,
kdy jste se nesmáli.
(Sebastien Chamfort)
Vrásky by měly ukazovat jen to,
kde byl úsměv.
(Mark Twain)
Ti, kdo přinášejí sluneční svit do života druhým,
nemohou před ním uchránit ani sebe.
(Sir James Barrie)
Osamělá osoba.
Druhá osamělá osoba.
Jeden plachý úsměv,
jedno přátelské uculení.
= Dva šťastní lidé.
(Helen Exley)
Někteří lidé mají krásný úsměv,
a když ho lidé vidí,
cítí se šťastní.
(Susannah Morris 10 let)
Jednoho dne se v pracovně sešla většina rodiny a pilně třídila hromady dopisů.
Will si na podlaze hrál.
Podíval se vzhůru a řekl: "Mami, tatínek nemůže hýbat rukama."
"Je to tak, tatínek nemůže hýbat rukama."
"A tatínek s námi nemůže dovádět."
"To je pravda, nemůže s námi dovádět."
"A tatínek nemůže mluvit."
"Je to tak, teď nemůže mluvit, ale časem to půjde."
Pak se Will na chvíli odmlčel, stáhnul tvářičku soustředěním, a pak šťastně vybuchl:
"Ale přece se stále ještě může smát."
Každý odložil to, co právě dělal a jen jsme se dívali jeden na druhého.
(Christopher Reeve)
